.

S Lucií a Michalem na kole kolem světa II

Cestování

S Lucií a Michalem na kole kolem světa II

Minule jsme sledovali cestu Michala a Lucky po asijském kontinentě, dnes se vypravíme na ledový jih.

Jak nám zmrzl tajný plán

Během cestování v Jižní Americe jsme se dozvěděli o možnosti dostat se do Antarktidy vojenským letadlem z Chile. To by nebylo špatné. Kolik by to stálo, se nám nikdy zjistit nepodařilo, ale určitě by to nebylo tolik, kolik bychom dali za normální běžný turistický lodní lístek či letenku. Rozjeli jsme tedy plán „vojenští letci“ a doufali... Bohužel armáda zamítla žádost oficiální i neoficiální. Kromě toho nám vzkázali, že letí jen dvakrát ročně, v listopadu či v březnu. 

Z chilského Punta Arenas létají i letadla civilní. Na jeden den za 1 800,- US$, za 2 600,- US$ na dva dny s přenocováním. To ale zavrhujeme - za ty peníze se nám to zdá  hodně drahý krátký výlet. A tak jsme zkusili v Punta Arenas ještě jednu možnost - chilské námořníky. Ti  také jezdí  jen dvakrát ročně, na začátku a na konci sezóny.
Proto jsme se přesunuli do Ushuaie. Spoléhali jsme, že se nám podaří kontaktovat nějakého ruského námořníka, ale obava ze ztráty pracovního místa byla silnější, než touha si přivydělat. I tato možnost selhala. Zbývalo ještě jedno řešení - odplout na turistické lodi. Přesně podle původního plánu.

Ushuaia je místem, odkud se do Antarktidy vydává nejvíce lodí. Naše poslední naděje. Zkoušíme nemožné - obcházíme cestovky a ptáme se na zájezdy v cenové relaci „last minute“. A také na to, zda nám naloží kola. Otázka na kola vždy vyvolává nechápavý úsměv. Znáte to, taková ta reakce, když někoho nechcete urazit sdělením, že si myslíte, že je cvok. Kromě toho se „na poslední chvíli“ nic neprodává. Dva dny běháme po Ushuaie a už v několikáté cestovce nám nabízejí argentinskou loď za pár dolarů, tedy v porovnání třeba s těmi ruskými. Daří se nám zarezervovat si nejlevnější kajutu na lodi, která se jmenuje stejně jako toto město - Ushuaia. Cena 2 400,- US$ za osobu je v porovnání s nejnižšími cenami jiných zájezdů méně než poloviční. Ještě vyslovujeme naši prosbu, zda by bylo možné naložit na loď naše kola. Slečna Silvina to domlouvá během pár minut.

Argentinská loď Ushuaia je velmi malá, tzv. expediční typ, berou jen 60 cestujících. To je důležité v případě vylodění na pevninu, protože žádná loď v Antarktidě nesmí vylodit na jednom místě více než 100 lidí najednou. Takové je pravidlo.

Další výhodou je velikost kajuty. Nejlevnější kajuty jsou na lodích většinou trojlůžkové či čtyřlůžkové. Na naší lodi jsou ale všechny kajuty jen dvoulůžkové. Zvracet v Drakeově průlivu s cizími lidmi v jedné místnosti je určitě nepříjemné. My budeme blinkat o samotě.

Je krátce po půlnoci a my vyrážíme k ledovému kontinentu – přes Drakeův průliv. Ten je noční můrou všech turistů, kteří se chtějí plavit za ledovými krásami Antarktidy z Jižní Ameriky. Střetávají se tu dva oceány, vanou silné větry. Zažíváme to na vlastní kůži. Stokilometrový vítr, vlny až pětimetrové, loď se naklání 40 stupňů vlevo a hned 40 stupňů vpravo. Osmdesátistupňová houpačka. Lidé, kteří leží, se sotva udrží na posteli. Lidé, kteří neleží, se sotva udrží na nohou. Kdo se nedrží, stále někam padá.

„Nikdy dříve jsem neměla to štěstí poznat mořskou nemoc, až teď. A stojí opravdu za to. Michal, který mořskou nemocí vždycky trpěl, je teď v pohodě. Možná to na něj přijde později. Zatím se tváří jakoby nic a vytrvale odnáší pytlíky, které já v pravidelných devadesátiminutových intervalech bez ustání plním,“ říká Lucie.

Při plavbě Drakem je k obědu pouze vepřový biftek s nasekaným zeleným salátem. K večeři je vepřový biftek s nasekaným zeleným salátem. V kuchyni se kouzla při tomhle dělat nedají. Jídlo si ale dopřává jen ta šťastná menšina, většina trpí v poloze ležmo v kajutách.

 

Mezi tučňáky

Po dvou dnech na otevřeném moři konečně vidíme zemi. Hnědou a bílou. Té bílé je o poznání více. Připlouváme k souostroví Jižní Shetlandy. Po snídani je na programu první vylodění na Půlměsíčním ostrově.
V 10:17 vyskakujeme ze člunu a dotýkáme se holínkami nového kontinentu. Úžasný pocit. Vylodili jsme se přímo uprostřed kolonie tučňáků uzdičkových. Na pláži se povaluje tuleň Weddellův. Kolem nás se prohánějí ptáci - především buřňáci a také „největší mrcha Antarktidy“ chaluha velká. Ta se živí hlavně vajíčky tučňáků a někdy také těmi malinkými tučňáčky. Vedle tučňáků, tuleňů a létavých ptáků jsou dalšími živými hvězdami naší plavby v antarktických vodách velryby.
Z kapitánského můstku se co chvíli ozývá: „Velryby na pravoboku! Velryby na levoboku!“ Velryby většinou plují tak 100-200 metrů od lodi. Když se zdá, že nikam nepospíchají, loď zvolní či úplně zastaví a kapitán čeká, abychom si my na palubě mohli užívat. Nejlepší ale je, když devět metrů dlouhý a deset tun vážící plejtvák malý pluje přímo podél lodi. A když jsou hned plejtváci tři a trvá to přes hodinu...

„Ne abyste na těch kolech ujeli!“ loučí se s námi kapitán. Z lodi míříme tentokrát i s koly člunem ke břehu. Řidič člunu září a hýří vtipem - kola ještě nikdy nevezl.  Je 4. února 2004, hodinky ukazují 16:43. Historická chvíle. Naše kola se dotýkají nového kontinentu! Ledového kontinentu! Dotýkají se Antarktidy!

Celá kolonie tučňáků oslích jen nevěřícně kouká, jak dva blázni poskakují kolem něčeho, co tu v životě neviděli. U vody je blátíčko a balvany, dál od břehu je sníh. Boříme se hluboko do sněhu a kola poponášíme. Jet se opravdu nedá. Přesto to pak z kopce zkoušíme, ale víc než metr, dva, se ujet nedá. Vůbec nám to ale nevadí, něco podobného jsme čekali. Nám šlo jen o to, posadit se na kolo na tomto nedostupném kontinentu. Je to pro nás jeden z vrcholů našeho dosavadního cykloturistického ježdění.

Plavba kolem Antarktidy s posádkou, která byla skutečně skvělá, trvala deset dnů. Za tu dobu jsme všichni vytvořili skvělou partu. Naše ledová anabáze skončila, ale chvíle na tmavomodré vodě, mezi ledem a sněhem, mezi tučňáky, velrybami a tuleni se člověku navždy vryjí do paměti. A my jen doufáme, že tohle všechno tu zůstane na věky. Lidé nesmí dopustit, aby ten nádherný ledový svět byl narušen, zničen, aby se ztratila ta čistota, ta podstata přírody.  

více na www.filabel.cz/lucie+michal/index.htm

   
19.03.2004 - Zahraničí - autor: Mirka Kožušková

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme