Za měsíc (17.–18. října) se budou konat hned dvoje volby – do krajských zastupitelstev a do Senátu. Ačkoliv veřejnost krajské samosprávy ještě nebere tolik za své a Senát dosud nezískal potřebnou popularitu, volby to budou nepochybně stejně důležité jako ty sněmovní. Bude se v nich potvrzovat přízeň současné vládě nebo naopak opozici.


Jejich význam si uvědomují i stranické špičky, a tak už jsou nyní ulice měst polepené plakáty, na mnoha místech se konaly mítinky… Vypilované programy slibují i nesplnitelné, voliči jsou přesvědčováni, že právě kandidáti té či oné strany jsou těmi nejlepšími. Na něco však tvůrci kandidátních listin pozapomněli. Na společenskou poptávku po větším počtu žen v rozhodovacím procesu.

 

Tristní situace vyplynula z malého průzkumu Fóra 50%, které se zaměřilo na senátní nabídku stran. O přízeň voličů a voliček se bude letos ucházet z 200 kandidátů pouze 34 žen! „To je dokonce o pět méně než v posledních senátních volbách,“ řekla Jana Smiggels Kavková z Fóra 50% s tím, že podíl  nominovaných političek tvoří pouhých 17 procent, zatímco v roce 2006 to bylo něco málo přes 19 procent.

 

A mezi 27 volebními obvody, kde se volby uskuteční, je jich celkem šest čistě mužských: Cheb, Plzeň – město, Česká lípa, Trutnov, Kolín a Karviná.

 

Kdo tomu z pohledu ženských aktivistek přistoupil nejhůře? „ODS do Senátu nenominovala ani jednu ženu, pořádají o čistě pánskou jízdu. Lze jen těžko uvěřit, že strana, kde ženy tvoří více než 30 procent členské základny, nenalezla žádnou vhodnou kandidátku pro senátorský post...,“ poznamenala Kavková.

 

Tak vypadají kandidátky:

 

Strana

počet kandidátů

počet žen

ODS

27

0

KDU-ČSL

17

1

SNK-ED

10

4

SOS

11

3

SZ

19

4

ČSSD

27

5

KSČM

27

6

 


Žena-in se ptala poslankyň

 

Olga Zubová (SZ)


Strana zelených se obvykle staví za rovnost šancí, do voleb do Senátu jich však více nasazuje pidistrana SOS. Jak je to možné?

Ženy se do politiky moc nehrnou. A to ani do Strany zelených. Ve světle posledních skandálů se člověk ani nediví. I tak ale podle mě máme do Senátu připraveno poměrně dost žen.



Anna Čurdová (ČSSD)

V počtu žen nasazených do senátních voleb ČSSD moc nezabodovala. Na pomyslném žebříčku mají méně jen ODS a KDU-ČSL. Považujete to za problém?

Nízký počet žen na kandidátních listinách považuji za nedostatek. Bohužel platí, že vedení sociální demokracie a její modernizační tým názorově předběhl funkcionáře na nejvyšší i krajské úrovni, kteří rozhodují o kandidátkách, a ti rozhodli takto. Setkávám se s názorem, že rovnost šancí je kontroverzní a ubírá voliče. Osobně si ale myslím opak. ČSSD ale v tomto ohledu překonává stejné stereotypy jako celá společnost. Jsem však přesvědčená, že je rychle překoná.

 

Soňa Marková  (KSČM)


Nabízíte nejvíce žen ze všech parlamentních politických stran, které jdou do boje o senátní křesla. Je to náhoda, nebo dlouhodobá snaha vedení vaší strany?

 Je to cílené úsilí. Přijali jsme už dříve některá formální pravidla pro sestavování kandidátek. Například právě doporučení, aby žena byla do třetího místa na kandidátní listině. Už před třemi lety jsme si nechali vypracovat analýzu, z níž jednoznačně vyplynula nutnost a potřebnost zapojit více žen do rozhodování jak v rámci strany, tak i mimo ni.

Eva Dundáčková (ODS)


Na kandidátní listině ODS není ani jedna žena. Myslíte, že je to v pořádku?

Důležitá je vzdělanost, morální integrita, ochota schopnost posoudit a hájit zájmy občanů naší země, nikoli pohlaví kandidátů. Ačkoli kdoví…

 

 

 

O problematice žen v politice v magazínu Žena-in zde a zde.

 

Přinášet ženský pohled do politiky je trend významnějších politických stran ve většině evropských zemí i USA. Ztotožňujete se s tím? Vidíte v tom smysl? Nebo si myslíte, že rozhodování o zásadních věcech náleží spíše mužům, tak jako dosud?

Reklama