Šlo o byt po naší mamince.

V době, kdy zemřela, měly jsme se sestrou už obě děti. Dětí bylo víc, ale byt po babičce jen jeden.

 

Nejstarším vnukem byl můj starší syn.

Nechtěla jsem sestru o něco ošidit, a tak jsem si s ní o tom chtěla promluvit. Co s bytem uděláme, a jestli bude souhlasit, když v něm zůstane můj syn, který je v bytě už řadu let nahlášen.

Pokud by na to přistoupila, byla jsem samozřejmě připravena ji vyplatit.

 

Sešly jsme se v babiččině prázdném bytě a ona sebou přivedla svou patnáctiletou dceru.

Na mě padaly chmury z té hrozné prázdnoty a maminka mi tam zkrátka strašně scházela. Sem tam byly pohozené věci, kterých se ještě nedávno dotýkala a například tolik osahaná kniha, která ležela uprostřed kuchyňského stolu mě přivedla k slzám.

 

„Pamatuješ, tuhle knihu četla naše maminka pořád dokola….,“ řekla jsem sestře a vzala knihu do rukou. „Nevadilo by ti, kdybych si ji nechala?“

 

Místo mé sestry mi odpověděla moje pubertální neteř. „Tak si ji vezmi, ale já si vezmu tu porcelánovou panenku!“

 

Zůstala jsem jako opařená.

V první řadě z toho neteřina tónu. Byl naštvaný, nadřazený a měnil náladu celé této nezapomenutelné a těžké chvíle. Hrklo ve mně a podívala se na výrazy mých příbuzných. Zjistila jsem na první pohled, že se pro tuto chvíli proměnily v nepřátele. Zahájily bitvu a měla jsem se za chvíli dozvědět, že v ní použijí všechny zbraně, i za cenu obětí.

 

Začaly po bytě sbírat cenné věci a hledaly doklady k maminčině účtu. Maminka měla nějaké úspory…

 

Tehdy v tom bytě to dopadlo nemile.

Cennosti byly odneseny, porcelánové panenky prodány do starožitnictví.

 

Byt nám zůstal, ale bylo to k velké sestřině nelibosti. I přes vyrovnání se nikdy nespokojila s tím, že byt byl přepsán naší matkou na mého syna v době jejího života. Maminka k sobě zkrátka napsala nejstaršího vnuka. Neuvědomila si, a ani nemohla tušit, jaké problémy tímto vzniknou.

 

I přesto, že jsem sestru vyplatila, ona se se „ztrátou“ bytu nikdy nesmířila. Nemůže strávit, že cena bytu roste, a její peníze nikoliv.

 

Maminka zemřela před třemi lety a pro nás to nebyla jen ztráta jedné drahé osoby.

Tyto okamžiky mezi mnou a mou sestrou vytvořily propast, kterou již těžko někdy v našich životech překonáme.

 

U člena rodiny mě to hrozně mrzí…

 

Máte podobnou zkušenost?

Reklama