Cestování

Sedm dní v Egyptě: Nioneta a trapas

 

Když jsem nastupovala do letadla, připadala jsem si jako ve snu. V krásném, naprosto pohádkovém snu, ze kterého se určitě co chvíli probudím!
Jasně… tohle přeci nemůže být skutečnost… nebo jo?

Když si nyní vše vybavuji, jsem si jistá jednou věcí: musela jsem se tvářit jako naprostý cvok. Usmívala jsem se na vše a na všechny, oči jsem měla vykulené tak, že se divím, že mi nevypadly a neskončily v letadle pod sedačkou, a můj puls byl tisíckrát rychlejší než obvykle…

 

Troufám si říci, že onu jedinečnou „předstartovní chvíli“ jsem prožívala více než můj syn.

 

„Mohu vám nabídnout šampaňské?“ krásná a usmívající se letuška CK Fischer mi nabídla kelímek plný bublinek…

Zatetelila jsem se, opět se přihlouple usmála a s díky si kelímek vzala.

Nu což? Jedna sklenka mě nezabije, ne?

 

Čas běžel a my pomalu začali rolovat.
Šampaňské mě hřálo v žaludku a já se nemohla dočkat, až se s námi „modrý pták“ odlepí od země.

 

Hodnou chvíli se nic nedělo. My jeli a jeli a já byla jak dítě, které netrpělivě vyhlíží Ježíška.

S nosem přilepeným na skle jsem sondovala, zda už náhodou se ta zatracená zem nezačíná vzdalovat.

 

Tak si tak sedím, nos rozplácnutý na zamlženém okénku, když to náhle a nečekaně přišlo….

Nabrali jsme rychlost.

Nabrali jsme rychlost víc… a víc… a ještě víc…. Pak se na vteřinku zastavili a…..

 

…….. Vžžuuummmmmmmm….. Vykulila jsem oči a chytla syna za ruku.
A je to tady: STARTUJEME!

 

V hlavě se mi promítly všechny katastrofické filmy, které jsem viděla, a žaludek se mi podivně zhoupnul.

Chvíli na to jsem přestala slyšet.

 

Tlak mě nejen připravil o sluch, ale zrádně mi i vehnal šampus do hlavy.

Polykala jsem jako o život.

Zacpávala si nos a vzduch se snažila vyfouknout ušima za každou cenu.

 

„Mami, proč si hraješ na slona?“
Syn sice zařval, ale já ho sotva slyšela.
Mávla jsem rukou, což měla znamenat: nech mě teď být! A dál se snažila o to, aby mi ty zatracené uši odlehly.

 

Letadlo se se mnou podivně točilo a mě nenapadlo nic lepšího, než se podívat z okénka.

Bože… pozvracím se! Na jedné straně nebe, na straně druhé země plná světel. Ježíšmarjá, my jsme naklonění, ale jak!!!

 

Úsměv duševně chorého byl ten tam. Zavřela jsem oči a myslela na jediné: na kinedril, který spokojeně spal v mé tašce.

 

Neptejte se mě, jak jsem start přežila, sama to totiž netuším… Každopádně jsem ve výšce 10 000 m zjistila tvrdou pravdu: létání asi nebude mým koníčkem.

 

Kinedril pomalu začal účinkovat a já se silou vůle snažila uklidnit.

Letušky se na nás usmívaly, švitořily jak jarní vlaštovky a i díky nim jsem se vzdálila stavu omdlení.

 

Vše je v pořádku!

Chováš se jak pitomec!

Pomalu, pozvolna jsem rozdýchávala stav, ve kterém jsem si byla jistá, že už nikdy nespočinu na pevné zemi.
Představa onoho nekonečného prázdna pode mnou se mi také částečně podařila zahnat a já usoudila, že už je fakt na čase se sebrat a vychutnat si let, na který jsem se tak moc těšila.

 

Čtyři hodinky letu celkem rychle uběhly a já těsně před osmou hodinou ranní dospěla k rozhodnutí, že než přistaneme, bylo by dobré se jít vyčurat.

Kdo zná toalety v letadle, ví, že místa je tam jak pro mravenečka.

 

Ale pravda je jedna, ač je to záchůdek maličký, je tak nějak útulný, navozuje pocit bezpečí…

Tak si sedím na míse a hlavou se mi honí pocity, které jsem měla při startu…

Bože, bože... ty jsi ale husa, co?

Smála jsem se v duchu sama sobě…. No jo…byla jsem úplně pitomá! Vždyť na létání vůbec nic není! Prostě pohoda….

Na obličeji se mi už už rýsoval onen úsměv, kterým Bůh obdařil duševně choré, když se náhle ozvalo:

Ciiinkkkkk…….

 

A bylo po úsměvu, bylo po hrdinství….

Na dveřích toalety se rozsvítil nápis se symbolem: Připoutejte se!

 

Srdce si mi zastavilo v hrudi. Krve by se ve mně nedořezal.

Bože můj, my přistáváme!

Tlak na mě opět začal útočit a s tlakem přišlo i zatmění mého mozku.

 

Ježíšmarjá! Já budu přistávat na záchodě!

Mrkla jsem vpravo, mrkla jsem vlevo.

Ježíšmarjá! Tady není ani pás!

 

Čurání nečurání… vylítla jsem ze záchodu, rozrazila dveře a jak hurikán vlítla do letadla a zařvala: Davídku, my přistáváme!

 

Až po vyslovení této věty jsem se rozhlédla po letounu, kde cestující spokojeně seděli, povídali si, někteří na mě udiveně zírali….

Chvíli jsem stála jak solný sloup. Pak si odkašlala a s výrazem v tváři „jakože nic…“ si v klidu sedla na své místo.

 

„Mami, co blbneš?“ David obrátil oči v sloup a já pochopila, že toto gesto v mluvené řeči znamená: Stydím se za tebe, mami!

 

Přistání pochopitelně přišlo, ale až o dvacet minut později ;o) Inu, letěla jsem poprvé a byla za blbce, no a?  ;o)

 

Ale víte, jaký byl pro mě nejsilnější zážitek z onoho letu?
Kdepak záchod, kdepak start….

Byl to okamžik, kdy letuška otevřela dveře letadla a my vystoupili.

 

Slaný vzduch a neuvěřitelné horko mi roztočilo hlavu a já si stále dokola a dokola opakovala:
Pane bože, jsem v Egyptě!

Já jsem v Africe!!!

 

Podívala jsem se na palmy, o kterých se mi do této chvíle jen zdálo a které vždy patřily do mého snu o moři….. Po tvářích se mi začaly koulet slzy jako hrachy.

„Pane bože, Davídku… jsme v Egyptě,“ zašeptala jsem.

 

Chytla jsem syna za ruku, znovu se zhluboka nadechla toho neuvěřitelně horkého vzduchu a pomalu začala sestupovat po schůdcích.

 

Můj sen se právě začal naplňovat….

 

 

V příštím díle se můžete těšit na zážitky z prvních dní v letovisku Hurghada, v hotelu Arabia Beach. A věřte, máte se opravdu, ale opravdu na co těšit ;o)

 

 

První díl mého seriálu Sedm dní v Egyptě naleznete ZDE

 

Za krásnou a nezapomenutelnou dovolenou děkuji CK Fischer.

 

www.fischer.cz

 

   
16.08.2005 - Zahraničí - autor: Sabina

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [109] Kekka [*]

    Avilka: to jste se všichni zbláznili? Já se ničeho nebojím. Maximálně nemoci a blbejch lidí. Nechápu, proč mi tohle píšete.

    superkarma: 0 17.08.2005, 09:44:47
  2. avatar
    [108] Avilka [*]

    Kekka: Tak to ťa holka ľutujem, to aby si z baráku nevstrčila nos..

    superkarma: 0 17.08.2005, 00:50:09
  3. [107] bejby [*]

    Bojím se že se budu chovat stejně.Já totiž také ještě neletěla letadlem

    superkarma: 0 16.08.2005, 22:27:24
  4. avatar
    [105] Kekka [*]

    mari007: proč ten útok? Já letadlem létám a nechápu, o co ti jde. Proti letadlům nic nemám a navíc soutěž už skončila, tak jdi spát.

    superkarma: 0 16.08.2005, 22:25:12
  5. avatar
    [103] Kekka [*]

    mari007: ale to já přece nezpochybňuju, neboť si to plně uvědomuju. Ale spoléhat se na nízkou pravděpodobnost je taky blbě. I ve sportce každý týden někdo vyhraje...

    superkarma: 0 16.08.2005, 21:25:48
  6. avatar
    [101] Avilka [*]

    Môj prvý let bol do Atén z Viedne s Austria airlines. Poloprázdne lietadlo plné strachopudov. včítane mňa. Optimistická bola stará pani, ktorá sa modlila grécky ruženec a pri každom pohupe zvískla a začala sa žehnať a vykrikovať čosi v gréčtine. No,odvaha v prdeli a kinedryl tiež, tak sme si každý miesto jedla dali baileys (neviem ako píše). Dopadlo to tak, že letuška zabalila jedlo a doniesla potom dve veľké flaše a nalievla. Babi sme prehovorili, aby si cvakla tiež a tá nad Chalkidami zaspala a bolo po ptákach. A mne bolo nejak "ľahko"..

    superkarma: 0 16.08.2005, 20:07:22
  7. avatar
    [100] Avilka [*]

    zazik: Aj ja

    superkarma: 0 16.08.2005, 19:57:16
  8. [99] atelak [*]

    zazik: tak takovou svatební cestu ti teda upřímně závidím

    superkarma: 0 16.08.2005, 19:42:00
  9. avatar
    [97] dzijana [*]

    na šampíčko se těším ze všeho nejvíc.Před manželem jsem vždycky hrdina,ale jinak je ve mně malá dušička a tak piju a piju...

    superkarma: 0 16.08.2005, 19:03:38
  10. [96] jana.johana [*]

    Kristule: není nad dobrou informovanost

    superkarma: 0 16.08.2005, 18:08:13
  11. [95] atelak [*]

    radek.kriz: pravdu díš letadlo je nejbezpečnější dopravní prostředek. ...i když poprvé jsem se taky bál

    superkarma: 0 16.08.2005, 17:54:25
  12. avatar
    [94] Kristule [*]

    tak já letěla poprvé v 16 letech a hrozně jsem se bála.Byla jsem instruovaná rodiči ,kteří měli zkušenosti pouze z Tupoljevů takže fakt jsem měla supr instrukce .Hlavně ať cucám bombon při vzletu i přistávání, že vyčurat ať se raději nechodim to koneckoncu můžu až po přistání na letišti.A že s nima se to letadlo třáslo, že to vypadalo ,že spadne,ale ať se nebojim ,že burčitě nespadne.No to mě fakt uklidnilo :-).Takže já letadla moc nemusim

    superkarma: 0 16.08.2005, 17:37:07
  13. avatar
    [91] Kekka [*]

    radek.kriz: to vysvětli těm Kypřanům nebo Venezuelanům

    superkarma: 0 16.08.2005, 17:03:45

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [88] Avilka [*]

    Kekka: Boingy a Airbusy sú najviac používané lietadlá. TU-čka majú už len asi Rusi.
    Známy bol navigátor na TU-čku a IL 69, čo let to vzrúšo, hlavne na trase Praha - New York, tam sadali prednostne ako rizikový let, lebo leteli už pomaly na výpary. Ale propagace- agitace SSSR napísala dolet bez medzipristátia do Emeriky, tak sa fičalo.

    superkarma: 0 16.08.2005, 16:39:42
  2. avatar
    [87] Radek Kříž [*]

    To ze spadnete s letadlem a zabijete se, je mene pravdepodobne, nez ze 2x vyhrajete prvni ve sportce.

    Neboli 16 000 000 : 1 ze zrovna s vami to letadlo zuchne..

    superkarma: 0 16.08.2005, 15:49:28
  3. avatar
    [85] sara.l [*]

    to jsi mě teda moc nepotěšila,protože letadlo je snad jediný prostředek,kterým bych se na dovolenou k moři vypravila...v autobuse je špatně celé rodině a do Egypta autem to půjde těžko jedině tak ještě lodí,ale tu taky moc nemusím,mám slabší žaludek teď už vím,ale naprosto jistě co neudělám ,nebudu pít kávu ani a budu se modlit aby jsme rychle přistáli a berušce vysvětlím,že okno otevírat opravdu v letadle nejde..ufff tak nevím,jestli nezůstaneme letos raději doma

    superkarma: 0 16.08.2005, 15:42:24
  4. avatar
    [84] Mici [*]

    Já dojetím z Nionetina dojetí uronila slzičku

    superkarma: 0 16.08.2005, 15:41:09
  5. avatar
    [83] Meander [*]

    Letadlo mi nevadí, já málem umřela hrůzou na trajektu

    superkarma: 0 16.08.2005, 15:39:07
  6. [82] Zedík [*]

    Já ještě neletěl, možná příští rok, tak z šlánku čerpám důležité informace

    superkarma: 0 16.08.2005, 15:33:23
  7. avatar
    [81] catcat [*]

    O létání už ani nebudu mluvit, protože létám ráda. Ale úplně se vžívám do pocitů Nionety, kdy se rozbrečela štěstím. Nioneto, už jsem to tu psala, ale úplně stejně jsem se posadila jednoho dne na kameni na Akropoli a bulela jsem jak želva, prostě se splnil sen!!! A sen se plní v životě opravdu jen zřídka...

    superkarma: 0 16.08.2005, 15:33:05
  8. avatar
    [80] Kekka [*]

    Tady píšete, že se bojíte létat TU a přitom padají jenom Boeingy. To je teda hrůza.

    superkarma: 0 16.08.2005, 15:26:19
  9. [79] jana.johana [*]

    Manx: až bude Nioneta zcestovalá jako ty, tak to taky bude vědět. Ona letěla poprvé

    superkarma: 0 16.08.2005, 15:25:09
  10. [78] atelak [*]

    Manx: No nazdar , Nioneta měla teda kliku...

    superkarma: 0 16.08.2005, 15:13:47
  11. avatar
    [73] marcellina* [*]

    hezky napsane. Ja sice jste neletela, ale ted z toho zacinam mit opet obavy. V nedeli kyperske letadlo a ted psali, ze se dalsi letadlo zritilo na zapade Venezuely...se 152 cestujicimi

    superkarma: 0 16.08.2005, 14:40:47
  12. avatar
    [72] brůča [*]

    Milá Nioneto, já bych si z toho nic nedělala, Tvá reakce byla na něco co jsi zažila poprvé a na každého nová situace zapůsobí jinak. S přítelem se chystáme koncem září do Řecka, samozřejmě že letecky a ještě jsme nikdy letadlem neletěli, tak uvidíme, třeba z toho bude vyjukaní úplně stejně jako ty

    superkarma: 0 16.08.2005, 14:32:43
  13. avatar
    [71] Léthé [*]

    Takže kinedril sebou? Hezky napsané

    Těším se na pokračování

    superkarma: 0 16.08.2005, 14:15:47
  14. avatar
    [70] nikinik [*]

    Můj první let byl s letadlem TUPOLJEV, první, co mě vyrazilo oči z důlku bylo to, že když jsem se pohodlně usadila a tak nějak z nudy koukla z okýnka, viděla jsem spoustu techniků, kteří něco svářeli či vařili na křídle. PROBOHA, chtěla jsem okamžitě prchnout, ale když do mě kamarádi nalili asi půl láhve bublinek, už se mi nějak nechtělo . A co mě dorazilo? Tak to byl určitě taky záchod, narozdíl od Nionetky nebyl vůbec úžasnej, příšrně to tam rachotilo a já měla pocit, že se pode mnou utrhne podlaha a já se i se záchodem vrátím zase domů....

    superkarma: 0 16.08.2005, 14:10:37
  15. avatar
    [69] Jitulenka [*]

    Úplně si to představuji, předpokládám, že moje rekace na Markétiném místě by byly velice podobné. Vyjukaná jak zajíc, strach a obavy (obzvlášť kdybych měla letět teď po nedávné katastrofě letadla z Řecka), ale i nádherné očekávání... A ty šílenosti jako: „Pane bože, Davídku… jsme v Egyptě,“ a slzy na tváři... No tak asi bych říkala pane bože Leničko a Ivetko, ale možná bych to ani nemohla vyslovit. Tuším, že by se mi všechno v krku stáhlo a že bych tomu snad ani nevěřila. Podobné pocity jsem měla kdysi, když mi napojili internet a já najednou věděla, že jsem ve spojení s celým světem. Asi se tomu budete smát, ale bylo to tehdy stejně dojemné...

    superkarma: 0 16.08.2005, 14:01:59
  16. avatar
    [68] Maduli [*]

    Cestu velkým letadlem zatím stále úspěšně odkládám, ale příští rok mě to asi nemine . Bohatě mi zatím stačil let malým vyhlídkovým letadlem, které pilotoval můj manžel. Pomohl mi překonat strach a díky němu vím, že pohled na svět z výšky je opravdu nádherný, ovšem do té doby, než mi začal předvádět akrobatické prvky . Ale i tak to bylo super

    superkarma: 0 16.08.2005, 13:53:35
  17. [67] r1911 [*]

    V Egyptě jsem ještě nebyla, touhle dobou by tam na mě ale stejně bylo moc teplo. Vedro já totiž nemusím.
    Kolik je tvému synovi? Musel z tebe mít určitě "velkou" radost, umím si totiž živě představit ty jeho pohoršené oči...
    Ale stejně je fajn, když si člověk ten svůj velký sen splní...

    superkarma: 0 16.08.2005, 13:36:58
  18. avatar
    [66] Galina [*]

    nioneto,ty jsi mě vehnala slzy do očí...

    superkarma: 0 16.08.2005, 13:14:46
  19. avatar
    [65] kemy [*]

    breberka: ale jesi chceš do egypta, teď máš tu nejlepší možnost. za takový ceny už se tam nikdy nepodíváš. po těch atentátech je to fakt za hubičku. byla sem se kouknout v cestovce na last zájezdy. byl tam třeba egypt s polopenzí, hotel 4 hvězdičky na 12 dní za devět tisíc!!!

    superkarma: 0 16.08.2005, 13:04:42
  20. avatar
    [64] kemy [*]

    vkatka:

    superkarma: 0 16.08.2005, 13:02:08
  21. avatar
    [63] kemy [*]

    Amélie: proč? já letěla jen jednou v životě a cestovala sem si po letadle, nic mi nepřišlo. ani mi nepřipadalo, že letíme. bylo to fakt pohodlný. možná to ale bud etim, že mi bylo 11.

    superkarma: 0 16.08.2005, 13:00:39
  22. avatar
    [62] kemy [*]

    tak to je krásný. uplně sem to prožívala s nionetou!!!

    superkarma: 0 16.08.2005, 12:58:12
  23. avatar
    [60] Amélie [*]

    Obdivuju Tvoji odvahu.Já letěla poprvé loni, ale na záchod jsem se neodvážila .Ovšem pití jsem si neodpustila , takže na letišti to pak byl úprk.

    superkarma: 0 16.08.2005, 12:20:10
  24. [57] Apo [*]

    To letadlo mi připomnělo něco treochu jiného.Když jsme se s manželem rozhodovali o dovolené dala moje máti k dobru tuhle hystorku.Poprvé a zatím i naposledy jsem letěla asi jako tříletá. Po nástupi u do letadla mne zaujal stoleček, na ten jsem značnou část cesty probubnovala.Máti byla docela zoufalá a snažila se mne zabavit nějak jinak.K její smůle mne zaujal neznámý pán vedle, který chroupal sušenky.Tak dlouho jsem koukala "psím" kukučem, až jsem ty sušenky vyžebrala.Jen pro uplnost dodávám že ty samé sušenky mi mamča nabízela a já je nechtěla pán mněl určitě lepší.

    superkarma: 0 16.08.2005, 12:02:34
  25. avatar
    [56] Trinitty20 [*]

    To je super článek, co by jsi dělala na záchodě s pásem? To je mazec! Ale vše dobře dopadlo, já taky ještě nikdy neletěla a asi se jednou budu chovat stejně praštěně. Nionetko ty jsi ďábel

    superkarma: 0 16.08.2005, 11:53:12
  26. avatar
    [55] breberka [*]

    J8 jsem ještě neletěla a po nedělní katastrofě ani nevím, jestli ještě někdy vůbec poletím.
    HMmmmmmmmmmmmmmmm, do Egypta, tam bych se podívala, ale můj chlap nemá rád horka, na moře brčí, že je slané...a pořád dokola.

    superkarma: 0 16.08.2005, 11:50:09
  27. avatar
    [52] Májík [*]

    Chellsea: klídek, mě se dělá špatně i na řetízkáči a při delší cestě autobusem, ale v letadle vůbec, naprostá pohoda.

    superkarma: 0 16.08.2005, 11:44:43
  28. [51] Chellsea [*]

    Tak já jsem letadlem nikdy neletěla, tudíž nevím, jestli by se mi udělalo zle. Ale v autobuse jsem jako malá vždycky , ani Kinedryl nepomáhal

    superkarma: 0 16.08.2005, 11:36:56
  29. avatar
    [50] Pajinka [*]

    Perfektní, pobavila jsem se, vylíčeno jako vždy skvěle

    superkarma: 0 16.08.2005, 11:32:45
  30. avatar
    [46] *modrá [*]

    Já jsem letěla poprvé vloni a bylo to úžasné !! Klidný let, nádherně modré nebe, popíjela jsem vínko a byla jsem z toho dojatá jak je mi krásně

    superkarma: 0 16.08.2005, 11:11:41

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme