Vracela jsem se z pohřbu mého otce a byla jsem dost mimo. Zvyklá jen na džíny, mimořádně jsem na sobě měla sukni, sako, boty na podpatku. Měla jsem jet vlakem a máma, ještě zdrchanější než já, mě odvezla na nádraží a než mi odjel vlak jsme jen tak společně mlčky postávaly...

Vlak konečně přijel, nastoupila jsem a usadila se v koutě společného vagonu. Až jsem dosedla, zjistila jsem, že naproti, v dalším rohu, sedí podivná paní, s ještě podivnější čepicí a dost divně na mě kouká. Snažila jsem se ji nevnímat, ale po chvilce se ona paní zvedla a zamířila ke mně. CO TEĎ?? Je DIVNÁ...co bude chtít??? Přisedla si ke mně a snažila se mi něco říct. Nerozumněla jsem ani slovo. RUSKA! Nebo Ukrajinka??!! Chce prachy? ptala jsem se sama sebe...Nerozumněla jsem ničemu, tak jsem se zmohla jen na Nerozumím vám, neobtěžujte mě...Pořád seděla, něco říkala a gestikulovala...Nevěděla jsem co dělat, tak jsem začala hrát mrtvého brouka...koukala jsem z okna ( vnitřně ve střehu ) a jakoby ji ignorovala.

Po chvíli se zvedla a zalezla opět do " svého" rohu.

Když jsem měla vystupovat zvedla jsem se a ona taky. Snažila se mi něco naznačit...ukazovala si na zadek... Poohlédla jsem se...A V TOM MI TO DOŠLO!!! Než jsme s mámou vyrazily na nádraží, zašla jsem na wc a jak nejsem zvyklá na sukni, měla jsem ji pod sakem pěkně zastrčenou do punčocháčů!!! Zmocnil se mě děs, šok, v jedné vteřině mi proběhlo hlavou, jak jsem stála v tomto "úboru" na nádraží, nastupovala do vlaku...zmohla jsem se na trapné Děkuji a vypotácela se z vlaku...

Dodnes mě ta představa děsí a té paní moc děkuju za záchranu před absolutní pohromou, kdy jsem se ještě v tomto ustrojení mohla procházet v našem městě...

P.S. Máma si ničeho nevšimla ( v jejím rozpoložení není divu ) ihned jsem jí samozřejmě telefonovala...ale na tom nádraží si toho prostě MUSEL někdo všimnout a určitě se jen smál pro sebe a nic neřekl... :)

secret

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

V takových chvílích se uklidňuju větou: „No co, viděli mě poprvé a naposledy v životě.“

Trapasy jsou téma na dnešní den. Budeme si vyprávět až do odpoledne. Každý máme v zásobě aspoň jeden opravdu povedený kousek. Trapasy školní pracovní, postelové, domácí, trapasy veřejné, na ulici, v MHD, obchodě, trapasy v lásce, trapasy typu „špatný adresát“. Pochlubte se s tím svým! Můžeme vám zaručit, že dnes v tom nebudete sama.

redakce@zena-in.cz

Reklama