Zdravím všechny čtenářky a prosím o radu. Můj problém se týká vztahů se šéfem, které se během několika málo týdnů změnily tak, že mám vlastně strach chodit do práce, ale musím tam, i když jsem cílem dost hrozného sexuálního nátlaku. Dřív bych si asi s takovými věcmi poradila, ale jsem zrovna v situaci, kdy to není tak jednoduché...

Mám už tři roky přítele a chceme si spolu pořídit hypotéku. Vzhledem k určitým okolnostem a tlakům z jeho strany rodiny s ní nemůžeme už moc dlouho čekat, a tak se pochopitelně snažíme, aby všechno klaplo a my se mohli co nejdříve stěhovat do vlastního.

Jenže viděli jste určitě současné ceny nemovitostí. S našimi platy na byt tak velký, jak si přejeme, dosáhneme jen horko těžko, spíš ale nedosáhneme. Přítel je navíc OSVČ a s tím jsou skoro vždycky problémy, i když totiž vydělá určitě víc, než mám já, stane se občas, že mu třeba nepřijdou dva měsíce žádné peníze a to je důvod, proč mu hypotéku jen tak nikdo nedá.

Hypotéka by tedy měla jít na mě, protože mám stálý příjem. Dělám asistentku zástupce ředitele jednoho oddělení středně velké firmy. Jsem ve firmě už druhý rok (na téhle pozici půl roku) a nikdy jsem se šéfem neměla žádný problém, je to takový ten čtyřicátník, který ví, co chce, má dobré vystupování, dodržuje dekorum za každých podmínek, zbytečně mě nebuzeruje a já se snažím dělat, co nejvíc můžu.

Proto jsem si řekla, že bych mohla poprosit, jestli by mi nezvedl o dva, tři tisíce plat. Přítel mě v tom podpořil, za ty přesčasy a práci, kterou dělám snad dobře, by mi mohl přidat, když mi navíc plat za celou dobu nezvedli. S hypotékou by nám to moc pomohlo a jak jsem řekla, šéf je rozumný chlap.

To jsem si aspoň myslela. Když jsem na to téma zavedla jednou řeč, klepala jsem se sice celá trémou, ale s úsměvem si mě poslechl, a když jsem mu vysvětlila problém s hypotékou, tvářil se chápavě a řekl, že se nad tím zamyslí a že to určitě nějak uděláme.

Přítel měl doma taky radost, ale to jsem ještě netušila, co mě čeká. Začalo to celkem nenápadně, třeba ke mně přišel zezadu, začal mi masírovat krk a ptát se mě, kde že si chceme pořídit to bydlení. Byla jsem v sedmém nebi, a tak jsem mu vyprávěla o našem vysněném místě, o velikosti bytu, jak ho chceme zařídit... Všechno ho to zajímalo a já byla šťastná, jak mám chápavého šéfa.

Tohle trvalo asi čtrnáct dní, pak přišla výplata a já na účtu našla částku, která odpovídala ne třem, ale pěti tisícům navíc (zdaněným). Byla jsem opravdu šťastná, s přítelem jsme to doma oslavili a já odcházela do práce úplně nadšená, protože tohle znamenalo, že na podzim bychom se mohli snad stěhovat.

Šéfovi jsem moc poděkovala a řekla, že se budu snažit, aby těch přidaných peněz nelitoval. Usmál se a řekl, že v to doufá. Atmosféra v kanceláři byla teď daleko vřelejší, vážila jsem si, že mě dokázal takhle ocenit, a byla jsem připravená opravdu se snažit, abych si ty peníze zasloužila. Nevím, jak ho to vůbec napadlo, proč to začal dělat, ale když zase jednou přišel ke mně (asi za čtyři dny), začal mi masírovat šíji a zeptal se mě, jak je to s těmi hypotékami a jestli o ni můžu žádat až po třech měsících, kdy mi zvýšil plat, řekla jsem, že ano, že přesně tak, ale že je to jen chvilka už.

V tu chvíli mi rukama sjel na prsa a řekl, že je moc rád, že mi mohl pomoci. Ztuhla jsem. Úplně jsem zkameněla a nevěděla, jak mám zareagovat. Bohužel mi leknutím ztuhly i bradavky, které mi začal přes oblečení mačkat. Trochu to bolelo, ale udržovalo mě to při vědomí. Za chvilku toho nechal a odešel k sobě. Netušila jsem, co mám dělat. Nakonec jsem se rozhodla, že to přejdu.

Jenže to, co následovalo minulý týden, už přejít neumím. Doma o tom začínat nechci, přítel by ho snad zabil a já bych mu nosila buchty do vazby místo nového bytu. Do práce jsem se začala bát chodit, ale šéf byl na služební cestě, pak neměl čas, zdálo se, že se to třeba nebude opakovat...

Pak ale včera přišel, že musíme připravit jednu prezentaci, ať za ním přijdu. Opravdu jsme pracovali u stolečku, který má v kanceláři. Asi v půlce zavedl řeč na moje nové bydlení, a jestli se na něj těším. Zčervenala jsem a řekla, že v podstatě myslím jen na to, že se nemůžeme s přítelem dočkat. Pak začal mluvit o tom, že je to tedy pochopitelné, že se na práci teď tolik nesoustředím a že se to určitě zase zlepší, až se trochu uklidním. A že doufá, že se uklidním, protože jinak by musel přehodnotit moje platové ohodnocení.

Když to říkal, rozepínal si poklopec a vytáhl z kalhot svůj ztopořený penis. Hleděla jsem na něj jako zhypnotizovaná, bylo mi úzko, bála jsem se. Pak vzal moji ruku, sevřel ji kolem toho svého a začal mi s ní pohybovat. Já si vůbec nechtěla připustit, co se děje. Nevím, jak dlouho to trvalo, ale pak se udělal, utřel se a řekl, že dneska už musí pryč a že si tu s tím poradím.

Nevím, jak jsem to zvládla, než jsem šla domů, ruku jsem si drhla asi hodinu, ale stejně mi připadá, že je nečistá. Jako by ani nebyla moje. Připadám si odporně a nevím, co mám dělat. Když mu nebudu po vůli, minimálně mi sníží plat, ale klidně mě může i vyhodit. Co mám dělat?

Reklama