Bulvár

Sbírala jsem a dnes se z toho dcery učí


Myslím, že sbírání čehokoliv a v jakémkoliv věku, je moc dobrá věc. Já jako dítě jsem napřed sbírala známky. K tomu mě přivedl děda. Ale u toho jsem dlouho nevydržela.

Pak se ve škole objevila "soutěž" ve sbírání pohlednic. Po třídách koloval dopis, kde bylo napsáno deset adres z celého Československa. Bylo úkolem na první adresu v seznamu poslat pohlednici svého bydliště a svoji adresu napsat na poslední, tedy desáté místo. Toto dát do obálky a zaslat. Do měsíce jsem měla dostat 100 pohlednic z různých míst, tedy pokud to dodržel ten, komu byla pohlednice poslána. Toto sbírání mi vydrželo asi dva roky a opravdu se mi sešla nepřeberné množství pohlednic. A dokonce i z Evropy.

Taťka mi na udělal dřevěné bedýnky a já si v nich listovala jako v nejlepším atlase. Když dorostly dcery do věku, kdy ve škole probíraly vlastivědu a později zeměpis, tyto pohledy jim zpestřovaly místa, o kterých se učily. A jak říkal klasik: "Ještě je mám schovaný..." a já dodávám: "A dlouho budu." Občas se jimi probírám a vzpomínám na dětství.

Januše
Sice jsem kolující soutěž nedělala, ale jsem na tom s pohledy jako vy - "eště je mám schovaný" :-)
Soutěžili jste jako Januše? Pomáhali vám ve sbírání rodiče?

 

Ve středu:

SBÍRÁME

CÉČKA, POHLEDY, ZNÁMKY, NÁLEPKY...
Co jste sbírali?
Prodávali jste, vyměňovali, kradli?
Máte dodnes něco schované?
Sbírají vaše děti?
A co vy?
napište na:
redakce@zena-in.cz

   
22.02.2006 - Společnost - autor: Míra Šindrbalová

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme