je o ní známé že má velké hospodářství, takže se s odchovem různých mláďat setkává poměrně často. Za všechny se s námi podělí o odchov malého morčátka, koťat a kachňátek. Děkujeme za užitečné rady

Dnešní úvodní příběh mě dílem rozesmutnil, dílem trošku i naštval. Odchovaná hříbata totiž existují, hříbě se dá podložit i jiné kobylce, sama znám takových koní několik. I těch uměle odchovaných. Co opravdu nejde, tak je vrátit do stáda - pokud člověk udělá tu chybu, že hříbátko nevodí neustále mezi ostatní.

Co mě vždycky vadí, je diletantismus, se kterým se lidé do podobných podniků pouští. Opravdu bylo tak strašně těžké se poradit, jak střevní mikroflóru zajistit? Zajít za zkušeným veterinářem, specialistou na koně? Zajet si do stájí, ve kterých už hříbata uměle odchovali? Skoro na každých závodech se nějaké uměle odchované hříbě objeví. Odchov hříběte je hodně výjimečný, ale určitě se najdou tací, kteří zkušenosti mají a poradí.

Pokud jde o odchovy mláďat u nás, tak tady už asi všichni ví, že máme doma takové malé hospodářství, a samozřejmě se nám zadařilo i odchovávat mláďata. U divokých zvířat se o to nepokouším, obdivuji místního farmáře, že si vzal domů divočáčka, ale jinak mám za sebou dost všelijakých pokusů. Někdy to vyjde a někdy ne. První takový siroteček bylo morče. Nebylo nalezené, ale prodané - v obchodě neměli ani základy slušného chování, o morálce nemluvě, a vzali si tak malá morčata, že ještě nebyla schopna se sama uživit. O tom, že zvíře lze po koupi reklamovat, tak jako tak většina lidí neví, takže nic neriskují, že? Morčátka se ujal náš sameček, který už měl za sebou úspěšné odchovy, a ukazoval mu, co se senem, co se salátem...ale dokrmovat se muselo, muselo se mu masírovat bříško, a vůbec poskytovat péče. Tady je také věc, kterou dost lidí neví: morče musí mít přístup k vlastnímu trusu. Často se na mě někdo obrátí, že mu morče neprospívá - skoro pokaždé zjistím, že je na příliš čisté podestýlce.

Další pak bylo kotě - v dnešní době „náserka prouhatá“, zvaná Macek. Nalezenec z krabice s koťaty. Takže vykartáčovat, zahřát, nakrmit, uložit, nakrmit, namasírovat bříško...vypiplali jsme ho do podoby „typické vesnické kočky“ - váží 5,5 kilo a tvarem připomíná kouli na malých křivých nožičkách. Dneska má 6 let. Macek byl asi jediný případ, kdy nemůžu člověka, který koťata „vyhodil“, tak docela odsoudit. Krabice se sedmi koťaty byla umístěna tak, aby ji lidé našli - přesněji - aby kolem ní prošla většina lidí z vesnice, byla tam voda i krmení, všechno v nerezových miskách. Pravdou je, že všechna koťata našla majitele velice rychle.

Následovala další tři koťátka, nespočetně kuřat a kachňat, která se sama nedokázala vyklubat, ale zůstala na živu. Takže svítit, krmit, čistit, později vypouštět a zahánět několikrát denně. Výhodou je, že jakmile vyrostou, můžou k ostatním. Náročnější odchov bych ale ani nezkoušela, protože nemám ani znalosti, ani podmínky.

Tolik tedy na téma „mláďata“ z mého pohledu.

Pajda

Milá pajdo, díky za doplňující infrmace k odchovu hříbat, které jste mi napsala do diskuze. Vaše rozhořčení do jisté míry chápu, ale ani jedna z nás neznáme přesné okolnosti, za kterých můj známý své hříbě odchovával. Proto ho nebudu soudit, neboť věřím, že udělal vše, co mohl, aby ho zachránil. Už jen to, že se dožilo jednoho roku považuji za úspěch

Text nebyl redakčně upraven

A co vy, milé ženy-in? Podělíte se s námi také o nějaký příběh osiřelého mláděte?

Napište nám na adresu: redakce@zena-in.cz

 

 

Reklama