Je to paradoxní. Já, který v životě nevsadil sportku a když jsem si vsadil na vítězství našich hokejistů v letošním MS v ledním hokeji a vyhrál, si ani nedošel pro výhru, mám psát o sázení…

 

Moje maminka celý můj život sází sportku. Své dva sloupečky se šťastnými čísly, čísly narození nás dětí a dalších příbuzných. Ne, že by nikdy nic nevyhrála. Ale těch 500 Kč před 20 lety a těch pár posledních výher kolem 100 Kč jí ještě nezaplatilo ani to, co do toho investovala.

 

Když se jí zeptám, proč to dělá, že pravděpodobnost je asi stejná, jakože na zahradě najde zakopaný zlatý poklad (a zahradu ještě pořádně nepřeryla), odpoví, že až to PRÁSKNE, že ještě budu rád, až mi zaplatí cestu kolem světa…

 

Usměji se a pomyslím si své, ale na chvilku vždy podlehnu té vidině. Tomu, že si vsadím, a v té televizi ukazují jedno za druhým čísla, která mám na tiketu. U srdce mne tak trochu zaštípá, hlava se zatočí, ale pak mne to rychle přejde. Vzpomenu si na školu a kombinatoriku a na jeden z úkolů  - jaká je pravděpodobnost, že vyjdou právě vaše čísla…. Mizivá… Nulová… ale vím, že JE!!!

 

O výherních automatech také moc psát nemohu. Štítím se jich jako čert kříže. Kdysi jsem do nich narval jednu ze svých prvních výplat, a když jsem si prožil okamžik strachu, že nebudu mít na nic, na nájem, na jídlo ani na pivo, tak jsem se na to vykašlal, spokojil se s 50% ztrátou, měsíc přežil a už nikdy jsem do té ďáblovy skříňky nevhodil ani korunu… A přiznám se, že lidem, co do těch původně jednorukých banditů vhazují peníze, nerozumím. Každý ví, že ten automat je seřízen tak, aby vydělal na vás…

 

Pak je tu ještě sázení na sporty a události. Ty chlápky, co vsadí 100 Kč a vyhrají 20 000 Kč obdivuji, ale já nemám čas od rána do večera sledovat teletext, náš a zahraniční tisk, a hlavně mě žádný z těch sportů nezajímá natolik do hloubky, abych věděl o každém šustnutí. Ale občas tedy neodolám.  Na jeden až tři zápasy si vsadím, ale většinou tak fanouškovsky, neodborně. Proti Česku bych si třeba nikdy nevsadil, i kdybych si myslel, že musíme prohrát. Tipař tedy ze mě také není.

 

No a co vy? Já už se vypovídal k dnešnímu tématu. Jak to máte vy? Sázíte ráda a vášnivě. Dáváte si stále stejná čísla, nebo je vám to zcela putna?

 

A co si myslíte o tom štěstí? Myslíte, že může vyhrát někdo úplně chudý? Nebo že prachy jdou za těma, co už nějaké mají?

 

No a viděli jste ten film, už ani nevím, jak se jmenoval, o tom chlapíkovi, jak si půjčil na koupi tiketu a pak se o tu hlavní výhru opravdu rozdělil? To bylo tak romantické, viďte…

Reklama