Second hand, hrabák nebo sekáč, prostě prodej z druhé ruky nás rozdělil na dva tábory.

Část populace ho zatracuje, druhá velebí.

Pokusme se spolu provést takovou malou sondáž do světa prodejen (nejen) s levnou módou.

Vraťme se na úplný začátek. Mnohá z vás si jistě pamatuje doby, kdy sehnat bavlněné tričko se pomalu rovnalo výstupu na Mount Everest. Vy mladší si možná ťukáte na čelo a myslíte si něco o přehánění, ale my, co něco pamatujeme, víme své. Buď nic, nebo šeď.

No a pak kdosi vynalézavý sem začal ze západní ciziny dovážet pytle plné triček, kalhot, sak, šatů, doplňků v pastelových barvách za, tenkrát ještě, nízké ceny.

To bylo něco. Lačně jsme se vnořily do hromad těch fantastických hadříků a s očima na vrch hlavy se praly o ulovené poklady. Ano, byla to doslova lovecká vášeň, která mnohé z nás neopustila dodnes.

 

Je to nemoc, závislost, magická přitažlivost, slýchám od některých zkušených sekáčových harcovnic, kterým doma skříně praskají ve švech. Jednu takovou znám. Řekla bych, že je to sekáčová profesionálka s detektivním čuchem. S ní je radost nakupovat, protože vždycky mezi haldou veteše najde nějakou zajímavou, třeba značkovou věcičku. Dodnes sklízím úspěchy s košilí s leopardím vzorem, kterou mi „objevila a vnutila". 
Už to sice není, co to bývalo, trh je přehlcen, ale když jdu kolem sekáče, nedá mi to, abych tam nezabrousila. Co kdybych tam přece jenom něco objevila?

Chladnou mě ale nenechávají ani různá vetešnictví a bazary s nábytkem. Tam jsem ve svém živlu, je to jako bych listovala vzpomínkami. Pamatujete na ty porcelánové sošky vzpínajících se koní, jeleny štvané psy, těžké popelníky z hutního skla, barevné karafy se štamprlátky, hračky, lampičky... takových věcí, které jsem vídala v domácnostech kamarádek z dětství, najdete dnes za velké peníze ve vetešnictvích. A těch skvělých rámečků, starých časopisů a nádobí! Zrovna nedávno jsem si vítězoslavně odnášela super porcelánovou konvičku na čaj.

Určitě se ale najde i mnoho zarytých odpůrkyň, které by si nikdy nekoupily něco po někom a nikdy nevzaly na sebe oblečení, které už někdo nosil.

 

K jaké skupině patříte vy, milé ženy-in?
Máte v sekáčích zalíbení?
Co, proč o pro koho tam nakupujete?
Na jaký úlovek jste obzvlášť hrdá?
Nebo se věcí z druhé ruky štítíte?
Co byste si v sekáči nikdy nekoupila?
A co bazary, vetešnictví a antikvy?
Byla jste někdy na blešáku v zahraničí?
Co jste si tam koupila?

Napište nám o svém vztahu, zkušenostech a úlovcích z druhé ruky a my třeba právě vám pošleme dárek zaručeně z první ruky.

Reklama