Cestování

Sáhl jsem si na dno: Pico del Teide

Pico del Teide

Největší hora Španělska leží v Africe - to je stará vesta. Pico Del Teide najdete na Tenerife, největším Kanárském ostrově, jde o dřímající stratovulkán, který se pyšní úctyhodnými 3718 metry nad mořem. To je výzva, které jsem nemohl při své návštěvě Tenerife, odolat.

Pravda je taková, že zlézání hor mě doposud nijak zvlášť nelákalo (nedokopal jsem se doposud ani na Sněžku), ale zdolat sopku a pohlédnout do kráteru...!

Na výšlap jsme byli celkem tři (z prava): já, moje žena a kamarád Tomáš. A ačkoli mi Radek Kříž, velký horal, doporučil přespat v horské chatě a navštívit sopku za svítání, kdy se dá na vrchol vylézt bez povolenky, rozhodli jsme se pro oficiální cestu.

Tomáš, Mirwen, Drak

Povolenka nic nestojí a dostanete ji po delším čekání v hlavním městě Santa Cruz de Tenerife. Jelikož jsme se ženou uvízli den před výstupem v třicetiletých deštích, vyzvedl povolenku Tomáš. Kvůli únavě došlo i na rozhodování, zda nevyužít služeb lanovky, ale 13 euro za cestu 200 metrů pod vrchol nám přišlo moc. A tak jsme zvolili východní trasu číslo 7, okolo kopce Montaña Blanca.

Poznatky

  • Španělé nechápou, co je to turistický rozcestník.
  • Jít do prudkého kopce pět hodin je fakt fuška.
  • Lanovka za 13 euro (nebo 25 tam a zpátky) není zas tak drahá.

Na parkoviště, ze kterého jsme vyráželi, jsme dorazili v 10.30. První polovina výstupu, do asi 2800 metrů, vedla po příjemné vyježděné cestě, na které jsme občas potkali vůz správců zdejšího národního parku. Otevíraly se nám překrásné výhledy do krajiny, které si můžete prohlédnout na fotkách níže v textu s okolními horskými masivy či černými kamennými vejci.

Správcovský vůz

Kamenné vejce z Pico del Teide

Papírový průvodce i dolů scházející horalé nás varovali, že celý výstup trvá čtyři hodiny. Věřili jsme si, protože první, lehčí polovinu, jsme vystoupali za hodinku pohodlnou chůzí. Cesta k Montaña Blanca je tak dobře upravená a schůdná, že by se na ni mohla vydat i maminka s kočárkem. Teď nás ale čekala křižovatka, rozhodli jsme se nejít na vrchol Montaña Blanca a začít rovnou s prudkým výstupem na Pico del Teide.

Montaňa Blanca

Pico del Teide - krajina okolo

Chodníček až k vrcholu byl ohraničený kameny, takže jsme nemohli sejít z cesty. Provazce ztuhlé lávy dotvářely zvláštní malebnost krajiny, kleče a zajímavé vysokohorské rostliny... Pod nohama se nám střídal všelijaký povrch - nejprve to byl písek, který podkluzoval pod nohama, potom štěrk s drobnými kamínky, následovaly větší kamínky a balvany zvící půlmetrových schodů.

Chodníček na Pico del Teide

Pico del Teide - krajina okolo

Po překonání 3000 metrů začal vzduch hodně řídnout a na moji ženu pomalu přicházela horská nemoc. Zvládla ještě asi sto padesát metrů, ale dál už to prostě nešlo. Motala se jí hlava, hučelo jí v uších a nemohla udržet rovnováhu. Naštěstí jsme potkali skupinu francouzských seniorů, kteří nahoru vyjeli lanovkou a teď se vraceli dolů pěšky - souhlasili, že Mirwen dopraví na parkoviště.

Mirwen a Francouzi

„Už chápu, jaký to je, když nějaký sportovec nezvládne velkou výzvu. Vždycky jsem si myslela, jak je to povrchní, ale je to hrozný... řekla mi žena se slzami na krajíčku, než se připojila k hodným Francouzům.

Pico del Teide - kleč

Pokračovali jsme ve výstupu tedy dva. Tomáš byl daleko zdatnější - hotový kamzík, tak jsme si dali jako první kontrolní bod horskou chatu ve 3260 metrech. Byl u ní asi o dvacet minut dřív. Když jsem dorazil já, následoval drobný odpočinek a domluva, že se sejdeme na vrcholu. Tomáš měl za úkol vysvětlit strážcům u závory, že jdeme dva a já že přijdu později.

Chata na Pico del Teide, 3260 metrů

Pico del Teide - krajina okolo

Od chaty k lanovce, respektive k závoře, jsem si prožíval své soukromé peklo. Zastavoval jsem se co třicet kroků, křičel nahlas před každým dalším stupněm: „Schod!", abych se vyhecoval k chůzi dál, svaly i plíce byly tak unavené, že jsem to nahoru táhl jen vůlí. Vzdát to ale nešlo - když jsem viděl, jak byla zklamaná žena, musel jsem za nás Pico del Teide pokořit alespoň já.

Strážci závory se při pohledu na mé uondané já podivně usmívali, ale to mi bylo fuk. Šel jsem dál. Poslední metry od závory už jsem ani nevnímal. Bylo to prostě dvousetmetrové příkré schodiště a já ho šel v poloblouznivém stavu.

Jakub stoupá na vrchol

„Are you O.K.?“ zeptali se mě nějací cizinci...

„Yes, but it´s so difficult for me... Thanks,“ zalhal jsem neobratně a pokračoval.

Pico del Teide - námraza v kráteru

Tomáš byl u kráteru o hodinu dřív než já, přesto vydržel čekat, protože pohled z něj i do něj byl něco neuvěřitelného. Zajímavé byly i teplotní rozdíly - kameny namrzaly a vzduchem voněly hroké sirné výpary, které vzlínaly z útrob hory. Ale co vám budu povídat, nahrál jsem tam pro vás krátké video...

Video z kráteru Pico del Teide

Můj výstup trval celkem něco málo pod pět hodin. Odpočinuli jsme si a cestu zpátky jsme volili ze tří možností. Lanovkou - to se nám moc nechtělo, přece jen těch 13 euro... Po cestě číslo 9 přes starý kráter Pico Viecho - tu jsem si sice vysnil, protože mě tenhle kráter zajímal a na pohled vypadal opravdu krásně (vyfotili jsme ho tak trochu proti předpisům - sešli jsme totiž z turistické stezky, abychom ho spatřili - z okraje kráteru na vrcholu Pico del Teide), ale to by nás dostalo na zcela špatné parkoviště, vzdálené spoustu kilometrů od toho, kde stál náš vůz a v něm má žena-neřidička. Volba tedy padla na sestup stejnou trasou, jako jsme šli vzhůru.

Pico Viejo

Až k rozcestí na Montaña Blanca to šlo velice rychle - povolili jsme svaly i klouby a napůl běželi. Na vyjeté cestě nás přepadla mlha ze severu s nepříjemně ostrým jemným deštěm, ke konci i tma, chlad a nervozita. Báli jsme se, jestli jsme někde špatně neodbočili, protože španělské značení křižovatek je docela nevalné - uprostřed křižovatky máte napsaná čísla cest, které se tu schází, ale bez směrových šipek. Bez mapy jste prostě ztracení - my mapu měli, zato baterku ne...

Lanovka k Pico del Teide

Naštěstí jsme se trefili a okolo půl osmé večer spočinuli na sedadlech vypůjčeného automobilu. A v tu chvíli to na nás oba padlo - hlava bolela jako střep, žaludek na vodě.

Někdo ale ty serpentiny dolů do hotelu odřídit musel. Byla to snad nejděsivější cesta autem, co jsem zažil. Přiznám se, že jsem jel celou dobu na dvojku a vzýval všechny bohy, ať už je to za námi. Sáhl jsem si na dno tedy hned dvakrát, ale i tak bych šel na Pico del Teide znovu - ten zážitek za to stál!

  • Cestu zprostředkovala kancelář Canaria Travel: www.canariatravel.cz
  • Kubův kanárský fotodeníček
  • SOUTĚŽ: Vyhrajte mé kanárské modré sombrero!- opište si tato dvě slova: KLOBOUK, SOPKA - pravidla soutěže zveřejním ve třetím (posledím) článku o mých zážitcích z Tenerife. Sledujte magazín!

Na Tenerife, Gran Canarii, na Fuerteventuru a další Kanárské ostrovy se můžete vydat s naším největším touroperátorem pro tuto oblast - cestovní kanceláří Canaria Travel - více informací najdete na adrese www.canariatravel.cz nebo přímo v kanceláři Canaria Travel v Praze 1, Jungmannova 6, případně na telefonu: +420/221969224 nebo +420/221969234, mobilní operátor 602313049, fax 224946391 nebo 224948025.

   
27.11.2009 - Kanárské ostrovy - autor: Jakub D. Kočí

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [35] rendac [*]

    tak to musel být krásný vílet

    superkarma: 0 28.11.2012, 20:41:59
  2. [34] free [*]

    teda, tam je šutrů Sml67

    superkarma: 0 27.11.2012, 22:30:35
  3. [33] magic11 [*]

    super fotky, taky rádi turistikujeme po horách Sml16

    superkarma: 0 27.11.2012, 22:18:09
  4. [32] V19 [*]

    určite zostanú pekné spomienky, žiaľ ja si netrúfnem ani naSml15 túry v Tatrách

    superkarma: 0 27.11.2012, 20:28:47
  5. [31] zzandaa [*]

    Tohle bych nezvládla. Jaké je převýšení? Myslím, z kolika metrů nad mořem jste vycházeli? Nejsem si vědoma že bych to tam četla, tak se předem omlouvám, jestli to tam někde je.

    superkarma: 0 27.11.2012, 19:09:22

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [30] saruz [*]

    bezva výšlap, do toho bych šla taky Sml16, mám docela natrénováno z Tater

    superkarma: 0 27.11.2012, 15:25:37
  2. avatar
    [29] Žofie [*]

    Tak tohle musela být paráda Sml22

    superkarma: 0 27.11.2012, 14:56:57
  3. [28] doginka [*]

    Super Sml67,ale já bych volila lanovkuSml16

    superkarma: 0 27.11.2012, 13:26:03
  4. [27] jerenika [*]

    Páni, tak to bylo něco. I když fakt je, že mě by tam nikdo nedostal :)

    superkarma: 0 27.11.2012, 12:54:47
  5. avatar
    [26] ekleinovka [*]

    Taky jsem tam před lety byla, a můžu říct, nádhera, a to jsme s sebou nesli malou dceru :))

    superkarma: 0 27.11.2012, 12:44:03
  6. avatar
    [25] arminka [*]

    Sml67 nádhera ... a zas mne nikdo nepřibali sebou Sml30

    superkarma: 0 27.11.2012, 12:14:41
  7. avatar
    [24] Hanula [*]

    Sml16nádhera - závidím - mě už ty kopce trochu zmáhají....Sml67

    superkarma: 0 27.11.2012, 08:57:06
  8. avatar
    [23] Milea [*]

    Pěkné vzpomínky, osobně bych do toho nešla.Sml73

    superkarma: 0 27.11.2012, 02:33:14
  9. avatar
    [22] Jindriska8 [*]

    Bezva výšlapSml67Zajímavý a poučný článek.

    superkarma: 0 27.11.2012, 01:57:06
  10. [21] sludka [*]

    Klobouk, sopka.

    superkarma: 0 22.12.2009, 18:28:38
  11. [20] Marie Dymackova [*]

    Já byla jen v Tatrách,ale nádhera to byla taky

    superkarma: 0 15.12.2009, 10:05:06
  12. [19] ILONESA [*]

    Moc krásně napsaný,taky už jsem toho procestovala dost,ale takhle pěkně bych to asi nikdy napsat nedokázala. Poslední 2 roky jsem necestovala a docela mi to chybí,tak si o tom alespoň ráda čtu. K výšlapu samozřejmě gratuluji,já měla co dělat v Tatrách,když se přihnala vánice. Myslela jsem,že živá nedojdu. No,ale jsem tady Sml52.

    superkarma: 0 12.12.2009, 11:47:55
  13. avatar
    [18] átéčko [*]

      Jakub D. Kočí — #9 Já také chodím na dlouhé procházky s psicí, ale tenhle výlet už ti přestávám závidět.

    Eva_Fl — #16Na Lysou bych se mohla vykašlat. 19let jsem pod ní bydlela. Jen přitahuje déšť. Už tam jezdí 2x týdně bus. (jednou mě tam vynesl jeden kluk. Až nahoru...)

    Ale cestou dolů si zlomil haxnu, tak jsem ho nesla jáSml31

    superkarma: 0 07.12.2009, 17:12:46
  14. avatar
    [17] kebulkaevulka [*]

    Nádherný fotky,já bych chcípla po 300 metrech,klobouk dolu

    superkarma: 0 28.11.2009, 14:21:31
  15. avatar
    [16] Eva_CZ [*]

    Jakube, bezkonkurencne nej nej clanek ever. Nadhera! Radku, tahle uzasna vasen je mi na tobe moc sympaticka. Ja jsem musela tyden co tyden slapat na Lysou v Beskydech. Za kazdeho pocasi, pokud jsme teda nebyli nekde lyzovat. Jak ja jsem to nenavidela. Jak ja jsem pak byla rada, ze jsem sla.... A kdyz bylo jasno, stalo to kurna za to.

    1. na komentář reaguje átéčko — #18
    superkarma: 0 28.11.2009, 03:02:33
  16. avatar
    [15] OlgaMarie [*]

    Anai — #11 Na Elbě je nejvyšší hora Capanne, vysoká asi jako Ještěd. Lanovka tam jezdí taková, do které bych nevlezla. Jako větší koš na brambory.Sml30

    superkarma: 0 27.11.2009, 17:29:52
  17. avatar
    [14] Kekka [*]

    No proti gustu.... Já se na tuto sopku teda raději dívala z jiné perspektivy - z pláže.

    superkarma: 0 27.11.2009, 17:12:26
  18. [13] FAXÍK [*]

    moc pěkné, hned bych tam vyrazila Sml59

    superkarma: 0 27.11.2009, 10:01:51
  19. avatar
    [12] Radek Kříž [*]

    Rampepurda — #6 Mám ho pojištěnýho i na záchranný operace po celé zeměkouli.. jen nesmí nad 7 500metrů a expedice přesahující tuším 60 dnů a nesmí skákat s padákem, či bez něj :)

    Stejný mám i já :)

    superkarma: 0 27.11.2009, 09:57:39
  20. [11] Anai [*]

    Moc hezké a krásné fotky Sml67Sml67Sml67 Sml30 Mirwen je mi líto, ale jistě to nevzdala zbytečně. Tím řídkým vzduchem mě strašili kdysi, když jsem poprvé jela lyžovat na ledovc, prý to pocítím v těch 3 000 m, ale necítila jsem nic, ovšem je fakt, že jsem jezdila jen na lyžích po sjezdovkách.... Mám takový zážitek o výstupu na nejvyšší horu Elby (nebo Ibizy...?): přítel slíbil, že když nepojede lanovka, že tam nepolezem, že je to fakt vysoko (přes 1000) a bylo vedro. Lanovka nejela, ale hned vedle jsme objevila ceduli zvoucí do kláštera cca půl hodiny cesty na vedlejší hoře, což mě zlákalo. Nevzali jsme si ani vodu... Stoupáme, stoupáme, počítám ty kapličky, minuli jsme už asi 5... a pořád nic, jelikož nejsem křesťansky vzdělána, netušila jsem, kolik kapliček taková křížová cesta obsahuje a už jsem "mlela z posledního". Přítel byl asi půl km přede mnou (to už jsem tušila, že cedule si z nás dělala srandu) a potkala jsem Němce, co se vraceli dolů. "Kolik ještě metrů je to k tomu kostelu", ptám se. "Metrů, snad km, ne? To asi tři", odpověděli. Vztekle jsem se obrátila, že se vrátím s nimi. Ovšem mobil jsem neměla a přítel v nedohlednu... A tak jsem se rozhodla dát "bobříka odvahy" a šlapala za ním. Kapliček bylo asi 24, možná víc? Naštěstí u kláštera byla kašna s vodou... že jsem tehdy nezkolabovala, byla obrovský zázrak Sml30 Paradox byl, že od kláštera jsme koukali na vrchol té nejvyšší hory a usoudili, že ta "naše" je nižší jen o pár metrů, možná tak o dva Sml52 Takže jsme si "nepomohli", akorát že tam možná nemají tak krásný klášter.

    1. na komentář reaguje OlgaMarie — #15
    superkarma: 0 27.11.2009, 09:48:26
  21. [10] Klára Křížová [*]

    Je to tam moc pěkný, líbila se mi lavinová pole pod sopkou Sml67Sml67

    superkarma: 0 27.11.2009, 09:25:47
  22. avatar
    [9] Jakub D. Kočí [*]

    OlgaMarie — #4 Tak, my docela dost chodíme (máme dva velké hafany, takže mnohakilometrové procházky jsou prakticky na denním pořádku), akorát ne po kopcích přes 3000 metrů - hlavní problém byl ten řidší vzduch a měnící se tlak...

    1. na komentář reaguje átéčko — #18
    superkarma: 0 27.11.2009, 09:25:45
  23. avatar
    [8] kareta [*]

    Tata si tam urval meniskusSml57

    superkarma: 0 27.11.2009, 09:00:39
  24. avatar
    [7] Dimsy [*]

    Tam by mě nikdo nedostal, leda by mě někdo vynesl. Jsem spíš rovinný typ. Při naší poslední návštěvě hor jsem zjistila, že pohled na horstva z oken kavárny v údolí je přenádherný.Sml30

    superkarma: 0 27.11.2009, 08:48:04
  25. avatar
    [6] Rampepurda [*]

    OlgaMarie — #4 Sml22 nu , snad je  "malý cestovatel" dobře pojištěn Sml54

    1. na komentář reaguje Radek Kříž — #12
    superkarma: 0 27.11.2009, 08:40:11
  26. avatar
    [5] Radek Kříž [*]

    OlgaMarie — #4 Tady v létě v podstatě nic nehrozí. Ty chodníky tam jsou oproti Tatranským řetězům něco jako dálnice. Pohodlné chodníky. Jediné co může ohrozit je vyčerpání a podchlazení.

    Na tenhle výlet bych s přespáním na refuge vzal i svého osmiletého syna...

    superkarma: 0 27.11.2009, 08:05:12
  27. avatar
    [4] OlgaMarie [*]

    Pěkná reportáž, ale

    jsem alergická na sváteční, nepříliš trénované vysokohorské turisty. 13 eur za lanovku je sranda proti pálce za zásah záchranářů a následné ošetření.

    1. na komentář reaguje Radek Kříž — #5
    2. na komentář reaguje Rampepurda — #6
    3. na komentář reaguje Jakub D. Kočí — #9
    superkarma: 0 27.11.2009, 07:42:09
  28. avatar
    [3] enka1 [*]

    Moc pěkný, ale už Mirek Dušín říkal:" S kopce pomalu, dělejte malé krůčky!"

    superkarma: 0 27.11.2009, 06:48:14
  29. avatar
    [2] Dante Alighieri [*]

    Pěkná reportáž! Sml59

    I já jsem na tý sopce byla, ale rozhodně ne až nahoře. Sml30

    superkarma: 0 27.11.2009, 02:35:17
  30. [1] Rikina [*]

    Sml59Tam chci! Sml57 

    superkarma: 0 27.11.2009, 00:18:35

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme