Jmenuji se Renáta, je mi 23 let a mám jednu dceru Elišku, které je 15 měsíců. Je to pěkné čertidlo, ale za nic na světě bych ji nikdy nevyměnila. Je to takříkajíc vymodlené dítko.

Ze začátku se to nedařilo, a potom jsem nemohla otěhotnět kvůli práci, ale nakonec se to povedlo a já jsem moc a moc ráda. Já bych chtěla ještě jedno a manžel ještě dvě, tak uvidíme, jak to dopadne. Zatím to neplánuji a lékař říkal, že teď to půjde rychleji.

No a já jsem se narodila rodičům dost brzy - mamce bylo 16, když otěhotněla, takže jsem dost často cítila, že jsem tak nějak nechtěná. Když mi bylo skoro 5 let, narodila se mi sestra, a ta byla a je středem pozornosti. Vždy, jak si na něco ukázala, tak to hned měla, ale já si to musela pěkně vydřít, abych něco měla.

Ségře je 19 a nic doma neudělá, je shnilá jak veš!!!!!! A nikdy jsme spolu neměly moc dobrý vztah. Prostě je rozmazlená a to já nemusím. Doufám, když bude mít Eli sourozence, že neudělám také takovou chybu jako mí rodiče.

Asi vás to moc nezaujalo, ale chtěla jsem napsat, jak to cítím. Tak se zatím mějte moc pěkně.

Vaše Renáta

P.S.: A přeji veselé Vánoce šťastný Nový rok.


Děkujeme za příspěvek - je zajímavý, protože i takové vztahy mezi sourozenci bývají, i když mi to přijde smutné.

My jsme se naštěstí se sestrou přes tenhle problém už dostaly :).

A co Vy, ženy-in? Máte sourozence? Jaké jsou Vaše vztahy? A jaké byly v dětství? Kolik dětí máte nebo plánujete Vy?

Podělte se s námi na redakce@zena-in.cz!

Reklama