Jednou z hlavních aktérek projektu Ženy ženám: online summit 2012, o kterém jsme psali tady, je Bc. Šárka Kotvalová. V projektu má na starosti téma ženského time managementu, o kterém se v poslední době hodně mluví, tudíž mě její práce velice zaujala. Poznatků z time managementu mohou využívat ženy všech generací.

Se Šárkou jsem se poprvé potkala jeden páteční večer ve studiu Nová Trojka, kam jsem se šla podívat na její víkendový seminář o efektivním rodičovství. Ano, já sama jsem na rodičovství ještě velice mladá, takže si nemyslete, že jsem tam šla pro rady. Zajímaly mě hlavně Šárčiny další aktivity a chtěla jsem ji vidět během práce.

 

Šárka KotvalováVe vašem medailonku jsem četla, že jste vystudovala mezinárodní obchod na VŠE. Jak se studentka ekonomiky dostane ke kurzům rodičovství?
Byla to dlouhá cesta. Jsem z rodiny ekonomů, takže pro mě byla jasná cesta buď na práva, nebo na ekonomii. Vybrala jsem si ekonomii, ale studovala jsem to, co má souvislosti, co můžu využít v běžném životě. Nejvíce mě bavily předměty, které se týkaly managementu, a marketing, kde je důležitá psychologie. A vždycky mě bavilo učit. Jsem lektorka aerobiku, spinningu, učila jsem angličtinu. Naplňovalo mě předávání zkušeností. Dlouhou dobu jsem pracovala v nadnárodních korporacích, ale pak přišel moment obrovského vyčerpání, k tomu rodinných těžkostí a já se rozhodla odjet na Nový Zéland a nikdy se nevrátit. Jenže když od něčeho utíkáte, tak od toho stejně neutečete. Po půl roce jsem se vrátila, absolvovala jsem lektorský kurz anglického jazyka, ale bylo to hodně náročné a překvapivě velmi málo placené. Vrátila jsem se z finančních důvodů zpátky do korporátního světa: evidentně to nebyla moje cesta, dostala jsem poprvé v životě výpověď, což mé vnímání tohoto velkého byznys světa v mých očích dost poznamenalo. Nato jsem potkala svého muže, odstěhovala se za ním na Moravu a stala se maminkou. Jakmile jsem otěhotněla, začala jsem číst všemožné knihy a internetové diskuze, chtěla jsem být nejlepší maminkou podle nejlepšího návodu. Jenže rodičovství je něco tak individuálního, že tvrdohlavě používané cizí návody nefungují. Nefungovaly ani mně. Když jsem absolvovala Kurz efektivního rodičovství, který učil hodně nahlížet na souvislosti v rodině, začalo mi svítat. Odpověděl mi na spoustu otázek. Třeba jak to dělat, abych nemusela opakovat postupy svých rodičů. Ale tak, aniž bych dělala přesný opak, snažila jsem se najít nějakou rovnováhu. Ale všechno, co aplikujete dogmaticky, stejně nefunguje, protože už se příliš soustředíte na to, abyste to dělala podle plánu, a ne podle potřeb vašeho dítěte. A protože jsem hodně vnímavá, a protože v tomto Kurzu efektivního rodičovství byl velký prostor pro vlastní hledání souvislostí, lákalo mě jej začít učit a předávat dalším rodičům to, co mně samotné pomohlo a dávalo smysl.

Úplně na začátku kurzu jste účastnicím řekla, že na všechno, co je zajímá, bude dost času. Co jste tím myslela?
Ve spoustě kurzů a na přednáškách účastníkům pouze sypou do hlavy informace, ti se pak snaží získané informace aplikovat doma, ale to nefunguje, protože takové kurzy nejsou postavené na vnímání proměňujících se souvislostí. Každá rodina je velmi specifická, proto je potřeba dívat se na ni právě v těch souvislostech. Každé dítě má jiné potřeby. Někdy rodiče zajímají věci, které v konceptu kurzu nejsou, ale přesto se o nich můžeme bavit. Já sama jsem si vždycky z kurzů odnesla nejvíc, když byl prostor pro dotazy.

Co na kurzech rodiče učíte?
Už z toho, o čem jsme si doteď povídaly, je zřejmé, že rodiče učím vnímat souvislosti. Vycházím z toho, co mně samotné pomohlo nejvíc, a to je, podle mě, když se rodiče cítí dobře. V dnešní době na sebe klademe vysoké nároky, víme, co nechceme, víme, co bychom chtěli. Mám takový oblíbený příklad s bačkorkami. Spousta z nás nutí své děti nosit doma bačkory. Když chceme, aby naše dítě nosilo bačkory, a my sami je nenosíme, tak to dítě je nosit nebude. Možná si řekneme, dobře, aby moje dítě nosilo bačkory, tak já je budu nosit taky. Jenže to je spíš taková vnější manipulace. Já budu nosit bačkory jenom proto, aby mě moje dítě bralo jako vzor, přitom je mi to tak trochu jedno. Děti pak vnímají, že děláme něco, s čím nejsme vnitřně v souladu. Ony si z toho pak nevědomě odnášejí informaci, že je v pořádku dělat něco, o čem nejsem vnitřně přesvědčený. Takže je potřeba si uvědomit, jestli je to opravdu důležité, anebo je lepší to hodit za hlavu. Pro mě je rodičovství cesta k uvědomění si, co já chci svému dítěti předat. Co je opravdu důležité, a ne co by se mělo. Je to vlastně brána k sobě samému. Důležité je, aby dítě vědělo, že jeho rodič zná a cítí svou vlastní hodnotu. Učím rodiče vnímat a podporovat sebe sama. Často se nám stává, že v momentě, kdy se staneme rodiči, se na pár let obětujeme, protože to je správné a říká se, že by to tak mělo být. Vlastně se obětujeme celý život. Pro práci, pro vztahy, a zapomínáme tak sami na sebe. V poslední době také kladu důraz na to, aby maminky, které navštíví můj kurz, to, co se v něm dozví a dává jim smysl, braly jako ženský pohled. Aby respektovaly třeba odlišný názor svého partnera, protože rodiče jsou dva a každý na to může mít jiný názor.

Mluvila jste o tom, že nakousnete i téma Jak zvládat své emoce ve vypjatých situacích. Máte nějaké zaručené tipy?
O tomhle tématu jsem se hodně dozvěděla v souvislosti s konceptem somatického prožívání, což je metoda práce s traumatem a s posttraumatickým stresem. Pro tento účel vysvětluje krásně souvislost emocí a agrese. Dal mi odpověď na otázku, proč emoce někdy nejsou zvladatelné. Pochopení principu emocí nám dá odpověď na to, jak s nimi zacházet. Emoce agrese nebo vzteku patří mezi šest základních přenosných emocí, které nám byly dány pro zachování rodu. Vztek je reakce na nebezpečí ohrožení. Je přenosný, takže pokud se dítě dostane do vzteku, je důležité se soustředit na to, abych já ho nechytla. Stejným způsobem je přenosný i klid. Takže když se vaše dítě vzteká, zkuste zůstat v klidu. Když budete vnímavá, poznáte, když se vztek bude k vám nebo k dítěti blížit. Někomu tuhnou nohy, někomu se zužuje krk, někomu secvaknou čelisti. To je třeba ten moment, kdy vám vyletí ruka, vy dáte dítěti na zadek a pak je vám to líto. To je ale přirozená fyziologická reakce obrany. Práce s takovými emocemi má několik fází, kroků. Mám kamarádku, které ta energie jde právě do ruky. Tak si pro nouzové okamžiky koupila sadu levných hrnečků, a když už se dostane do zajetí vzteku a je jím přemožena, místo rány na zadek nebo facky popadne hrneček a... švih s ním na zem. Což je první krok k tomu si uvědomit, jaká je vaše reakce, a postupně s ní začnete vědoměji pracovat. To je však téma na samostatné dlouhé povídání. Hlavně bychom o sebe měly pečovat. Starat se samy o sebe, být v klidu. Jsme unavené, frustrované, přepracované. Máme posunutou hranici zvládání napětí. Pečovat o sebe není luxus, ale základní nutnost. Nejen pro nás, ale i pro naše okolí.

Jak to vysvětlit dětem?
U nás doma téhle fázi vzteku říkáme dračice. Svému synovi říkám, hele, když ta dračice přiletí, tak má nade mnou moc a není mi to příjemné. A já bych byla radši, kdyby mohla spát. A pak, když mě neposlouchá, stačí už jen připomenout: pozor, přiletí dračice, a je to mnohem snazší a klidnější. Nebo mu řeknu, že jsem unavená a jsem mnohem náchylnější k tomu, že přiletí dračice, a poprosím ho, aby své úkoly udělal bez připomínání.

Jak jste se k projektu Ženy ženám dostala?
Znám se už delší dobu s většinou lektorek, z různých akcí a kurzů a z projektu Měsíc v nás. Alice mě oslovila a pozvala mě do tohoto projektu. Byla jsem nadšená. Síla projektu je mnohonásobně větší, než kdybychom to dělaly každá zvlášť.

V projektu ŽŽ máte na starosti téma ženského time managementu. Jak jste se k němu dostala a kde jste nasbírala zkušenosti?
Moje životní cestě vedla od rodičovství přes rodinné konstelace, potřebu vnímání mužsko-ženské polarity, ženské kruhy, až k projektu Měsíc v nás. Tady jsem se dozvěděla o konceptu ženské měsíční proměnlivosti. Dostala jsem se ke knížkám od Mirandy Gray – Rudý měsíc a Cyklická žena (obě tehdy ještě v angličtině). V ten moment jsem pochopila, co se mi děje. Najednou to dávalo smysl. Rudý měsíc je knížka hodně spirituální, o principech prožívání, pracuje se symboly a rituály. A tak jsem byla nadšená, když jsem vedle knížky Red Moon uviděla na americkém internetovém knižním serveru i druhou její knihu – The Optimized Woman, kde Miranda velmi logicky a racionálně popisuje principy cyklicity a praktickými cvičeními je aplikuje do každodenního, i pracovního života, tedy je uchopitelná i pro více racionálně založené ženy.

Na vašich stránkách píšete, že klíčem k úspěchu v pracovním i soukromém životě je porozumění cyklické proměnlivosti. Co tím přesně myslíte? Jak souvisí menstruační cyklus a time management?
Po přečtení Rudého měsíce mi najednou dávalo smysl, proč mi naplánované věci vycházejí jen půlku měsíce. Protože jsem se řídila mužským time managementem. Tahle knížka říká, že nástroje mužského time managementu jsou správné, jen je ženy musí uplatňovat v jiném období. Takže to, co umím a vím, nemusím zahodit, jen se musím naučit s tím pracovat a umět si jinak rozvrhnout čas. Miranda to třeba ukázala na příkladu týmové porady. Jak ženy fungují v té které fázi na týmové poradě. Ženy mají čtyři rozdílné tendence. Někdy mají touhu k neskonalému optimismu, někdy zavrhují nápady, které jim ještě před dvěma týdny připadaly skvělé. Každý týden žena vyzařuje jinou energii. A to se opakuje každý měsíc. A když to začnu vnímat, zjistím, že každý týden mám jiné potřeby, třeba i jiné tempo řeči. Ale samozřejmě záleží na spoustě okolností. Není neměnným pravidlem, že budete vždy první týden cyklu unavená a druhý týden zase veselá a energická. Na vše je třeba se dívat v širších souvislostech aktuálního dění.

Je tedy nějaký zásadní rozdíl mezi ženským a mužským time managementem?
Plánovací jednotkou pro ženy není den ani týden, ale celý jeden měsíc. Na kurzech time managementu nás vždycky učili plánovat si práci po týdnech. Možná jen počítali s tím, že v pondělí budu po víkendu trochu rozjařená, takže budu dělat něco klidnějšího, ale jinak budu každý den i týden stejná.  Ale to u žen nefunguje. Je potřeba dívat se, jaké talenty a potřeby máme v té které fázi cyklu. Ženy mají často pocit, že jsou frustrované, týden před menstruací. Jenže já jsem byla frustrovaná i týden po ní. A všimla jsem si, že v tomhle týdnu mám obrovské množství energie, kterou potřebuju vybít. A když ji nemám jak vybít, třeba sportem nebo jiným pohybem, cítím napětí a promítne se to na mé náladě.

Existuje nějaký průběh a pravidelnost, která se projevuje u všech žen?
Já to vidím, když se dívám na přírodu. Přírodu jsme nevymysleli a ona se přirozeně řídí sama. Měsíční cyklus jsme také nevymysleli a přitom tu v našich tělech stále je. Hledám v přírodě vysvětlení, proč se to všechno opakuje. Třeba den a noc. Všichni to známe, všichni víme, že přes den je světlo a v noci tma. Víme, proč jsme večer unavení, nikdo si neplánuje schůzku na tři v noci. Stejně tak umíme zacházet s ročními obdobími. Víme, že na jaře pokvetou kytky, že v zimě bude sníh. Vnímáme i řád, víme, jak to jde po sobě. Víme, že musíme trpělivě prožít jaro, než budou mít stromy plody. Na to existuje i spousta pranostik, o kterých bychom měli přemýšlet, protože mají svůj smysl. Třeba únor bílý, pole sílí. Což znamená, že když půda pod mrazem neodpočívá, tak bude pravděpodobně slabá úroda. My jako lidé jsme zapomněli odpočívat. Říkáme, že to je zahálka, zapomněli jsme, jak je důležité, že jedině z odpočinku získáme energii na další měsíc. To je ten důvod, proč mají ženy během menstruace odpočívat. Ztratila se moudrost, která je obsažená v tom cyklu. Příroda po nás chce, abychom v zimě odpočívali. Proto je teď třeba méně světla. Ale my si dál vesele svítíme, protože chceme mít všechno stejné, zůstat stejně výkonní jako v létě. A pak se divíme, že jsme na jaře bez energie. Už jsem se naučila vnímat, že každý týden potřebuji něco jiného. Teď už se podle toho dokážu zařídit. Když se starám o své potřeby, jsem pak příjemnější žena, partnerka i maminka.

Jaké poznatky předáváte ženám, které se přijdou podívat na vaše semináře time managementu?
Jsou to poznatky vnímání sebe sama. Není to nic naučeného. Je to pozvánka k tomu, co jsem objevila, co mě změnilo, co mi pomohlo to, co jsem se naučila, více zaintegrovat do života a nezahazovat to. Je to spíše inspirace. Cyklická proměnlivost má svůj řád, který se ale samozřejmě neopakuje každý měsíc na chlup stejně a který nebude stejný u každé ženy. Pozorujeme samy sebe a učíme se vnímat tu proměnlivost.

Jak bude probíhat vaše práce v tomto projektu? Na co se čtenářky mohou těšit?
V prvních videích jsme ženám otevřely velký sdílený prostor, popsaly největší mýty spojené s ženstvím a snažily se je na svých vlastních životech vyvrátit. Po shlédnutí mohou ženy vstoupit do komplexního vzdělávacího video programu, který je placený, kde budu jako jedna z 8 lektorek kromě svého hodinového video vstupu k dispozici pro zodpovídání osobních dotazů týkajících se problematiky ženského time managementu. Skrze odpovědi na tyto otázky se ženy mohou naučit lépe zacházet s časem tak, aby byly více v souladu se sebou samými, aby se cítily spokojené a naplněné. V rámci projektu plánujeme uspořádat živou konferenci, vydat knihu a určitě se objeví spousta dalších nápadů, jak podporovat ženy v ČR.

Povězte nám něco o projektu Měsíc v nás.
Tento krásný projekt vznikl na popud Barbory Nádvorníkové. Dostal se k ní film Měsíc v nás režisérky Diany Fabiánové, a jelikož jí dával velký smysl, začala organizovat jeho projekce. Pokaždé, když tento film veřejně promítala, ozývalo se sálem úlevné slyšitelné vydechování a dostávala mnoho dojatých dopisů od žen. Zjistila, že se o tomto tématu málo mluví a moc se o něm neví. Sebrala odvahu a uspořádala v roce 2012 velkou veřejnou konferenci Měsíc v nás, otevřenou diskusi s několika odborníky z různých oborů a téměř stovkou účastnic víkendového setkání. A projekt pokračuje a rozvíjí se dále. Dnes nás tento projekt tvoří v týmu 5 žen, jeho záměrem je vést ženy k probuzení ženskosti, větší otevřenosti a vzájemně se přitom podporovat a propojovat. Svět kolem nás potřebuje více cítit a vnímat ženskou energii, cykličnost a proměnlivost vázanou na měsíční cyklus. Žena, která je spojená se svým ženstvím, září a své dary a objevené talenty předává kolem sebe dál. Jedna havajská moudrost říká, že pokud budou šťastné ženy, bude šťastná celá země.

Na jakých akcích vás můžeme v nejbližší době potkat?
Do Vánoc ještě doprovázím uzavřené skupiny rodičovských kurzů. Nové kurzy na rok 2013, rodičovské i ženské, budu vypisovat během listopadu. Přemýšlím i o tom, že bych udělala internetový rodičovský kurz. Bude částečně online, částečně diskuzním prostorem a jeho součástí budou i živá setkání a semináře.

www.sarkakotvalova.cz / www.mesicvnas.cz

Reklama