Bulvár

Sederovou večeří začíná pesach

 

 

Pojmy pesach a sederová večeře jsou pevně spjaty s židovským náboženstvím. Svátek pesah je první ze tří svátků, které během roku Židé dodržují. Pesach začíná sederovou večeří, která se slaví 15. nisanu. Tento den letos připadá na 15. dubna.


S paní Kateřinou Jurečkovou, prezidentkou sdružení B´nai B´rith
Renaissance Praha jsem si povídala o významu těchto dvou důležitých událostí.


Svátek Pesach nemá s křesťanskými Velikonocemi nic společného, leda že spadá do stejného období v roce. Jedná se o poutní svátek. O svátku Pesach, se stejně jako o svátcích Šavuot a Sukot, konala v biblických dobách pouť do Jeruzaléma. Poutní svátky mají společné základní rysy: jsou to svátky radostné, všechny jsou nějak spjaty s oslavou úrody a zároveň připomínají významné události dějin Izraele. První slavnostní večeře svátku Pesach – seder, nebo sederová večeře - se slaví 15. nisanu, a to letos připadá na 15. dubna. V Izraeli se slaví sederová večeře první večer svátku, v diaspoře se slaví první dva večery svátku.

 

Židovská kuchyně obecně má svá specifika. Můžete nám vysvětlit jaká a jaký mají základ?

Slovo košer znamená rituálně způsobilý. Co se smí a nesmí jíst předepisuje biblický zákon. Ve třetí knize Mojžíšově se praví, že je možno jíst maso ryb, které mají šupiny a ploutve, zakázán je například úhoř, jeseter, dravé ryby a další. U savců jsou rozlišovacími znaky rozpolcená kopyta a přežvykování potravy, tato zvířata se mohou jíst. Patří sem hovězí dobytek, vysoká zvěř, ovce, kozy aj. Zakázáno je požívat maso vepřů, koní, hlodavců, vodních savců a podobně. Pokud jde o ptáky, je povolena domácí drůbež, kachny, husy, holubi apod., vyloučeni jsou draví ptáci, mrchožrouti a netopýr. Zakázáni jsou i všichni plazi, obojživelníci, korýši, zvířata uhynulá nebo jevící známky nemoci. Zvíře musí být zabito rituálním způsobem a zbaveno krve, jejíž požívání je zakázáno. Rituální porážka - šchita- má svá přesně stanovená pravidla.

Přísný je zákaz konzumace masitých a mléčných pokrmů společně. Toto pravidlo je založeno na biblickém zákazu požívat kůzle vařené v mléce jeho matky. V židovské domácnosti se proto striktně navzájem odděluje nádobí sloužící k přípravě masa a k přípravě mléčných pokrmů, v praxi mají židovské rodiny dvě sady nádobí. Pokrmům, které nejsou ani masité, ani mléčné, jako je zelenina a ovoce, se říká parve.

 

Jaký je význam svátku Pesach?

 

O svátku Pesach Židé slaví vysvobození Izraele z egyptského otroctví, sám název svátku souvisí s desátou egyptskou ranou, jíž Hospodin usmrtil vše prvorozené v zemi faraóna. Bůh překročil (hebrejsky pasach) domy Izraelců a tím ušetřil židovské prvorozence. Židé poté pod vedením Mojžíše opustili Egypt. Jiným názvem Pesachu je Svátek nekvašených chlebů (Chag ha-macot), Izraelci opustili Egypt tak rychle, že jim nestačilo vykvasit těsto připravené k pečení chleba. Vzali si proto na cestu jen placky z nekvašeného těsta – macesy. Z toho důvodu se po celý svátek Pesach nesmí jíst nic kvašeného, takové potraviny se označují jako chamec. Chamec se nesmí ani uchovávat, proto se v tradičních židovských domácnostech koná před začátkem svátku velký úklid, při němž se veškerý chamec odstraní. Je také zvykem užívat během Pesachu zvláštní sadu nádobí určenou jen pro tuto příležitost.

 


Druhá soutěžní otázka: Jak hluboká je propast Macocha?

 

Sedrová večeře znamená v překladu večeře řádu. Skládá se ze čtrnácti částí. Každá má své místo a svůj význam.

Seder vlastně znamená pořádek, řád, celý průběh večera se řídí přesným řádem. Jedná se o domácí bohoslužbu pro první dvě noci svátku Pesach a účast na sederu je povinností každého Žida. Sederovou večeři vede otec rodiny a základem sederu je nařízení učit děti o významu vysvobození Izraele z egyptského zajetí. Při hostině otec předčítá ze zvláštní knihy modliteb a vyprávění o východu z Egypta tzv. Pesachové hagady. Na začátku vyprávění položí nejmladší dítě u stolu čtyři otázky, čím se tato noc liší od jiných, a otec pak vysvětlí význam biblických událostí týkajících se východu z Egypta.

Sederová bohoslužba je rozdělěna do 14 částí a toto pořadí je třeba dodržovat.

  1. kadeš, požehnání nad vínem
  2. urchac, mytí rukou bez požehnání
  3. karpas, pojedení zeleniny
  4. jachac, rozlomení středního macesu, z něhož se bere afikoman (zákusek), který děti během večera “ukradnou“, a později za nějakou odměnu vrátí
  5. magid, vyprávění příběhu hagady
  6. rachca, mytí rukou před požehnáním
  7. moci-maca, požehnání nad nekvašeným chlebem a pojedení macesu
  8. maror, pojedení hořkých bylin
  9. korech, pojedení maroru a macesu současně
  10. šulchan orech, sváteční večeře
  11. cafun, nalezení a snězení afikomanu (odložená polovina středního macesu)
  12. barech, požehnání po jídle
  13. halel, čtení žalmů
  14. nirca, zpěv tradičních sederových písní

Zmínila jste se, že jídlo samo o sobě není tím nejdůležitějším. Jaké symbolické pokrmy se při sederové večeři podávají?

 

Hlavní místo na slavnostní tabuli patří sederové míse. Na ni se pokládají tři od sebe oddělené macesy, které představují tři složky lidu Izraele: koheny (kněze), levity a Izraelity. Dalšími symbolickými pokrmy na sederové míse jsou zro´a pečená kost, která připomíná oběť beránka, osolená voda, se kterou se jí natvrdo uvařené vejce bejca a která symbolizuje slzy zotročených Izraelitů. Hořké byliny maror, nejčastěji křen, znázorňují hořkost otroctví, karpas petržel nebo brambor připomínají jaro a sladká směs z jablek, vína, skořice a ořechů, se používá jako symbol malty, z níž izraelští otroci vyráběli cihly. Během hostiny se též pijí čtyři poháry vína a na stole stojí i zvláštní pohár připravený pro proroka Eliáše. Toho Židé pokládejí za zvěstovatele příchodu Mesiáše, a je zván k sederu jako neviditelný host.

  

  

 

B´nai B´rith je nejstarší židovská charitativní a humanitární společnost. Zabývá se otázkami podpory židovských komunit, v poslední době hlavně v zemích bývalého Sovětského svazu. Zároveň se snaží o podporu vzdělávání v oblasti judaismu, rozvojem židovské kultury a propagací myšlenky tolerance a vzájemného respektu.

 

   
13.04.2006 - Společnost - autor: Tereza

Komentáře:

  1. [3] Hanule [*]

    Já jsem ráda, že bible zakazuje jíst koně resp. koninu.

    superkarma: 0 13.04.2006, 13:02:19
  2. avatar
    [2] Vivian [*]

    Zrovna mám půjčenou knihu o židovských tradicích a právě dneska ráno jsem si na záchodě četla o svátku Pesach - židovská kultura je nesmírně zajímavá Doufám, že tohle není jediný článek

    superkarma: 0 13.04.2006, 12:23:38

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme