Bulvár

Šéf od "gumídků"


Dnešní téma mi připomnělo mého šéfa, který mi šéfoval asi před sedmnácti lety. Byla to doba, kdy nám vládla vláda v čele s velkou komunistickou stranou.

V tu dobu jsem dostala nového šéfa. Jako muž vypadal vcelku dobře, ale nesměl promluvit. Jistě víte, co se říkalo o zelených mozcích a o tomto, i když v tu dobu už bývalém, to platilo dvojnásob.
 
Byl odejit z vojenského útvaru z blízkého města, neboť ohrozil průběh vojenského cvičení tím, že při mezinárodní účasti spřátelených vojenských útvarů tomu svému zapomněl rozdat ruční granáty a regulčíkům na křižovatkách dal mapy s opačmě vyznačenými směry, čímž vlastně zavinil porážku svého útvaru, neboť naši vojáci se díky špatně vyznačeným mapám na místo střetu vůbec nedostavili. Tudíž granáty vůbec nepotřebovali, jak prohlásil můj nový šéf na koberečku u svého velitele.

Jeho nadřízený usoudil, že čeho je moc, toho je příliš, a domluvil se s kamarádem, který v té době dělal velkého šéfa v našem podniku, že u nás, pokud mu svěří práci kádrového referenta, nadělá mnohem méně škod, když mu dají k ruce někoho, kdo na něj dohlídne. Tak to padlo na mě a já ho vlastně tak nějak vyfasovala.

Jinak to byl celkem dobrosrdečný a přející člověk. Vycházela jsem s ním, jak to v rámci možností šlo. Když jsem se mu snažila vysvětlit nějakou záležitost, pozorně poslouchal, potom vyběhl ven ze dveří, za chvíli se vrátila povídá: "Jak jste to vlastně myslela?" "Tak jak jsem to řekla," byla pokaždé má odpověď. S tím už se spokojil a odešel. Dál to nikdy raději nerozebíral.
 
Naše spolupráce vypadala asi takto. Měl na starosti významná životní jubilea našich zaměstnanců. Takže začátkem roku jsem vždy prošla složky pracujících (počítače v té době byly v plenkách, takže vše růčo), seřadila jubilanty podle datumů a měsíců výročí. Potom vše zapsala do mého kalendáře. Následovalo zapsání do kalendáře šéfova.

Před každým výročím jsem objednala dárkový balíček a zavolala šéfovi, že ho má další den spolu s blahopřáním doručit oslavenci. Jednoduché, že?

V listopadu 1989 jsem se ho šla zeptat, jestli bude náš podnik také vstupovat do stávky... Sdělil mi, že po dohodě s velkým šefem NEBUDE, ale mně nemůže toto zakázat. Uvítal by ale, abych tuto činnost pojala jaksi poze demonstrativně a že mi k tomuto účelu zapůjčí praporek naší republiky, které nám nějaké zbyly z oslav 1. máje, který si můžu zapíchnout do květníku a tímto způsobem dát najevo svůj názor.

No, řekněte sami, nebyl k zulíbání??? V roce 1990 musel nedobrovolně odejít, neboť se jeho funkce rušila. Prý někde pracuje jako elektrikář, no, snad mu to jde lépe , jinak chudáci klienti.
 
Krásný pozdrav posílá majdalena

Majdaleno, děkujeme za příspěvek :-). Jsem ráda, že na tuto dobu vzpomínáte s úsměvem. Myslím, že Váš bývalý šéf musel být i super chlap, jen jeho myšlení bylo ovlivněno dobou, ve které žil a působil jako nadřízený.

A co Váš nadřízený ženy-in? Neříkejte, že žádného nemáte? Tak napište. Třeba si některá z Vás svého nadřízeného později vzala za manžela :-).

Copak Vy nechcete zkusit získat kosmetický balíček od Avonu Sheer rose či vyhrát budík....:-)?

redakce@zena-in.cz 

   
09.11.2005 - Společnost - autor: Iveta Šafránková

Komentáře:

  1. [5] MartinaC [*]

    dobry clanek

    superkarma: 0 04.08.2006, 19:38:41
  2. avatar
    [4] majdalena [*]

    Správný pocit asi před rokem na jiné téma . Myslela jsem že to pobaví nové návštěvnice.

    superkarma: 0 10.11.2005, 05:42:40
  3. avatar
    [2] Mab [*]

    Taky to znám, sice nevím odkud, ale určitě jsem to už četla. Ale šéf to byl milej ne?

    superkarma: 0 09.11.2005, 17:22:47

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme