Cestování

Salcburské noky – nebeské požitky pro chuťové pohárky

Salcburské noky byly opěvovány již v operetě! „Sladké jak láska a jemné jak políbení… z nebes pozdravení …“, tak se zpívá v temperamentní klasické operetě Freda Raymonda „Sezona v Salcburku“ z období před II. světovou válkou. Málokterý salcburský dezert si získal takovou světovou slávu jako salcburské noky.

Přitom je jejich původ zahalen tajemstvím. Dodnes nevíme, kdo je jejich autorem. V kuchařce z roku 1719, kterou napsal známý kuchař Conrad Hagger, působící u dvora knížecích arcibiskupů, je sice uvedena celá řada vynikajících receptů na přípravu nejrůznějších noků jako příloha nebo i hlavní jídlo, nicméně sladká pochoutka s označením salcburské noky se zde neobjevuje. Nevytvořil je ani Napoleon během svého pobytu v Salcburku, jak se často a s oblibou uvádí v různých turistických průvodcích.

noky

Salcburské noky procházely transformací v průběhu 19. století a postupně se vyvíjely až do podoby, v jaké je známe dnes. Od noků z odpalovaného těsta přelitých žloutkovým krémem přes zapečenou vaječnou omeletu až po suflé, tedy jemný nákyp kypřený sněhem z bílků. Tento nový pokrm se stal zakrátko součástí svátečního jídelníčku každé salcburské měšťanské rodiny. V polovině 19. století byl recept na přípravu noků konečně zapsán i do kuchařských knih. Stalo se tak na podnět arcivévody Johanna, syna císaře Leopolda II., který byl vyhlášeným gurmetem. A tak začalo vítězné tažení salcburských noků po celé zemi a posléze i do celého světa.

Na přelomu 19. a 20. století za začal recept na salcburské noky objevovat i v běžných kuchařských knihách s domácí salcburskou kuchyní a na jídelníčcích hostinců a restaurací. Časem se staly nejoblíbenějším salcburským dezertem všech dob. Jejich příprava vyžaduje nejen řemeslnou zručnost, ale také kreativitu a fantazii. Recept a samotnou přípravu „nadýchaného snu“ lze totiž lehce obměňovat.

Zásadně však vypadá konečný produkt kuchařského umění vždy stejně: tři noky upečené dozlatova připomínají tři bílé a z hlediska konzumace takřka nedobytné hory. Podávají se obvykle v oválné misce, při slavnostních příležitostech také na stříbrném podnose. Jedna porce salcburských noků je tak velká, že uspokojí bezpečně tři strávníky. Z tohoto důvodu by nebylo moudré objednávat si je pro jednu osobu po zvláště opuletním menu, sestávajícím z několika chodů. S plným žaludkem byste totiž tuto rajskou delikatesu plně nevychutnali a to by byla škoda!

Salcburské noky se vždy připravují čerstvé a jejich příprava vyžaduje čas. Od hosta se očekává zdánlivě neslučitelné: nedočkavost i trpělivost. Nedočkavost z odhalení nové dimenze kulinářských požitků a trpělivost, kterou se musí vyzbrojit při čekání na okamžik, kdy se bude moci pustit do sladkého salcburského „zázraku“. Věřte nám, že toho ještě nikdy nikdo nelitoval!

Foto: www.salzburg.info

Recept – SALCBURSKÉ NOKY

Suroviny

  • 5 vajec
  • 4 lžíce moučkového cukru
  • 1 kávová lžička mouky
  • strouhaná citronová kůra
  • 2 lžíce mléka
  • 3 lžíce másla.

Příprava

Z 5 bílků ušlehat tuhý sníh a po částech do něj zašlehat 3 lžíce moučkového cukru, pak přimíchat 3 žloutky, citronovou kůru a 1 kávovou lžičku mouky.

Ve velké ohnivzdorné zapékací misce se nyní smíchají a následně zahřejí 3 lžíce másla, 1 lžíce moučkového cukru a 2 lžíce mléka. Z výše uvedené masy se vytvoří 4 noky ve tvaru pyramidy, vloží se do předehřáté zapékací misky a zvolna pečou dozlatova v mírně rozehřáté troubě.

Nakonec se posypou moučkovým cukrem a ihned podávají.

 

Opereta o pěti dějstvích

Scénář: Max Wallner a Kurt Feltz

Hudba: Fred Raymond

Toni Haberl, „statný a pohledný salcburský chasník“ chce vydražit hostinec „Salcburský nok“ a tímto počinem tak probudit nejen zájem turistů, ale také lásku milované Vroni, která byla vyhlášená jako nejlepší kuchařka, zvláště v záležitostech pečení moučníků. Ale ouha: při dražbě dojde k situaci, s níž Toni nepočítal. Jeho plány na získání hostince mu překazí zrovínka automobilový závodník Frank Rex z Berlína. Má totiž své vlastní plány, jak získat srdce servírky Steffi… Frankova vrtošivá snoubenka Erika a její ctitelé, ostýchavý Max a veselá kopa strojvůdce Knopp, pilně zamotávají celý děj a přičiní se o dokonalý zmatek. Na závěr zachraňuje zoufalou situaci svým rezolutním zásahem - kdo jiný, než tetička Olga!

V rytmu valčíku (“Salcburské noky“), v rychlém rytmu velkoměsta (“A ty, hudbo, hraj“) a s notnou dávkou sentimentality (“Když chce Toni krásnou Vroni“) okořeněnou trochou exotiky (“Děda naší bábinky“) – to jsou přísady pro lehkou, vzdušnou a hodně sladkou zpěvohru. Nutno však dodat, že mnohé skladby se staly skutečnými evergrýny.

   
28.06.2016 - Tipy - autor: Komerční článek

Komentáře:

  1. [3] bobani [*]

    Salzburk je nádherné město, takže jistě i noky budou dobré

    superkarma: 0 28.06.2016, 13:33:25
  2. avatar
    [2] Kadla [*]

    Zajímavé...

    superkarma: 0 28.06.2016, 09:50:01
  3. [1] Andreadornova [*]

    Sml67

    superkarma: 0 28.06.2016, 08:43:17

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme