Reklama

Redaktorka Marta Pušová tráví léto pracovně na řeckém ostrově Santorini, odkud nám pravidelně posílá svůj malý „deníček“ plný řeckého slunce a zajímavých příběhů... Dnes vám popíše, jaké to je žít v blízkosti činné sopky.

Santorini

Milý deníčku! Žít na ostrově, kde dřímá dosud činná sopka, by se mohlo zdát jako velké dobrodružství. Většina místních obyvatel si ale její hrozbu nepřipouští. Vzhledem k celkem nedávné historii je stoický klid domorodců občas až k neuvěření.

Santorini

Byly doby, kdy si lidé činnost sopky neuměli rozumně vysvětlit, a tak její činnost připisovali bohům. Podle řecké mytologie má sopečné řádění na svědomí bůh ohně a kovářských řemesel Hefaistos, který sídlil pod sopkami, v jejichž nitru měl kovárny. Římané tuto teorii převzali a boha pojmenovali Vulkán – odtud také pochází synonymum pro slovo sopka.

Santorini

Byla to právě santorinská sopka, která před více než 3000 lety otřásla světem silou 160 000 hirošimských bomb a mimo jiné vyvolala i 35 m vysoké vlny tsunami, které smetly ze světa mínojskou civilizaci na Krétě. Po sopečné erupci kolem roku 1650 před naším letopočtem se prostředek původně kruhového ostrova propadl a kalderu zaplnila voda. Ostrov byl roztrhán na menší části a postupně tak vznikly ostrůvky Thirasia, Nea Kameni, Palea Kameni a největší Santorini, jemuž se říká také Thira.

Santorini

Tvrdí se, že šlo o jednu z největších explozí v historii celé planety, kdy se vpřed chrlilo 30 kubických kilometrů lávy, a 36 kilometrů vysoký sloup popele unikal do atmosféry. Podle vykopávek v místním městě Akrotiri se archeologové navíc domnívají, že Santorini mohlo být jedním z pravděpodobných míst, kde se nacházel kontinent Atlantida osídlený vysoce vyvinutou civilizací. Jeho existence však nikdy nebyla přesvědčivě potvrzena.Santorini

Naposledy sopka řádila v roce 1956, kdy obrovské zemětřesení o škále 7,8 Richterovy stupnice zdevastovalo ostrov. Řada lidí přišla o život a zemětřesení srovnalo se zemí většinu domů ve Fiře i v Oie. Místní obyvatelé ale opět doslova pozvedli ostrov ze sopečného popela a dodali mu zpět ztracené kouzlo.

Santorinští domorodci na sílu vulkánu nezapomínají. Rok co rok si ji na konci srpna připomínají festivalem Ifestia, který krom koncertů a dalších kulturních akcí zahrnuje i obrovský ohňostroj, jenž tryská přímo z jícnu vulkánu a napodobuje sopečnou činnost.

Santorini

O tom, že vulkán pod povrchem stále žije, se přesvědčíte na vlastní kůži, pokud na Santorini strávíte nějaký čas. To, že činnost sopky ovlivňuje chování lidí i zvířat, je vědecky dokázáno. K tomu, abyste jeho sílu pocítili, ale nepotřebujete vědu. V každém měsíci se totiž vulkán na pár dní „probudí“ a v této době můžete pozorovat u většiny lidí podrážděnost, nervozitu a špatnou náladu. Po třech až čtyřech dnech ale přijde změna tlaku a jakési uvolnění, kdy se vše vrátí do starých kolejí a život na ostrůvku zase plyne tak, jak má.

Santorini

Poplašné zprávy o znovuobnovení santorinské sopky se opět objevily před třemi lety. Tým vědců z Oxfordské univerzity totiž zveřejnil zprávu, že se v sopečném kotli nahromadilo nebývalé množství rozžhaveného magmatu, což může být předzvěstí budoucí erupce. Povrch ostrova se údajně za dobu sledování zvedl až o 14 centimetrů. Předpovědět, kdy se vulkán opět probudí k činnosti, však vědci neumějí. A možná právě ten pocit, že pouhým „lusknutím prstů boha Hefaista“ může Santorini zmizet z povrchu zemského, dodává ostrovu to nepopsatelné a návykové kouzlo.

Santorini

Foto: Marta Pušová

Více o sopkách si můžete přečíst zde.

Čtěte také: