Reklama

Podle odborníků k tomu postačí obyčejná prázdná plastová lahev. Nabereme do ní vzorek z rybníka či přehrady a po zhruba patnácti, dvaceti minutách si vodu proti světlu prohlédneme.
Pokud se nahoře u hladiny vytvořila jakási zelená zátka, tedy hustý povlak, jedná se s největší pravděpodobností o sinice. Řasy jsou naopak ve vodě rozptýlené poměrně rovnoměrně. Také mohou tvořit zelený "koláč", který se drží spíše u dna.

Toxiny, které sinice vylučují, často způsobí nejrůznější alergické reakce. Nejčastěji to bývá vyrážka nebo zánět očních spojivek. Platí přitom, že každý je vůči toxinům jinak citlivý a rozhodující je také délka pobytu ve vodě.
"Chodil jsem se koupat na přehradu a když bylo delší dobu teplo, tak je pravda, že se na hladině vytvořil vodní květ," řekl známý, který je vyznavačem koupání ve volné přírodě. "Sinic jsem se nikdy nebál, prakticky se o tom dříve tolik nemluvilo. Horší mi připadal chlór v bazénech, vadí mi na oči a vysušuje pokožku. Raději jsem se proto koupal venku. Pravda ovšem je, že jsem míval v podpaží svědivou vyrážku. Jsem alergický na pyly trav, takže jsem asi citlivější i na jiné podněty. Někdy to trvalo i týden, než se svědivé pupínky ztratily. Dnes, když tak o tom přemýšlím, si říkám, že to nejspíš byly sinice. Naštěstí jsem dobrý plavec, tak jsem si nikdy té vody nelokl."

Sinice tedy připomínají zelenou kaši, která se drží u hladiny. Tyto organismy vylučují toxiny, které škodí lidskému organismu. Škála zdravotních problémů závisí na tom, zda se sinice dostanou do trávicího traktu, pokud náhodou polkneme vodu, nebo zůstanou pouze v kontaktu s pokožkou.
Když se do těla dostane množství vody, tak to může nejčastěji vyvolat žaludeční či střevní potíže.
Pokud však přeci jen neodoláte a chcete se ve vodě, jíž nedůvěřujete, vykoupat a osvěžit se, nemusíte se bát. Hygienici doporučují pobýt ve vodě nejdéle deset minut, ovšem pak je důležité se co nejdříve osprchovat.

Sinice by neměli podceňovat rodiče dětí, které se sice ve vodě nekoupou, ale hrají si u břehu. Zejména do míst, kde jsou jakési "zátočiny", může totiž vítr navát větší množství sinic, které se tam drží. Takže i když jsou děti na souši, mohou se dostat do bezprostřední blízkosti těchto škodlivých organismů.
Obecně platí, že nižší snášenlivost vůči sinicím mají lidé s oslabeným imunitním systémem a ti, co trpí alergiemi.