Mým šéfem byla žena. Dalo se s ní popovídat, účastnila se oslav a byla i vtipná, ale co z toho, když po odborné stránce neznala dobře naši práci a neuměla správně poradit. V pracovní době si četla časopisy a hrála hry na počítači, otočeném směrem ke dveřím, takže to věděl skoro každý.
Měla jsem velké problémy s kolegyní, která mne psychicky deptala, vyhrožovala mi, posílala mne do pekla. Já v tom pekle byla, když jsem s ní musela vydržet! Obrátila jsem se na šéfku, chtěla jsem přemístit na jiné tehdy volné místo, ale nevyhověla mi a vůbec se nechtěla zabývat situací, která na pracovišti panovala. S mou kolegyní nevydržel pracovat nikdo, všichni se s ní rozcházeli ve zlém. Tak jsem si našla nové místo a dala výpověď.

Stalo se to před několika lety. Na novém místě jsem pořád, mám vyšší plat, skvělé kolegy a bezvadného šéfa. Je spravedlivý, pracovitý, skromný, vzdělaný, milý. Jsem šťastná a ráda, že jsem v sobě našla odvahu změnit to, co změnit šlo.

                                                                         Vaše čtenářka

---------------------------------------------

Čtenářce, která si nepřála být jmenována, děkuji za příspěvek a připomínám, že i Vy si dnes můžete postěžovat na své šéfy.

redakce@zena-in.cz

Hezké úterý všem přeje dnešní editorka

Reklama