Domácnost

Sedím na posteli a hlasitě se směju

Hezký zasněný den.

Já a sny? Můj přítel by mohl vyprávět. Nejspíš mívám sny až moc živé, neb je prý přetahuji až do reality. No, moc se mi tomu nechce věřit, ale zvláštní je, že se na tom shodlo víc lidí z mého okolí a přeci by mi všichni nelhali, že? :o) Tož jsme takhle byli s přítelem a našimi přáteli na první společné dovolené pod stanem. V noci mého milého vzbudilo cosi tápajícího. To tápající jsem byla já, klečela jsem na kolenou a něco hledala. Zeptal se, jestli mi může pomoct, co prý hledám. S ledovým klidem jsem odpověděla, že sirky. Tož aby to měl můj milý co nejdříve z krku a mohl zase v klidu upadnout do říše snů, jal se hledat sirky se mnou. Po nějaké době si uvědomil ten nesmysl, na co bych asi tak mohla ve dvě v noci potřebovat sirky. Položil otázku a já mu odpověděla: „Musím Terezce zapálit vařič..."  Zůstal jak opařen, a než si stačil narovnat čelist zpátky do pantu, zahrabávala jsem se zpátky do spacáku a spala spánkem spravedlivých. Ráno jsem samozřejmě o ničem nevěděla.

Občas v noci vstávám a chodím po bytě. Na přítelovu otázku, co jako dělám, ještě dotčeně odpovídám: „Co asi, jdu zapnout kopírku". On ulehne zpět a nechá mě napospas kopírce. Jenže chuděrka netuší, že za pár okamžiků bude opět vzbuzen, neb nechápu, jak je to možné, ale v kuchyni prostě žádnou kopírku nemůžu najít. Miláček vstane, soucitně mě pohladí po tváři, řekne mi, že to nevadí, že ji ráno najdem spolu, ať jdu spát. Tak lehnu a za pár vteřin vůbec nevím o světe a můj miláček ještě hodinu vejrá do zdi...

Občas v noci vstanu, obléknu se a hodlám odejít do práce... opět jsem nemilosrdně zadržena svým přítelem... (ještě že má tak lehké spaní, bo už bych mu dávno foukla někam pryč, aniž bych o tom měla sebemenší tušení).

Když nikde nepochoduju, budím ho a ptám se ho, jestli kupříkladu přikryl ty okurky, aby nám nezmrzly a v létě jsme měli co zavařovat (v životě jsem nic nevypěstovala a zavařování je pro mě španělská vesnice). Budím ho, že mám žízeň, ať mi udělá pití... chudinka, než se vrátí se skleničkou s pitím, chrápu jak medvěd. Občas chytám záchvaty smíchu, sedím prý na posteli, oči dokořán, pusu dokořán a z hrdla se mi dere hurónský smích (už asi tuším, proč miláček navrhl, že si postavíme domeček na okraji vesnice - sousedi z bytovky by nás brzy ukamenovali).

A na závěr jednu malou příhodu z raného dětství. Byly mi asi tak čtyři roky, a jelikož jsem dle mamky byla hrozná násoska, chodívala jsem v noci na záchod. Měla jsem nacvičenou svou „cestičku", takže jsem nad tím ani nepřemýšlela a chodila jsem v polospánku. Jenže to byl takhle jednou nějaký mejdan u babičky na chatě, a jelikož bylo víc lidí než postelí, spalo se kde se dalo. A jak bylo mým zvykem, vyrazila jsem si v noci na záchod, jak jsem to měla nacvičené: čtyři kroky vlevo, tři kroky vpravo, vyhrnout košili, dřepnout, vyčůrat a stejnou cestou zpátky do postele... Děda se ráno probudil s loužičkou u hlavy :o)

No a takhle my žijem, moje sluníčko jednou dostane svatozář a mě přikovají k posteli.

Hezký den

rarrrášek


Dobrý den,
díky za velice povedený příspěvek přímo ze života. Zdá se, že váš přítel vás musí opravdu milovat, když vám dojde i pro pití.:) Ale určitě je s vámi zábava, dokážu si představit, že něco podobného by mě dokonce i bavilo. A určitě by o tom byla spousta článků.:)

Také jste náměsíční? Napište nám na adresu redakce@zena-in.cz!

   
28.02.2007 - Dům a byt - autor: Richard Klíčník

Komentáře:

  1. avatar
    [1] Meander [*]

    Není tohle nějaká nemoc?

    superkarma: 0 28.02.2007, 16:25:52

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Akce pro čtenářky: Velikonoční pečení a vaření s Globusem
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme