solarium

Že je nadměrné slunění v solárku zdraví škodlivé, víme všichni. Ale že může skoro zabít člověka, který ho navštíví poprvé, to jsem dosud netušila. Jestli mi moje sestra při vyprávění tohoto příběhu ani trochu nekecala, mám další důvod do solárka nikdy nejít. :-) Povím vám ho tak, jak jsem ho slyšela…

Moje kamarádka je prima holka. Bydlí i pracuje v rodinném domku na kraji města a její oblíbenou činností je zkrášlování sama sebe.

Nemusela jsem ji proto dlouho přemlouvat se svým plánem, že trochu zhubneme do plavek, opálíme se krásně do bronzova a na koupálku budeme svými sexy krásnými těly nutit přítomné Casanovy, aby nás aspoň pozvali na osvěžující drink.

Šly jsme se nejdřív vypotit do fitka. Poté nás čekalo solárko. Já už nějakou dobu chodila, zatímco ona šla prvně v životě. Je ten typ člověka, který do solárka vlastně ani chodit nemusí. Je snědá od přírody. Ale řekla si, že to zkusí, ať ví, co na tom všichni máme.

Zavřela jsem se, dala jsem si na uši walkmana a i přesto, že jsem nemohla slyšet skoro nic, slyšela jsem. Odněkud se ozýval šílený řev.

Chvíli jsem poslouchala ten hysterický výstup a přemýšlela, odkud asi je a co se stalo. Přemýšlela jsem o tom, jestli třeba solárko může probíjet a někdo dostal elektrický výboj do těla. Za chvilku řev ustal, uklidnila jsem se a pokračovala v opalování.

Když jsem skončila kúru, vyjdu ven na recepci, kámoška seděla s minerálkou v ruce, obkladem na hlavě u otevřeného okna a zhluboka dýchala. Ptala jsem se, co jí je, recepční prskaly smíchy a ona stále v mdlobách.

Pozvala jsem ji na kafe a tam mi začala vyprávět, že jak vlezla, zavřela za sebou, spustila solárko a nemohla se nadechnout. Motala se jí hlava a zmocnil se jí šílený strach, úzkost z toho, že se nemůže skoro hnout, nemůže se otočitm, natož napřáhnout ruce před sebe. Pojala přesvědčení, že tam umře.

Nebyla schopná si solárko sama otevřít, jak se bála, tak začala ječet jak pominutá. Ženy na recepci se zřejmě bály jejího řevu, tak si na pomoc zavolaly nějakého údržbáře, či co to bylo. Chudinku kamarádku vysvobodil. Ona se málem studem propadla, jednak proto, že před údržbářem stála v rouše Evině, a jednak za svůj řev. Do solárka se mnou už nikdy nešla.

Reklama