Mám ráda, když se celá rodina sejde u stolu. Všichni se usadí na židle, nandají si na talíře domácí jídlo a přitom si pochutnávají a povídají, co se během dne přihodilo... Krásná představa. Ale taková idylka u nás doma často nebývá.

Většinou se totiž doma k jídlu ani nesejdeme. Přes týden jsme v práci a ve škole a večer si každý vezme, co najde v lednici, a o víkendech se stává taky málokdy, že bychom byli všichni na oběd doma. Buď jsou děti u kamarádů nebo u babičky, muž na fotbale či na kole nebo jedeme někam mimo domov.

family

Bývaly ale časy, to byly děti malé, kdy jsem trvala na společném jídle alespoň o víkendu. Když se někdo někde zdržel, čekali jsme, abychom mohli usednout všichni společně ke stolu. Děti potom při jídle štěbetaly a předháněly se ve vyprávění, protože chtěly tátovi říct všechno, o co přes týden přišel, protože byl dlouho v práci.

Mluvení u stolu nám nikdy nevadilo, nejsem zastánce tichého stolování, kdy děti nesmí ani pípnout. Vždycky mi přišlo nesmyslné přání k jídlu: „Dobré chutnání a jíme bez povídání...“ Vždyť u stolu se dá probrat tolik důležitých věcí! Občas jsme pak všichni dojedli a ještě chvíli seděli a povídali si. Byly to hezké časy.

Myslím, že v dnešní době se v rodinách dodržuje společné stolování čím dál tím méně. Od některých známých a kamarádů vím, že si každý někde o samotě slupne svůj oběd, často u televize nebo počítače, ani nemá potřebu jíst s ostatními členy rodiny. A to je velká škoda. Kde jinde by se měli lidi scházet?

Jak to máte doma vy?

Téma dnešního dne zní: Scházíte se doma u jídla?

  • Jak u vás doma vypadá stolování?
  • Jíte všichni pohromadě, nebo si každý vezme, co chce, a kde chce?
  • Jak to máte o víkendu a jak přes týden?
  • Povídáte si u stolu?
  • Máte nějakou zajímavou historku?

Napište mi, těším se na vaše příspěvky. Jedna z vás opět získá dárek, knihu Steaky od Paula Gaylera. Příspěvky posílejte do dnešních 14.30 hodin na adresu redakce@zena-in.cz, heslo je STOLOVÁNÍ. Předem moc děkuju!

steak

Reklama