.

Santorinský deník 2015: Pravda o santorinských mužích

Cestování

Santorinský deník 2015: Pravda o santorinských mužích

Redaktorka Marta Pušová tráví léto pracovně na řeckém ostrově Santorini, odkud nám pravidelně posílá svůj malý „deníček“ plný řeckého slunce a zajímavých příběhů a postřehů. Dnes na mužské téma...

Milý deníčku! Když jsem loni odjížděla poprvé pracovat na Santorini, jediné přání mých rodičů bylo: „Hlavně se tam prosím tě nezamiluj do žádného Řeka a nepřivez ho domů!“ Jelikož jsem se sama právě z jedné nešťastné lásky dostávala, neměla jsem na něco takového ani pomyšlení. Letos by sice možná pomyšlení bylo, ale názor na řecké muže jsem od loňska nezměnila.

Greece

Myslím, že moji rodiče se obávali především toho, že bych s milým Řekem zůstala na Santorini nebo kdesi jinde v Řecku, a oni by mě nemohli často vídat. O typickou řeckou povahu jim ani tak nešlo. Mě ale právě víc než cokoliv jiného odradila právě jejich nátura, která se kus od kusu v podstatě neliší.

Rozhodně nechci tvrdit, že jsou Řekové špatní, právě naopak. Jsou milí, pohostinní, nápomocní a starostliví, a pokud se zadaří, dokážou být fajn kamarádi. Jako partneři pro život jsou pro mě ale nepoužitelní, a to hned z několika důvodů.

Tím prvním je jejich nezlomná hrdost a paličatost hraničící občas až s hloupostí. Tak například Řek si může dělat legraci z čehokoliv a kohokoliv, ale jakmile si uděláte srandu vy z něho, urazí se až do morku kostí. Tento jev provází mlácení věcmi, hudrování v řečtině a dotčený výraz. Omluva nepomůže, protože vás prostě neposlouchá. Dětinská uraženost sice většinou do druhého dne pomine, bohužel ale jen zdánlivě.  V budoucnu vám to milý Řek totiž dá ještě párkrát „sežrat“, zrovna když to nejmíň čekáte.

Velká zábava začíná, když se dostanete do spárů chtivého Řeka, o kterého vy nemáte zájem. „Ne“ pro něj totiž není odpověď. Slušně mu naznačit, že o jeho přízeň nestojíte, také nezabírá. Takže nezbývá, než mu to vpálit neslušně. Někteří to nepochopí ani tehdy, takže mě dokonce jednou z moci vilného Řeka zachraňoval i můj šéf.  Loni jsem se horko těžko zbavovala Řeka, který mě na motorce „unesl“ do hlavního města Fira a odmítl dopravit zpět domů, tudíž jsem musela strávit noc v jeho bytě, načež i přesto, že k ničemu nedošlo, mě bombardoval telefonáty a vyčítavými smskami. V závěru mě přepadl na toaletě v jedné restauraci, kde se domáhal přízně téměř násilím. Poté, co jsem mu už dost neslušně dala najevo svůj nezájem, se až do konce sezóny v Kamari neukázal. Letos jsem v rámci zoufalé bytové situace musela přespat u jednoho „kamaráda“, který si počkal, až usnu, načež se začal o něco pokoušet. Dělala jsem i nadále, že spím, takže snahu vzdal, ráno se však situace opakovala a zachránil mě až telefonát od jeho těhotné manželky čekající každým dnem na porod v Aténách.

Dost podobná situace nastane, když s řeckým mužem nesdílíte stejný názor. Nezáleží na tom, jestli jde o politickou situaci, předpověď počasí či diskuzi o tom, ve které taverně mají lepší gyros. Pokud jste jiného názoru, prostě se s vámi nebaví. Není zde žádný prostor pro diskuzi a na váš názor není zvědavý. Buď budete poslušně papouškovat jeho „moudra“, nebo radši buďte zticha.

Dalším problémem je nevěra. Nejsem žádný puritán, vadí mi však fakt, jak si místní muži hrají na svatoušky milující svoji rodinu nade vše, což navíc podporují svým náboženským vyznáním, na druhou stranu ale v mém okolí neznám ženatého muže, který by byl věrný. Řekové prostě milují ženy obecně a nedokážou jim odolat. Přitom ale trpí chorobnou žárlivostí, ke které jim kolikrát stačí jen to, aby jejich partnerka zašla na drink s kamarádkou, nebo prohodila pár slov s jiným mužem. Pak nastává teror. Počet takových situací ubývá až po svatbě, a to z prostého důvodu. Vdané ženy, které by si občas vyrazily na drink nebo někam za zábavou bez manžela, totiž na Santorini téměř nepotkáte. Po svatbě je jejich místo doma, a zatímco manželé si vyhazují z kopýtka a případně se poohlížejí po nějaké milence, manželka se stará o domácnost a rodinu. Pobavit se jde pouze ve chvíli, kdy ji vezme ven manžel, což v lepších případech bývá pravidlem alespoň jednou týdně, v horších pouze na narozeniny, svátky a jiné významné události.

K tomu všemu nad partnerkou řeckého muže visí jako Damoklův meč jeho matka. O tom, jaké dokážou být řecké tchyně, už jsem vám vyprávěla v jednom z minulých článků. Nejhorší na tom ale je, že řečtí muži své matky milují a ctí, a ať už se vám dostává jakéhokoliv příkoří, vždy budou stát na jejich straně. Vy se bohužel žádného zastání nedočkáte. Pokud jste navíc cizinka, situace je ještě horší.

Občas mám pocit, že jednoduchý způsob, jak popsat povahu řecké muže, je: vezměte Čecha, sepište všechny jeho špatné vlastnosti, stokrát je znásobte a máte řeckého muže. Naštěstí to není tak úplně pravda a uznávám, že za spoustou „mezinárodních nedorozumnění“ je především jiná kultura a výchova, právě proto ale nemám v úmyslu zaplétat se do řecké rodiny. Řeckým ženám tento způsob života možná vyhovuje, já si ale „své“ Řeky raději ponechám jako dobré přátele, kterými opravdu umí být. :)

Čtěte také:

   
07.09.2015 - Středomoří - autor: Marta Pušová

Komentáře:

  1. [3] gazdina [*]

    Iny kraj, iny mrav....

    superkarma: 0 05.10.2015, 16:15:41
  2. avatar
    [2] Veroula [*]

    Fakt dobré a výstižné! Z vlastní životní zkušenosti potvrzuji, pro velký úspěch mám už druhého řeckého manžela.

    superkarma: 0 01.10.2015, 15:13:32
  3. [1] kantor10 [*]

    jsem si početlSml67.Asi mám tchána Řeka

    superkarma: 0 07.09.2015, 08:48:33

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení

Náš tip

Doporučujeme