Čím jsem starší, tím více si všímám barev přírody, které nás dennodenně obklopují.
Jarní, jasný východ slunce anebo podzimní zbarvení listů na stromech je takovým malým zázrakem každého všedního dne. 
Tato neuvěřitelná paleta barevných odstínů má svůj význam a každý odstín příčinu a podstatu právě tohoto svého zabarvení.

Nejvýraznější přírodní barvou je barva zelená. Se změnami barev jsou spjaty změny ročních období, což lze nejlépe popsat na zbarvení právě změn odstínu podzimního listí.
Díky fotosyntéze vzniká (jako katalyzátor) chlorofyl a ten má jasně zelené zabarvení.
S příchodem zimy se dny krátí a pro rostliny je to signál, že světla bude ubývat a nebude ho dost pro tvorbu živin. Fotosyntéza se zvolna zastavuje, chlorofylu ubývá.
Když jeho produkce zcela ustane, listy se zjeví v původní barvě - žluté, červené, oranžové.
Na barevnost listů má také vliv klima.
Čím teplejší a světlejší byl konec léta, tím intenzivnější jsou barvy.

Na dětské otázky: A proč je nebe modré a mrak bílý? už také známe odpověď. (I když se jen těžko dá použít pro vysvětlení malému zvědavci.)

Modré nebe?
Molekuly, z nichž se skládá atmosféra, mají přesný tvar, aby rozptýlily světlo o vlnové délce modré a fialové barvy. Zbylé barvy procházejí dál, modrá se rozptyluje po celém nebi.

Málo srozumitelné? Souhlasím. Nevzdávejte to a čtěte, co je opravdovou podstatou barev kolem nás.

Barva jako taková neexistuje.
Je to efekt, který vzniká kombinací tří prvků - světla, objektu a oka (mozku).
S jistotou tedy nelze říci, jakou barvu věci mají, můžeme jedině tvrdit, jakou barvu vidíme.
Barvy, které vnímá lidské oko, jsou ty, které odrážejí okolní objekty. Pokud předmět odráží většinu světla, které na něj dopadá, vidíme ho jako bílý. Když neodráží téměř nic, zdá se nám černý.

Jak je to tedy s tím červeným západem slunce?

Při západu slunce musí paprsky urazit největší vzdálenost. Světelné frekvence blízké červené barvě se jeví mnohem výraznější.

Dále si řekněme něco o vlivu barev na naše chování.
Je totiž dokázáno, že velká část z více než sedmi milionů barev, které můžeme vnímat, má významný vliv na chování, psychiku i zdraví.

Žlutá
Je nejméně příznivou barvou pro lidský organismus. Odráží nejvíce světla, a proto nejvíce stimuluje buňky zrakového aparátu. Je prokázáno, že děti pláčou mnohem víc, pokud spí ve žlutém pokoji.
Žlutou barvu za normálních podmínek vidíme nejdříve ze všech barev. Proto je ideální pro různá upozornění či výstražná značení.

Růžová
Může snížit krevní tlak a puls, čímž je možné zmírnit agresivní chování.
Tento fakt dokázal pokus v několika vojenských věznicích, ve kterých nabarvili stěny cel narůžovo. Ukázalo se, že tato barva skutečně tiší hněv a neklid.

Modrá
Je důkazem, jak mají barvy vliv na chuť. Je totiž prokázáno, že tato barva funguje jako faktor, který chuť k jídlu potlačuje. Jedním z důvodů je fakt, že se modrá barva v přírodě příliš nevyskytuje. Několik málo rostlin má sice modrofialové zabarvení, ale jinak modrá od pradávna nezapadá do stravovacích návyků všežravců.

Na závěr si potvrďme známý fakt, že muži na rozlišení barev příliš nedbají.
Existuje známý mýtus, že muži nikdy správně nedokáží zkombinovat barvu košile a kravaty a musí žádat ženu o pomoc. Pokud tedy má to štěstí a je mužem soudným.

Americká psycholožka Natalia Khowová vytvořila virtuální kancelář a nabarvila ji šesti škálami barev. Předvedla ji několika dobrovolníkům a tázala se, která škála je pro ně nejpříjemnější. Měli také určit, které seskupení barev v nich vyvolává pocit pohodlí, pořádku, klidu, vzrušení a tak dále.
Výsledky jednoznačně prokázaly, že muži jsou k barvám kolem nás daleko tolerantnější a barevně neladící kombinace je nechávají zcela klidnými.

Je to tedy dále na nás, abychom vybraly barvu manželovy košile i odstín při příštím vymalování bytu.
Co naplat, vždyť oni jsou pro nás v jiných směrech také nepostradatelní, že?

Přeji vám hezký a barevný den! 

 

Zdroj: Barvy lidské duše, časopis 100+1 zahr. zajímavostí 12/2004 

 

 

 


 

               
Reklama