Vztahy

Sebevražda z nešťastné lásky. Jak z toho ven?

Když se člověk dostane do stavu, že se mu chce kvůli nešťastné lásce umřít, je každá rada drahá. Přečtěte si několik příběhů lidí, kteří chtěli pro lásku umřít. Obrátili jsme se o radu k tomuto závažnému tématu na psycholožku Zdeňku Sládečkovou.

Nešťastná láska

Když člověka opustí jeho láska, anebo když je dlouhodobě nešťastně, nebo spíš neopětovaně zamilovaný, když se zkrátka v citech dostane na samé dno, chce se mu občas se vším skončit. Někteří z nás dokonce přemýšlejí o smrti...

Jsem unavený a osamocený,“ píše v jedné diskuzi na internetu Martin, „a jsem nucen dívat se na to, že to jde i jinak, s někým jiným... Jenže já ji už nemohu získat. Každá pomoc je špatná, vy máte, já mít nikdy nedokázal a nebudu, je pozdě. Chtěl jsem se toulat se s někým po lese a nyní mám žít sám. Jednou se už nevrátím, nic mě tu nebude nic držet, nebo spíš nikdo. Proč, proč to jen nemohlo být trochu jinak? Než jsi odešla. Není cesty zpět, z mrtvého bodu žádná cesta nevede, do něj však všechny. Už to nebude dlouho trvat a trápení skončí, aniž by radosti kdy začaly...

Je to jen póza? Kdo ví, na internetu se člověk často stylizuje. Možná, že vypsat se z trápení do internetové diskuze pomáhá. Dalším příkladem je Šárka, která se smrti bojí a na internetu řeší problém, jak na ní: „Ahoj, bude to znít asi hodně divně, ale potřebuji radu. A to v tom smyslu, jakým způsobem se zabít aby se předešlo pokud možno moc velké bolesti. Něco rychlého, nebo alespoň nebolestného... Předem děkuji...

To Sylva se dokonce o sebevraždu pokusila, protože si myslela, že ji už její partner nemiluje. Teď toho pokusu lituje: „Pár dní jsem nejedla a pak jsem snědla všechny možné i nemožné léky, zapila to půlkou lahve vodky a šla spát. Přítel na to přišel po několika hodinách a zavolal záchranku. Přežila jsem a snažím se žít. Můj psychiatr řekl, že to bylo demonstrativní a že jsem to vlastně ani udělat nechtěla, ať příště skočím pod vlak nebo se oběsím. Prášky jsou prý nejméně spolehlivý pokus, a většinou člověka zachrání. Dnes mám dítě a můj pokus o sebevraždu mě mrzí. Ublížila jsem nejvíc své rodině. Už bych to neudělala. Někdy je opravdu těžké žít., ale nikdo nemá právo, život si sám vzít.

Jsou tací, kterým se jejich pokus podaří - ať už jde „jen“ o demonstrativní výkřik, anebo svou sebevraždu myslí smrtelně vážně. Na fenomén lásky a smrti jsme se zeptali psycholožky Zdeňky Sládečkové...

Když se člověku chce z nešťastné lásky umřít, má myšlenky na sebevraždu, ale uvědomuje si, že to není správné řešení, co by měl udělat?
Sebrat se a utíkat do krizového centra. Prostě na první místo, kde je psychologická či psychoterapeutická ambulance. Pokud ty síly má tohle učinit. V těchto institucích jsou lidé, kteří mu porozumí, pochopí ho a mají pro tenhle problém cit. Nemá-li sílu někam dojít, nebo telefonovat někomu neznámému, měl by zavolat kamarádovi, kamarádce, komukoli blízkému, že je mu špatně a že má chuť to zabalit.

Tenhle problém se ponejvíc týká mladých. Mohou nějak rodiče z chování poznat, že jejich potomek plánuje sebevraždu?
Úplně stoprocentně to nepozná ani odborník, do hlavy nikomu nevidíte. Příznaky zármutku a velikého smutku ale asi poznáme všichni. V těchto chvílích jde o postoj, který k tomu mohou rodiče zaujmout. První je, že smutní jsme z nešťastné lásky byli všichni a prožili to všichni, tak to dotyčný nějak zvládne, což může a nemusí vyjít. Nebo se snažit s dítětem nějak komunikovat a říct mu, že je pro ně důležité a že jsou s ním a záleží jim na tom, aby problémy překonalo. Snažila bych se dítě vyburcovat a problém s ním řešila. Vždycky je v té situaci, v zármutku, v depresi, nebezpečí, že situaci nějakým způsobem nezvládne. Odborníci ji tedy nikdy nepodceňují, i když 99,9 procent dobře dopadne, ale to půlprocento tam je a nikdy nevíte... Odborníci mohou pomocí psychologických či grafologických testů zjistit víc, než laik, ale nikdy to není stoprocentní - hlava je naprosto suverénní svět. To co u jednoho způsobí, že začne s větší vehemencí na sobě pracovat, třeba právě rozchod, tak pro druhého může být podnětem k manifestnímu pokusu o sebevraždu.

Předpokládám, že k tak zoufalému činu z lásky mají sklony jen někteří z nás. Mohu sám v sobě tyhle sklony nějak odhalit?
V zásadě o sobě každý víme, jestli jsme spíše optimistický typ a věříme, že se věci v dobré obrátí, anebo zda jsme depresivní typ, který se bojí, že všechno skončí špatně. Depresivní mají blíž k posunům nálady a k podobným činům. A každý depresivní člověk o osobě vždycky ví, že je mu blbě - bohužel vzhledem k tomu pocitu beznaděje a tomu, že nemá cenu to prodlužovat, dochází k vyčerpání a sahání k sebevraždě, kterou v tu chvíli vnímá dotyčný jako úlevu. Nejde-li tedy o demonstrativní volání o pomoc.

PhDr. Zdeňka Sládečková

Zdeňka Sládečková

poradenská psycholožka

Kam dál?

S doktorkou Sládečkovou...

   
08.03.2012 - Láska a vztahy - autor: Jakub D. Kočí

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [38] pohorel [*]

    Pentlička — #23 Nic není straceno.

    Moje maminka našla lásku klid i pohodu až v 58letech.

    Obdivuju ji a říkám si, že nikdy není pozdě začít znovu.

    Věř, že někde je někdo s kým se budeš zase smát!

    Věř a stane se to!!

    superkarma: 0 21.03.2012, 19:54:26
  2. [37] jithule [*]

    život je dar

    superkarma: 0 13.03.2012, 07:49:04
  3. avatar
    [36] ifulinkaa [*]

    Saritka — #15 a ty už jsi dost stará, abys přemýšlela?

    superkarma: 0 13.03.2012, 06:57:50
  4. avatar
    [35] kvetakytka [*]

    Pentlička — #23 neboj bude líp, už mi taky  takové myšlenky lítaly v hlavě , byla jsem a jsem na to zdravotně dost blbě a měla jsem pocit že jsem na obtíž . ale když příjdou vnoučata tak zapomenu na vše špatné co je okolo mě , Pentličko zkus třeba nějaký koníčky , já jsem se pustila do pěstování kytiček ,šití na stoji a pořídila jsem si strašilky abych měla myšlenky někde jinde než u bolestí . držím  palečkySml16Sml79Sml79

    superkarma: 0 11.03.2012, 21:21:30
  5. [34] Lydia001 [*]

    Já si taky myslím, že život je to nejcennější co máme. A dokud žijeme, všechno se dá vyřešit.

    superkarma: 0 10.03.2012, 13:00:34
  6. avatar
    [33] HankaPU [*]

    Pentlička — #23 Pentličko, nedej se ...víš kolik zajímavých lidí  jsi ještě nestačila potkat a poznat a co všechno se ještě můžeš naučit ??? Začíná už zase jaro, sluníčko, probouzí se příroda, porostou zase kytky. Vykašli se na depky a splíny a dej si šanci se zase smát Sml25.

    superkarma: 0 08.03.2012, 23:29:10
  7. [32] Jala [*]

    Chápu, že se mnohdy může taková situace zdát někomu bezvýchodná a že se může uchýlit k takovému - konečnému - řešení.

    A jsem šťastná, že se nic takového v mém okolí nikdy nevyskytlo.

    superkarma: 0 08.03.2012, 22:55:49
  8. avatar
    [31] ekleinovka [*]

    Pentlička — #23 Neblbni,teď jsi v depresi,bude líp a líp,mysli pozitivně,na něco hezkého,bude jaro,sluníčko ti dodá energii,změň myšlení,proč ty by ses měla takhle trápit,určitě tě čeká ještě něco moc pěkného v životěSml22Sml22Sml22

    superkarma: 0 08.03.2012, 22:39:44

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [30] Trefa [*]

    Trefa:clovek kdyz zustane sam,nikdy nevi co udela.take jsem to prozila.

    superkarma: 0 08.03.2012, 21:08:38
  2. avatar
    [29] tajnostii [*]

    Seber se ,čas vše zahojíSml22

    superkarma: 0 08.03.2012, 20:39:18
  3. avatar
    [28] femme [*]

    Pentlička — #23  ale no tak Sml79zbavila ses chlapa, můžeš si dělat co chceš, najdi si partu lidí se stejnými zájmy a uvidíš, že bude zase líp Sml22 Sml58

    superkarma: 1 08.03.2012, 20:30:40
  4. [27] jukl [*]

    když mi zemřel manžel, bylo mi 22 let, měli jsme dvouletého syna a já byla těhotná...bylo to velmi těžké, přiznám se, také jsem pomýšlela, že odejdu za svým milovaným manželem...ale na druhé straně tu byly děti, které mě potřebovaly a to byl asi ten hlavní motor se s tím co nejrychleji poprat...ale opravdu to není jednoduché...

    superkarma: 1 08.03.2012, 19:09:37
  5. avatar
    [26] Vera.Macík [*]

    Pentlička — #23Prober se, Pentličko. Určitě tu máš ještě nějaké poslání, potká tě něco hezkého. Sml67 Vydrž a raduj se z maličkostí.

    superkarma: 0 08.03.2012, 18:57:03
  6. [25] free [*]

    Musí se najít motivace.  Pro mě je to taky hrozně těžký.  Mám ale kamarády z divadla a to mě drží nad vodou.

    superkarma: 0 08.03.2012, 18:56:16
  7. avatar
    [24] SNÍŽEK [*]

    Pentlička — #23 nedělejte to,ublížila by jste svým dětem,pro ně a vnoučátka je třeba žít a pomoct jim Sml22

    superkarma: 0 08.03.2012, 17:47:32
  8. avatar
    [23] Pentlička [*]

    Já jsem to zažila na vlastní kůži ve svých 46 letech, když se se mnou rozešel manžel. Byl to můj první kluk, takže první rozchod, po 27 letech vztahu, o kterém jsem si myslela, že je smyslem mého života. Děti dospělé, nikde nic, co by mě na světě drželo. Nakonec jsem to neudělala kvůli mamince, bylo jí tehdy přes osmdesát, neměla nikoho jiného než mě. Teď už maminka nežije, takže mě na tom světě toho moc už nedrží. Spíš jsem zbabělec, bojím se to udělat. Jinak opravdu moc nemám pro co žít. Mladý člověk ještě nějakou tu lásku obvykle najde, ale já? Já už ani nedokážu někoho milovat, chlapi jsou mi jako rod neskutečně odporní. Práce mě nebaví, děti jsou dospělé, mají svůj život a své zájmy, sourozence ani rodiče nemám, kamarádek jen pár ... k čemu tady vlastně straším?

    1. na komentář reaguje SNÍŽEK — #24
    2. na komentář reaguje Vera.Macík — #26
    3. na komentář reaguje femme — #28
    4. na komentář reaguje ekleinovka — #31
    5. na komentář reaguje HankaPU — #33
    6. na komentář reaguje kvetakytka — #35
    7. na komentář reaguje pohorel — #38
    superkarma: 0 08.03.2012, 17:38:56
  9. avatar
    [22] SNÍŽEK [*]

    dobře se to posuzuje když se to někoho osobně netýká Sml68

    superkarma: 0 08.03.2012, 17:28:46
  10. avatar
    [21] Jindriska8 [*]

    Láska je moc záludná a o všem se musí mluvit,když si někdo nechá jenom trápení pro sebe,tak z toho se cesta hledá špatně.

    superkarma: 0 08.03.2012, 17:23:51
  11. [20] jithule [*]

    asi záleží na situaci. Nikdy člověk neví co způsobí zkrat

    superkarma: 0 08.03.2012, 16:15:23
  12. avatar
    [19] ladouch [*]

    Rozchody jsou vždycky obtížné, ale řešit to sebevraždou, to není dobrý nápad, ale chápu, že to někdo udělá¨, protože nevidí jiné východisko.Sml80Sml80

    superkarma: 0 08.03.2012, 15:59:12
  13. avatar
    [18] Kytinkak [*]

    člověk neví, kde dojde k takovému zkratu, že to uděláSml80

    superkarma: 0 08.03.2012, 15:51:23
  14. avatar
    [17] navia [*]

    Já bych teda nikdy nikoho takhle neodsuzovala (že nemá závit, že přijde nová láska....)

    Když se vám rozpadne dlouhodobý vztah, nemáte kam jít a před sebou vidíte jen černou díru, tak musíte mít moc dobrý důvod tady v tom slzavém údolí zůstat.

    superkarma: 2 08.03.2012, 12:19:06
  15. [16] cilani [*]

    Rikina — #10 ty její plky nečtu, čtu vždy jen ten úvod, abch věděla o čem to asi je a pak diskuzi. V té kolikrát najdu lepší radu, než od celého zástupu psycho...

    superkarma: 0 08.03.2012, 12:11:18
  16. [15] Saritka [*]

    Mládí jsou hned se vším hotovi, ani moc nepřemýšlí.Sml31

    1. na komentář reaguje ifulinkaa — #36
    superkarma: 0 08.03.2012, 12:03:25
  17. avatar
    [14] majdis [*]

    Mojí známé skočil syn pod vlak kvůli dívce strašný je mrtvej.

    superkarma: 0 08.03.2012, 11:40:44
  18. [13] magic11 [*]

    femme — #12 Sml22Sml22

    superkarma: 0 08.03.2012, 11:22:15
  19. avatar
    [12] femme [*]

    mám pocit, že lidem, kteří chtějí kvůli takové prkotině páchat sebevraždy, chybí v mozku aspoň jeden závit Sml24

    1. na komentář reaguje magic11 — #13
    superkarma: 0 08.03.2012, 11:15:57
  20. avatar
    [11] saruz [*]

    Rozchod s milovanou osobou je vždy nepříjemný,ale řešit jej sebevraždou nebo vyhrožováním z její uskutečnění? Vždyť život je krásný i tak,nabízí tolik ostatních radostí,takže pořádně se vyvztekat,zanadávat,vyplakat a pak otřít slzy a jít dál,určitě příjde dříve nebo později nová láska. Sml22

    superkarma: 0 08.03.2012, 10:39:52
  21. [10] Rikina [*]

    Půlprocento, jo? No, někdy to "půlprocento" může bejt celej váš život, paní Sládečková. Sml24 Že já blb jsem to zase četla. Sml80 Jasně, statisticky je to bezvýznamný, ale když máte žít s tím, že váš syn nežije a všechno, co jste pro něj kdy udělala, jednoduše nebylo dost, tak to zas tak nicotný není. A podobné články jsou pak leda laciné kecy. No ale chápu, že někdo se holt jinak neuživí, a v tomto případě to byla moje chyba, že vidím rizikovej nadpis a stejně si to přečtu. To jsou ta pověstná stébla, kterých se tonoucí chytá, protože co kdyby náhodou někde přehlédl něco fortelnějšího, co by mu bylo k užitku. Většinou jest to sice k prdu, v případě p. Sládečkové na 100%, ale připouštím, že jsem zaujatej pozorovatel, kterej prostě nemá psychology rád. Sml57

    1. na komentář reaguje cilani — #16
    superkarma: 2 08.03.2012, 10:30:53
  22. [9] Roland [*]

    cilani — #7 Také si myslím totéž

    superkarma: 0 08.03.2012, 10:11:08
  23. [8] magic11 [*]

    Měli jsme to v rodině, se synem se rozešla dívčina a druhý den snědla maminčiny prášky. Odpoledne si pro syna dojeli její rodiče a odvlekli ho na ARO, aby se podívalSml23 K čemu? Rozešla se s ním, on z toho byl špatný, navíc ona tím řešila i problémy v rodině - matka roztroušenou sklerózu, otec rakovinu v posledním stádiu, vztah neklapal už delší dobu, syn se ho snažil pořád stmelovat a k čemu? Od té doby - a je to už 3 roky zpátky, nechce o žádné holce ani slyšet, tato zkušenost ho hodně poznamenala.

    superkarma: 0 08.03.2012, 10:10:07
  24. [7] cilani [*]

    Midsummer — #6 všechno nemusí být nutně diagnóza, prostě zkrat a vidění situace bezvýchodně udělá své..

    1. na komentář reaguje Roland — #9
    superkarma: 0 08.03.2012, 09:39:59
  25. avatar
    [6] Midsummer [*]

    Já to teda nechápu. A dostala jsem se do situace, kdy mi bylo "vyhrožováno", když se rozejdeme, že to ON nerozdejchá. To jako ten člověk nemá žádný svůj vlastní život? Rozchod je samozřejmě vždy bolestivý, i v případě nefunkčního vztahu, protože je tam nějaká společná minulost, ale tohle nepochopím. Myslím, že vůbec sebevražedné sklony z jakéhokoli důvodu jsou znakem psychické nemoci Sml80

    1. na komentář reaguje cilani — #7
    superkarma: 0 08.03.2012, 09:21:03
  26. avatar
    [5] Hanula [*]

    Sml16uf - to je téma

    superkarma: 0 08.03.2012, 09:15:58
  27. [4] FAXÍK [*]

    když je člověk moc mladý, tak se s rozchodem nedokáže sám vyrovnat, ale postupně věkem je to už lepší

    superkarma: 0 08.03.2012, 09:13:14
  28. avatar
    [3] vmarta [*]

    je to život, přináší lecos...ale musí se jít dál...

    superkarma: 0 08.03.2012, 07:55:58
  29. avatar
    [2] ekleinovka [*]

    Rozchody jsou vždy bolestivé pro obě strany.Pamatuju se,jak jsem se já prvně rozešla se žárlivým klukem,a i když jsem se rozhodla já,trvalo dlouho,než jsem se z toho vylízala.Nedal mi pokoj,pořád mne sledoval.nakonec jsme se ještě dali na nějaký čas dohromady,pak odešel na vojnu a já si našla muže....

    superkarma: 0 08.03.2012, 07:49:07
  30. [1] lidicka [*]

    Když se dcera rozešla se svou první láskou byla na tom psychicky dost špatně, naštěstí čas všechno "zhojil"Sml22

    superkarma: 0 08.03.2012, 07:41:44

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme