Zdraví

„Se zhoubným nádorem prsu mě lékaři poslali na dovolenou. Netušili ale, jak rychle poroste,“ říká Helga

Máte rakovinu prsu. Takový ortel si každoročně vyslechne na šest tisíc Češek. Před třinácti lety mezi nimi byla i paní Helga (60). Když u ní lékaři diagnostikovali zhoubný nádor, ještě ji poslali na dovolenou u moře. To ovšem netušili, s jak moc agresivním protivníkem budou bojovat. Během několika dní se totiž zvětšil dvojnásobně.

Paní Helze bylo 22 let, když si v pravém prsu nahmatala bulku velikosti švestky. Vyděsila ji o to víc, že byla ve čtvrtém měsíci těhotenství. „Tehdy jsem zašla na chirurgickou ambulanci, kde mi prsa zkontrolovali a řekli, ať se dostavím asi 4 měsíce po porodu na operaci. Bulka naštěstí nerostla, a to mě uklidňovalo. To proto, že jsem po gymnáziu studovala v Ostravě nástavbu v oboru, kterému se tehdy říkalo rehabilitační pracovník. Díky zdravotnickým vědomostem, mi bylo jasné, že když je nádor zaoblený, bývá většinou benigní, tedy nezhoubný,“ vypráví s tím, že strach dostala až v nemocnici. Vyděsily ji totiž řeči ostatních pacientek. „Hned mě „informovaly“, co všechno bude po operaci následovat… Ale po probuzení z narkózy ke mně přišel primář, pohladil mne a řekl, že to nic nebylo,“ vzpomíná.

mamograf

Proč nevěřím v Boha

Jakmile se rána zahojila, zaregistrovala se v mamologické ambulanci a na kontrolu docházela jednou ročně. Dlouho bylo vše v pořádku, ale v sedmačtyřiceti si v levém prsu opět nahmatala bulku a bála se nejhoršího. „V naší rodině se sice rakovina prsu nevyskytla, ale dědeček a všechny jeho děti, s výjimkou mé maminky, zemřely na rakovinu žaludku. Taktéž moje 48letá sestra Dagmar. Od té doby nevěřím v Boha a stala jsem se ateistkou. Hnusné, že?“ zamýšlí se maminka dvou dětí, která najednou dostala strach, co bude dál.

Biopsie odhalila pravdu

Byl srpen a ona měla jít na preventivní vyšetření až za měsíc. U lékaře si jej ale vyplakala už za čtyři dny po nálezu. Takže místo aby se radovala z již zaplacené nadcházející dovolené s dcerou, čekala na diagnózu. „Lékař mi udělal sono i mamograf, vzal biopsii a vynesl ortel – je to karcinom. Prý je ale ještě maličký a není v uzlinách, takže na dovolenou mohu klidně odjet. Nic se nestane a na operaci přijdu v září. Otřepala jsem se z toho hrozivého vyšetření a celkem v pohodě odjela do Chorvatska,“ svěřuje se, ale přiznává, že stín strachu zůstal. Zaháněla jej však rakijí a pivem a prsa ani podpažní jamky si raději nekontrolovala. „Kdyby mě tehdy napadlo sáhnout si do axilly na levé ruce a našla hrčky, asi bych „zešílela“ a odjela domů stopem ještě v polovině dovolené. Jenže já se o tom, že byl nádor agresivní a za těch pár dní vyrostl skoro jednou tolik, dověděla až po plánované operaci.“

Operace byla za mnou, co dál?

„Stálá jsem v pokoji u okna, čekala na manžela a po zádech mi stékaly pramínky potu. Lékař mi sdělil, že léčba potrvá nejméně půl roku. Asi měl trochu špatné svědomí, protože mi naordinoval chemoterapii, která údajně stála milion korun. Absolvovala jsem také 37 ozářek. Vzali mi i vaječníky, což vyvolalo předčasný přechod,“ svěřuje se a vzpomíná i na to, s jakým strachem pak čekala na výsledky vyšetření, která následovala. Naštěstí se nemoc už neobjevila a ona se tak mohla po deseti měsících vrátit ke své úřednické práci.

Děti mě nešetřily, naštěstí

„Tehdy mi hodně pomohly mé děti a muž. Ale ne v tom smyslu, že by mne nějak šetřily, utěšovaly nebo hýčkaly, bylo to přesně naopak. I když vím, že se dcera vyplakala tajně. Super byl můj, tehdy dvacetiletý, syn. Jakmile mi začaly po první chemoterapii padat vlasy, oholil mi hlavu a navrhl, že mi ji s kamarády popíšou nějakými nápisy. No gauner,“ směje se Helga při té vzpomínce ještě dnes.

helga

Paní Helga (s bratrancem) na letošní oslavě svých šedesátých narozenin.

Co mi nemoc dala, či vzala? Nic!

Čekáte slova o tom, jak jí nemoc změnila život k lepšímu a ona si jej teď mnohem více váží? Nečekejte! „Já si života vážila i před nemocí, nemoc mi nic nedala ani nevzala, jak se často říká. Zůstala jsem veselá, pozitivní, férová, někdy trochu drzá. Syn říká, že jsem neřízená střela,“ přiznává žena, která chodí třikrát týdně na spinning, v létě jezdí na kole na chalupu do Beskyd, odkud se často vydává na Lysou horu, teď už i s ročním vnukem Honzíkem, v zimě lyžuje…

„Jsem opravdu šťastná a mám tolik činností, že nestihám. Někdy mám pocit, že se už ničeho nebojím, ale není to pravda. Když jsem fyzicky i psychicky unavená, někdy mne přepadne panický strach a začnu si prohledávat prsa. Stačí si ale odpočinout, vyspat se a strach je pryč,“ uzavírá Helga a nezapomíná apelovat na všechny ženy. „Nebojte se, když se v prsou něco objeví, protože když se rakovina pozná v prvním stadiu, je téměř stoprocentní naděje na uzdravení!“

Čtěte také:

   
06.10.2015 - Příběhy - autor: Julie Hájková

Komentáře:

  1. [16] Helga Škapová [*]

    Děkuji všem dívkám a ženám, za většinou milé a sympatické komentáře. Odpovídám trochu později, protože mi příběh zveřejněný na internetu nějak utekl mezi rukama nebo spíše očima. Nejsem tak bezbožná a tvrdá jak píšu a pro většinu přátel a rodinu platím spíše za člověka senzitivního. Ale zřejmě je pravďivý citát "co tě nezabije, to tě posílí". Prožila jsem dost těžké manželství a taky od mládí trpím a léčím se na endogenní depresi. Ale mám dvě krásné a skvělé děti a dva nádherné vnuky, pracovala jsem 37 let jako úřednice a v práci jsem byla opravdu šťastná. Takže můžu říci, že těch pozitiv bylo více než negativ a člověk nemůže mít všechno. Teď jsem opravdu šťasná a přeji všem, kteří mi napsali hodně hodně zdraví, lásky a spokojenosti v Novém roce, který se blíží i v dalších létech.

    S milým pozdravem Helga

    superkarma: 0 20.11.2015, 16:34:57
  2. avatar
    [15] paníliška [*]

    gerda — #13 Holka, líp bych to neřekla. Sml67

    superkarma: 0 06.10.2015, 18:42:49
  3. [14] bábovka [*]

    Sml59

    superkarma: 0 06.10.2015, 18:42:31
  4. avatar
    [13] gerda [*]

    bobani — #10 paníliška — #11 SNÍŽEK — #12i já si myslím, že lidé dostali do vínku rozum, schopnosti a s nimi i bohužel na výběr různé možnosti, jak je využívatSml15. A máme výsledky! Sml57Pokud špatné, pak je ovšem marné stěžovat si u "výrobce"Sml30 - můžeme si za to sami. Já jsem přes den přemýšlela, jak to asi na světě je a proč někteří lidi ztrácejí víru.Když si uvědomím, jak všechno v přírodě do sebe dokonale zapadá, jak je všecko promyšleno do detailu, potravní řetězec, příroda, střídání ročních dob, každý tvor od začátku ví, jak si poradit...a jedině lidé se snaží převracet to, co funguje a ještě nadávají, že se jim to nevedeSml30 - komu pak za to dávat vinu?Sml80

    1. na komentář reaguje paníliška — #15
    superkarma: 2 06.10.2015, 18:10:29
  5. avatar
    [12] SNÍŽEK [*]

    paníliška — #11 jistěže všechny hrůzy dělají lidé.

    S rakovinou poslat k moři je šílenství,to prudké slunce ji ještě víc rozjelo.

    1. na komentář reaguje gerda — #13
    superkarma: 0 06.10.2015, 17:37:29
  6. avatar
    [11] paníliška [*]

    bobani — #10 Hmmmm, ale kdo ty hrůzy dělá? Nejsou to náhodou lidé?

    1. na komentář reaguje SNÍŽEK — #12
    2. na komentář reaguje gerda — #13
    superkarma: 2 06.10.2015, 17:23:54
  7. [10] bobani [*]

    co nechápu , že ji lékař poslal na dovolenou . a co se týče boha , tak kdyby existoval, není na světě takových hrůz ...

    1. na komentář reaguje paníliška — #11
    2. na komentář reaguje gerda — #13
    superkarma: 0 06.10.2015, 16:41:57
  8. avatar
    [9] paníliška [*]

    Léthé — #5 Napsalas to moc hezky.

    Jinak mám pocit, že článek nás má za úkol akorát vyděsit a nahnat na mamograf. Jestli je paní zdravotník, měla by vrátit diplom.

    superkarma: 0 06.10.2015, 16:37:55
  9. avatar
    [8] Motty [*]

    Teda ale na šedesátku paní nevypadá ani náhodou Sml67 Přeju hlavně to, ať se ta svině zákeřná už nikdy nevrátí.

    superkarma: 0 06.10.2015, 16:20:47
  10. avatar
    [7] Léthé [*]

    gerda — #6 já taky. A ani já nemám chuť otvírat tu téma víry-nevíry. K tomu buď člověk dojde, nebo taky ne. Ale musí sám.

    superkarma: 3 06.10.2015, 10:37:57
  11. avatar
    [6] gerda [*]

    Léthé — #5nechci tady rozviřovat debatu na téma víry, ale když se maminka pár dnů před svou smrtí ptala "jaký to má smysl?", tak mi napadlo toto - smysl je v tom, že si všichni uvědomujeme, co pro nás znamenáš. A ty vidíš, že tě máme moc rádi. Mně konkrétně to třeba naučilo velké trpělivosti. Nic na světě se neděje náhodně, tomu věřím zase já.

    1. na komentář reaguje Léthé — #7
    superkarma: 5 06.10.2015, 10:24:52
  12. avatar
    [5] Léthé [*]

    gerda — #3 taky jsem před operací odjela na svou již zaplacenou dovolenou Sml22...

    Ale nikdy bych neřekla, že jsem kvůli nemoci svých blízkých a kvůli své nemoci přestala věřit. Ať už je to Bůh, vesmírná energie, nebo cokoliv, věřím dál a možná i víc. Vše má svoje důvody a mě moje nemoc změnila. Takže jsem za svou rakovinu vděčná.

    Bojím se že paní Helga ty důvody u sebe nenašla.....možná trochu pokory by neuškodilo.

    1. na komentář reaguje gerda — #6
    2. na komentář reaguje paníliška — #9
    superkarma: 3 06.10.2015, 10:05:52
  13. avatar
    [4] ToraToraTora [*]

    Čertík jí kouká z očí a rakovina v ní měla těžkého soupeře. Sml67

    superkarma: 1 06.10.2015, 09:14:57
  14. avatar
    [3] gerda [*]

    Tedy, s rakovinou pod jižní slunce, to měl asi rozum pana doktora taky dovolenouSml15 Rakovina je svinská nemoc a houževnatý soupeř.

    1. na komentář reaguje Léthé — #5
    superkarma: 1 06.10.2015, 09:04:19
  15. [2] Very.N [*]

    danca79 — #1 Souhlasím s Vámi a hned mě napadl citát z jednoho filmu: "Myslíte si, že se Bůh schovává v nebi, aby se ukryl před tím, co stvořil?"

    Říká se, že všechno zlý je pro něco dobrý, ale podle toho, co píšete, nevím, jestli to tak platí vždycky Sml15

    superkarma: 0 06.10.2015, 08:12:59
  16. avatar
    [1] danca79 [*]

    " Od té doby nevěřím v Boha a stala jsem se ateistkou. Hnusné, že?" [/i]

    Hnusne mi to neprijde...asi jsem drsna, ale pokud Buh existuje, tak je to normalni psychopat.

    Kdyz se podivam kolem sebe...jedne zname petilety synek bojuje s leukemii, jinym dvoulety po vic nez roce co bojoval nedavno na rakovinu zemrel (diagnostikovali ho v deseti mesicich...chudera malej)...spousta dobrych lidi ma postizene deti, spousta dobrych lidi se ma vyslovene mizerne....kdyz na to nekdo rekne "Buh to tak chtel" pripadne "Buh vi ze to zvladnes", mam akorat tak chut poslat je vite kam. Buh by se mel bavit jinak nez lidi co nikomu nic neudelali takhle trapit.

    Pani Helze preju at se nemoc nikdy nevrati a at si dal uziva zivota. Zaslouzi si byt stastna.

    1. na komentář reaguje Very.N — #2
    superkarma: 5 06.10.2015, 05:19:25

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme