sázka

A je to tady, milé čtenářky. Jak jsem slíbil ve článku: Autem, nebo po vlastních?, uzavřel jsem s Míšou Kudláčkovou sázku, kdo bude dřív od jejího bytu v práci. Souboj jsme původně plánovali až na léto, ale udělalo se tak krásné počasí, že jsme se rozhodli vyrazit na reportáž už teď!

Příprava

V zátiší

Ráno jsem otevřel internet, abych si našel ideální spojení. Plánovač tras mi prozradil, že ze zastávky autobusu číslo 121 V zátiší to mám, s jedním přestupem na zastávce Černý kůň na tramvaj, do cíle na Palackého náměstí 22 minut. Autobus mi jede v 8.53.

Schůzka

Míša v autě

V 8.48 jsem byl na místě schůzky, tedy na zastávce V zátiší. Míša dorazila v 8.50. Udělali jsme několik rychlých fotek a čekali, kdy dorazí autobus.
„Musíš se mnou počkat na autobus, Míšo, protože kdybych tu bydlel, přišel bych na čas.“
„Jasně.“

A tak jsme spolu čekali, ale busík nikde.

Míša Kudláčková  nasedá

„Hm. Tak jeď,“ říkám Míše chvilinku před devátou, „zpoždění, to už je holt moje riziko. A koukej dodržovat dopravní předpisy! Ne že pojedeš víc než padesát.“

Konečně autobus

Jakub D. Kočí a jízdní řád

Míša nasedla do své bílé škodověnky a zmizela mi z očí. Přepadly mě první pochybnosti, že závod vyhraju. Starší pán na zastávce vypadá také trochu nervózně. No, aspoň v tom čekání nejsem sám. Do autobusu nasedám až 9.04...

Přestup

busíku, ahoj

Snažím se pohánět autobus, jak jen to de. Jedem z kopce, tak mám pocit, že cesta docela ubíhá, ale štve mě každá zastávka. Už, už chci být v tramvaji! Kdo ví, kdy mi pojede, když mám jedenáct minut zpoždění...
„Černý kůň,“ hlásí reproduktory a já se tlačím ven. Autobus odjíždí, na tramvaj je to krátkou procházkou asi sto metrů.

tramvaj

Popoběhl jsem k hlavní silnici, abych viděl, jestli mi nějaká tramvaj zrovna neujíždí. Mám štěstí, tramvajový pás je prázdný. Tak zvolním tempo a připravujiu si foťák - svou tramvaj pěkně vyblejsknu. Trojka přijela za necelou minutu - další klika!

Tramvají kolem šňůry aut

autíka

Jak se tak drkotáme po vltavském nábřeží, míjí tramvaj hned několik front aut. Párkrát zahlédnu i bílou škodovku, ale řidiče si prohlédnout nestíhám. Modlím se, aby v jedné z nich seděla Míša.

Cíl!

cíl 1

Na Palackého náměstí staví tramvaj přesně v 9.28. Hlavou se mi honí všelijaké myšlenky, ale všechny přebíjí vzpomínka na mizející Míšinu škodovku. Určitě jsem to nestihl, říkám si...
Ulice jsou plné, tak uvažuju nad tím, jestli se Míše podařilo dobře zaparkovat.

Palačák

Přecházím Palačák, už stojím u domu, ve kterém máme redakci. Honem odemknout a proti všem zvyklostem skáču do výtahu (normálně chodím schody pěšky).

parkování

V redakci

Mířím rovnou do Míšiny kanceláře. Její židle zeje prázdnotou!
„Ahoj, Dano, Míša tu ještě není?“
Dana kroutí hlavou.
Jo! Dokázal jsem to! MHD vyhrálo - raduje se ve mně úplně všechno. Je přesně 9.31.
Radost mi ale v zápětí kalí Míša, která s úsměvem na tváři a taškou plnou nákupu otvírá dveře: „Ty už seš tady, Kubíku? Jak dlouho?“

Míša Kudláčková přichází

„Asi tak minutu...“
Tak tam koukej napsat, že jsme dorazili společně, protože já si ještě stihla nakoupit dole u Číňana.“

Takže plichta, milé čtenářky. Což ale v mých očích jednoznačně hovoří pro ekologičtější a levnější MHD!

Reklama