.

S prokrastinací se potýká 95 % vysokoškolských studentů. Nahrává jí větší svoboda rozhodování i rozvoj sociálních sítí

Bulvár

S prokrastinací se potýká 95 % vysokoškolských studentů. Nahrává jí větší svoboda rozhodování i rozvoj sociálních sítí

Téměř třetina populace prokrastinuje, vyplývá z posledních zjištění vědců z Univerzity v Calgary. Studenti se dle výzkumu potýkají s prokrastinací dokonce až v 95 % případů. Trend prokrastinace navíc podle dlouhodobých údajů roste. Zatímco před 40 lety se s chorobným odkládáním věcí setkalo necelých 5 % lidí, dnes se s prokrastinací potýká téměř 30 % populace.

Prokrastinace přitom může mít dle odborníků vážné následky, vést může až k depresi. Pomoc tak lidé stále častěji hledají u psychologů a osobních koučů, kteří v oblasti osobního rozvoje pomáhají.

Nejohroženější skupinou, která se s prokrastinací potýká, jsou dle průzkumů vysokoškolští studenti. Americký psycholog Piers Steel zjistil, že s jistou formou prokrastinace má zkušenost až 95 % z nich. Nejčastěji pak odkládají psaní závěrečných prací. „Studenti mají úkoly a povinnosti často spojené s negativními emocemi a nevědí, jak si věci zorganizovat. Roli ale může hrát také strach ze selhání a nedostatek sebedůvěry,“ vysvětlil osobní kouč Aleš Kalina, který se tématům osobního rozvoje věnuje. Odkládání se však dle výzkumníků netýká pouze nepříjemných a nudných úkolů. „Výzkum jasně ukazuje, že lidé více odkládají ty činnosti, které nemají rádi. Mnoho lidí se ale chorobně vyhýbá i činnostem, které je baví. Typickým příkladem jsou právě studenti, kteří se nemohou přimět k napsání práce i přesto, že je téma i celé studium mimořádně zajímá,“ řekla Tatiana Malatincová, autorka projektu Nejsme líní, který se zkoumáním prokrastinace studentů zabývá.

prokrastinace

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Zásadním důvodem, proč prokrastinace postihuje především velmi inteligentní a kreativní lidi je dle odborníků nejasně definovaná pracovní doba a svoboda, kterou studenti i někteří pracující při organizaci svého času mají. Rozmach prokrastinace pak vědci připisují též odlišné strukturaci času a větším možnostem v oblasti volnočasových aktivit. Největším problémem je podle nich rozvoj internetu a sociálních sítí, které jsou dnes běžně dostupné všem generacím.

Mezinárodní klasifikace nemocí prokrastinaci jako nemoc ani oficiální diagnózu neuznává. Odborníci však poukazují na to, že i přesto může chorobné odkládání činností způsobit vážné psychické problémy. „Prokrastinace může vyústit ve stres, pocit viny, psychickou krizi a ztrátu produktivity. V krajním případě pak může dojít k depresi, kdy jedinec přestane své povinnosti plnit úplně,“ vysvětlil Kalina a dodal, že prokrastinace může být rovněž příznakem pracovního vyhoření. Specialisté proto apelují na dostatek odpočinku, který by měl být do plánování aktivit zahrnut. „Odvedení pozornosti od povinností působí na náš organismus taktéž velmi pozitivně. Při plánování činností je proto nutné myslet na pravidelné přestávky,“ dodal psycholog Tomáš Repka.

Zásadní podmínku pro úspěšný boj s prokrastinací vidí psychologové především v převzetí odpovědnosti za své jednání. Problém chorobného odkládání totiž podle nich tkví hlavně ve špatných návycích a nesprávném nastavení myšlení. Pro překonání prokrastinace pak odborníci doporučují detailní plánování činností a stanovení závazných termínů s dostatečnou rezervou. Důležité je také rozložení úkolů na menší jednotky a především stanovování dosažitelných cílů. Riziko prokrastinace pak dle osobního kouče není tak velké, pokud se člověk věnuje činnosti, pro kterou má talent a která ho naplňuje.

O Alešovi Kalinovi
Aleš Kalina se osobnímu koučinku věnuje již od roku 2003. Při své práci vychází z vlastní metody Emočních rovnic, na základě které pomáhá klientům s problémy v oblasti zdraví, financí, vztahů i osobního rozvoje. V současné době patří mezi přední české kouče, vydal několik knih a CD, založil Školu koučů a pořádá pravidelné odborné přednášky a semináře. Široké veřejnosti radí také prostřednictvím vlastní internetové televize.

O Tatianě Malatincové
Výzkumná pracovnice působí v současné době na Psychologickém ústavu Filosofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně. V rámci své výzkumné práce se zabývá také zkoumáním prokrastinace. Tématu chorobného odkládání se věnuje již 11 let.

O Tomáši Repkovi
Psycholog Tomáš Repka působí v organizaci Spondea v Brně, kde pracuje s osobami nezvládající agresi. V rámci projektu Eustres.cz učí lidi zvládat lépe stres a předcházet mu. Působí také ve volném seskupení Terapeuti Brno.

   
27.09.2016 - Společnost - autor: (red)

Komentáře:

  1. avatar
    [17] Altamora [*]

    gerda — #10 Prokrastinace není jen lenost. Při prokrastinaci člověk dělá něco jiného než to, co by měl dělat. Třeba místo mytí okna upeče bábovku nebo začne vybírat vánoční dárky v září. Nebo místo výkazu A raději dělá podklady pro výkaz B.

    superkarma: 0 27.09.2016, 15:27:50
  2. avatar
    [14] Altamora [*]

    Já se klidně přiznám, že jsem prokrastinátor odjakživa. A taky lenoch a nerozhodný člověk. Většinou se ukázalo, že to, do čeho se mi nechce a k čemu mám odpor, není vůbec třeba udělat nebo to je třeba udělat, ale je to práce někoho jiného. Je pár věcí, které odkládat nejde. Většina z nich se týká malých dětí, zdraví a péči o nemohoucího člověka. Skoro všechno ostatní počká, než na to budu mít náladu. Jistě, vinou tohoto postoje nejsem bohatá. Ale díky tomuto postoji jsem neudělala spoustu hloupostí, které by mě o ty peníze připravily. Důležité termíny jsem neprošvihla a ty nedůležité přede mnou prošvihl někdo jiný, takže jsem aspoň nebyla za Hujerku Sml16.

    superkarma: 1 27.09.2016, 15:20:34

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme