V každém vztahu je potřeba na chvilku vypnout, odpočinout si jeden od druhého. Takoví ti připínačci nemají většinou dlouhého trvání. A co to pojmout ve velkém a jet na oddělenou dovolenou?

dovolená

Ona k moři, on na Mácháč

S návrhem oddělené dovolené přišla vloni, po osmi letech manželství, za svým mužem paní Alena.
„Jak, oddělenou dovolenou?“ zeptal se nechápavě manžel.
„No jak, jako že já bych letos jela s kamarádkou k moři, obě si potřebujeme odpočinout od rodin. Ona tak byla už i vloni.“
„Jo jasně, odpočinout. Nám hodíte na krk děcka a budete lovit chlapy.“
„Ty také hned za vším vidíš chlapy, když budu chtít, na to přece nemusím jet k moři, ne?“ oponovala Alena.
A dodala:
„Vždyť si taky někam zajeď s chlapama, děti budou na letním táboře a naši si je chtějí vzít pak na dovolenou s sebou.“
„Na to zapomeň, nikde sama trajdat nebudeš,“ zakončil manžel debatu.

Pak se však o tom zmínil v práci a jeho mladší kolega hned spustil.
„Co blázníš, ať jede, víš jak si pak budete vzácní? My jezdíme s chlapama každý rok na Mácháč, můžeš jet s námi. Chytání ryb, pivko, žádné kecy, žádné baby. A klidně vem i děcka, my je bereme taky.“

A tak se také stalo. Po vzájemné domluvě a přísaze věrnosti odletěla Alena se svou kamarádkou k moři a manžel na Mácháč. Jel však bez dětí, ty byly tou dobou na letním táboře.

U moře bylo báječně. Ne že by po obou samotných ženách nepokukovali muži, ale ony si užívaly nákupy, tu pravou babskou pohodu a nějací chlapi jim mohli být ukradení. Domů se vrátily veselé a odpočaté, ale první, co bylo, nedočkavě se vrhly do náručí svých mužů a objaly děti.
„Jak bylo?“ ptal se hned manžel Aleny.
„Fajn, ale příště už bez tebe nikam nejedu, bylo mi smutno. A ty?“
„Jo, taky dobrý, ale tak první dva dny. Už to není, co dřív, už tomu pivnímu tempu chlapů nějak nestačím.“
„Tak aspoň jsme to zkusili.“

Na letošní dovolenou jedou manželé zase společně, i s dětmi. A na tu další. Kdo ví?

Čtěte také:

Reklama