Reklama

Když ji uchopil do náručí, tak lehounkou, téměř éterickou, a nesl ji k posteli, skrze záclonu právě prosvitl paprsek zapadajícího slunce a zbarvil celý pokoj sytou, zlatavě oranžovou barvou. Ten okamžik byl tak nádherný, až se mu zatočila hlava. S něhou nastřádanou za posledních čtrnáct dní, kdy byl služebně mimo město, ji položil na hebounké polštáře a něžně ji pohladil po tváři. Chvíli se na ni díval a tělem mu procházela směs něhy a stoupajícího vzrušení. Zlehounka, téměř neznatelně ji pohladil po bříšku. Ten hebounký dotek, ten důvěrně známý pocit, ho neuvěřitelně rozdráždil. V hlavě mu rychlostí světla prolétly vzpomínky na všechny společně strávené chvíle. Zapomněl na všechno okolo a vrhnul se na ni. Prudkými pohyby přirážel. Chtělo se mu křičet a vzlykat současně. Celý svět se točil závratnou rychlostí a on se točil s ním. Nevnímal nic než sebe a ji. Když přišlo vyvrcholení, objal ji vší silou a zaúpěl. Ještě celý roztřesený se položil vedle ní a chvíli oddychoval. Díval se na ni a věděl, že to s žádnou jinou nebude jako s ní. Pak velice jemně vytáhl ventilek. Splaskávala jen velmi pomalu. Vypuštěnou nafukovací pannu něžně uložil do krabice a schoval do skříně. Ano, byl si tím jistý. S žádnou jinou to nebude tak dokonalé jako s ní.