Domácnost

S dítětem v nemocnici

Ač se snažíme sebevíc, nastanou v našem životě situace, kdy přes všechnu starostlivost, lásku a péči musí naše dítko do nemocnice. Není to nic příjemného a srovnat se s vážným úrazem nebo nemocí našich nejmenších je pro všechny zúčastněné skutečně velmi těžké.

Pokud opravdu nastane situace, kdy je potřeba urychleného zásahu lékařů, nechejte je, aby konali svou práci. Oni jsou odborníci a je vaše dítko v danou chvíli potřebuje nejvíc. Avšak v době rekonvalescence jste ten nejdůležitější článek vy. Jen vy můžete dát vašemu nemocnému dítěti to, co nikdo jiný – rodičovskou lásku.

Pokud tedy můžete, nenechávejte dítě samotné v nemocnici. Neznámé prostředí plné cizích lidí, strach a bolest, to vše může na dětské dušičce zanechat pořádné šrámy. Naštěstí je v nenávratnu doba, kdy bylo možné navštívit pacienta jen ve středu a v neděli na dvě hodiny. A být s dítětem v nemocnici? O tom si mohly maminky dříve nechat pouze zdát.

Budete-li trávit s dítětem čas v nemocnici, obrňte se trpělivostí, klidem a optimismem. A vybavte sebe i malého maroda vším, co vám pomůže ukrátit dlouhou chvíli. Přibalte k pyžamku a hygienickým potřebám také pastelky, omalovánky, hry, kostky, knížky či puzzlíky. Nezapomeňte také na zábavu pro sebe – vše, co vám pomůže zažehnat pocit úzkosti a v dalších dnech, kdy bude dítě hodně spát, i pocit nudy – připravte si knížky, pletení, křížovky. Cokoliv, co vás baví a co zabaví vaši mysl.

  • Pokuste se potlačit svůj strach, dítě jej z vás vycítí a jeho vlastní, už tak dost velký strach se ještě prohloubí.
  • Zajistěte, aby dítě v nemocnici navštěvovali sourozenci, babičky, dědové, kamarádi a nezapomeňte také na návštěvy pro sebe. Ono být 24 hodin zavřená v jedné místnosti s dítětem není zrovna procházka růžovou zahradou.
  • Pokud máte čas, zjistěte si, zda vůbec nemocnice, kde je vaše dítko hospitalizováno, tuto službu poskytuje. Jestliže ano, pak pátrejte potom, jakým způsobem. Budete-li mít pro sebe jeden pokoj nebo mají-li maminky vyhrazen zvláštní samostatný pokoj. Zároveň si zjistěte, jakým způsobem budete mít zajištěné stravování. A jak budete váš pobyt s dítětem v nemocnici financovat.

Řešíte dilema, jestli do nemocnice jít, nebo ne, protože máte ještě druhé dítko? Pak vězte, že to bude ve společnosti tatínka nebo hlídací babičky určitě spokojené a rozhodně vás nepotřebuje tolik jako to nemocné. Je totiž ve svém prostředí a hlavně je zdravé.

Jestliže i přesto všechno z jakéhokoliv důvodu nemůžete být v nemocnici s malým pacientem, pak nezoufejte, prostě jen zaúkolujte babičky, sourozence, příbuzné a kamarády, aby krátili návštěvami marodovi dlouhou chvíli, než se budete moci dostavit vy.

A co vy? Jaké jsou vaše zážitky a zkušenosti s dítětem v nemocnici?

 

     
   
27.05.2005 - Dům a byt - autor: Eliška

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [89] Sluníčko sedmitečné [*]

    V nemocnici je dětem dlouhá chvíle, znám to. Koupila jsem jim puzzle, protože ty nemocniční hračky měly za chvíli okoukané.

    superkarma: 0 05.11.2015, 10:15:14
  2. avatar
    [86] Vivian [*]

    Nyotaimori: jo

    superkarma: 0 27.05.2005, 22:35:21

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [79] Vivian [*]

    Nyotaimori: a že tam Fiona nemá něco obdobnýho

    superkarma: 0 27.05.2005, 22:05:06
  2. avatar
    [77] Vivian [*]

    Shrek: tak proto máte tři děti?

    superkarma: 0 27.05.2005, 21:58:35
  3. avatar
    [60] Vivian [*]

    Feng: souhlas.
    A právě proto někteří lékaři nemají rádi, když na to dítě maminka dohlíží a vyptává se a je zvědavá, co se s ním děje a bude dít, nedejbože, když se pokusí diskutovat nebo něco namítnout
    Proto se nedivím, že se pokoušej rodiče opít rohlíkem a namluvit jim, že tam z nějakých důvodů s dítětem být nemohou (jako třeba v případě Kuřete, které se nechalo přesvědčit ).

    superkarma: 0 27.05.2005, 20:26:54
  4. avatar
    [49] sojik [*]

    je to jsem nechtela poslat znovu

    superkarma: 0 27.05.2005, 17:37:11
  5. avatar
    [48] sojik [*]

    Feng: Mě to třeba přijde zbytečný, však se mnou rodiče taky nebyly v nemocnici a žádný trauma to ve mě nezanechalo . Záleží co tomu děcku je. Ale třeba změním názor až budu mít vlastní děti.

    superkarma: 0 27.05.2005, 17:33:28
  6. avatar
    [45] sojik [*]

    Feng: Mě to třeba přijde zbytečný, však se mnou rodiče taky nebyly v nemocnici a žádný trauma to ve mě nezanechalo . Záleží co tomu děcku je. Ale třeba změním názor až budu mít vlastní děti.

    superkarma: 0 27.05.2005, 17:23:17
  7. avatar
    [42] sojik [*]

    Vivian: jo, to máš pravdu. Všechny sestry rodiče neodsuzují, ale najdou se takové. Prostě si myslím, že každý rodič se může svobodně rozhodnou, jestli se svým díttětem zůstane nebo ne a ať je jeho rozhodnutí jakékoliv neměl by ho nikdo odsuzovat, protože nikdy neví jaký k tomu měl ten rodič důvod.
    Je ale super, že rodiče tu možnost mají :-)

    superkarma: 0 27.05.2005, 16:59:49
  8. avatar
    [39] Vivian [*]

    Feng: já bych svoje děcko taky nenechala samotnýho s doktorem

    superkarma: 0 27.05.2005, 16:15:11
  9. avatar
    [38] Vivian [*]

    sojik: proč extrém? Já si určitě nemyslím, že situace je extrémní... Ty se na sestry zlobíš, že si chtějí ušetřit práci? Že uvítají, když se o dítě postará jejich vlastní rodič a ulehčí jim práci? Já je chápu. Kdybys věděla, co je to za práci, taky bys chápala, proč si ji rády ulehčí. Většina lidí si ráda ulehčí práci, a v tomhle případě to snad není nic trestného ani nemorálního.
    A všechny sestry se přece nedívají na rodiče jako na krkavce, když nechtějí s dětmi zůstat v nemocnici . To jen některé... Chápavá profesionálka to vůbec nekomentuje.

    superkarma: 0 27.05.2005, 16:14:43
  10. avatar
    [35] sojik [*]

    Moje sestra má dvě dcerky a když ta mladší měla asi ve 3 letech otřes mozku, byla v nemocnici s ní a myslím, že to tak bylo dobře.
    Teď je neteři 5 let a šla na vyndavání nosních mandlí, byla v nemocnici všeho všudy 3 dny, z toho jeden den ji dopoledne přijaly, druhý den šla na zákrok, takže skoro celý den prospala a 3. den ji pustili domů. Maminka nebo tatínek u ní skoro celý den byli, ale mají i druhou dcerku, tak na noc jezdili domů.
    maslím, že hodně záleží na zdravotním stavu dítěte. Dřív rodiče u dětí zustat nemohli, ale teď je 2. extrém...když rodiče s dítětem nezustanou, tak se na ně sestry koukají jak na krkavčí rodiče. Jim to totiž ušetří práci, když se nemusí starat o to jak dědi ješte zabavit.

    superkarma: 0 27.05.2005, 15:51:00
  11. avatar
    [34] Vivian [*]

    Já byla v nemocnici poprvé v osmi letech, se spálou, zavřená na infekčním oddělení na druhém konci okresu (taky jsem tenkrát měla pocit, že na druhém konci světa)
    Bylo to na přelomu listopadu a prosince 1988, tenkrát se ještě děti běžně zavíraly do nemocnic samy.
    Pamatuju si, jak jsem byla strašně nešťastná, že mě zavřeli v pokoji se zamřížovanými okny, daleko od mámy, daleko od všech... s třemi cizími kluky.
    V noci jsem pozorovala světla na stropě a v duchu jsem si přála usnout, aby ta strašně dlouhá noc už byla za mnou... Pak jsem se rozbrečela steskem a dlouho, dlouho jsem brečela do polštáře. Nikdy předtím jsem nebyla bez mámy déle než den, a teď najednou tak dlouho... Pak jsem koukala skrz mříže ven, na žluté čtverečky rozsvícených oken ve vzdálených panelácích, a myslela jsem na mámu, na tátu a na Kristínku, co asi dělají... A pak jsem se zase rozbrečela, a k ránu, když začínalo svítat, jsem usínala vyčerpáním.
    Ale po pár dnech to už bylo lepší a lepší, přes den už jsem vydržela bez brečení i injekce antibiotik do prdelky, dokonce jsem se osmělila a trochu jsem se začala bavit s ostatními dětmi, a nakonec jsem se tam spřátelila s jednou holčičkou, které bylo už 11, jmenovala se Ivanka a bydlela nedaleko od nás
    Když mě propouštěli, už jsem byla "ostřílená" pacientka, i když domů jsem se teda těšila strašně
    Ale když to teď tak hodnotím s odstupem času, tak mám dojem, že mi to týdenní odloučení od mámy vůbec neuškodilo Možná právě naopak.

    superkarma: 0 27.05.2005, 15:42:11
  12. avatar
    [29] Vivian [*]

    Kuře: u dětí do šesti let není co řešit, tam pobyt hradí pojišťovna vždy (pojišťovna, u které je pojištěno dítě), lékař o tom vůbec nerozhoduje (resp. neměl by)
    Pokud je dítě starší 6 let, pak o úhradě pobytu jeho průvodce rozhoduje revizní lékař (tj. opět nikoli přijímající lékař v ústavním zařízení )

    Tedy takhle to alespoň stanovuje platný zákon. V praxi si to ale možná lékaři praktikují podle svého

    superkarma: 0 27.05.2005, 14:44:02
  13. avatar
    [28] Vivian [*]

    http://www.emimino.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=876
    (práva hospitalizovaného dítěte)

    Jinak pobyt doprovodu dítěte mladšího šesti let JE skutečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění (stanovuje to §25 Zákona o veřejném zdravotním pojištění) - takže se nenechte odbýt

    superkarma: 0 27.05.2005, 14:41:17
  14. avatar
    [23] Kuře [*]

    Andula: Tak to se mýlíš. Má nárok na bezplatný pobyt v nemocnici POUZE pokud tento pobyt lékař shledá nezbytným. Tak je to v našem zákoně. Já si to zjišťovala. Jajdě byly tenkrát tři roky a můj pobyt nezbytný nebyl (podle přijímajícího lékaře). Jak jsem pak zjistila, v dětské nemocnici za nezbytný považují pouze pobyt matky která kojí (a dítko nemá víc než 9 měsíců).

    superkarma: 0 27.05.2005, 13:13:42
  15. avatar
    [22] Běla [*]

    Já si nemůžu stěžovat,byla jsem 2letým prckem na kýle a vše probíhalo naprosto v pořádku.Přístup všech byl bezvadný.

    superkarma: 0 27.05.2005, 12:57:18
  16. avatar
    [21] závislá na čokoládě [*]

    Já byla se synem(2,5) v Motole na operaci srdce.Sestříčky i doktoři strašní,ječeli nejen na mě, ale i na děti.Já spala v židli vedle postele a byl to děs.Syn má z toho stres dodnes,já taky a nikdy,nikdy,nikdy bych ho tom nenechala samontého. Přeji všem jen samé zdravé děti.

    superkarma: 0 27.05.2005, 11:58:07
  17. [20] Rikina [*]

    Asi se to dá zařídit u malých dětí, s většíma už se ale nemalujou. Jeden z mých synků byl v nemocnici ( úplně zbytečně - babička ho nechala přetláskat bůhví čím, a pak zpanikařila, když mu bylo špatně ) ve věku 12 let, a to nepřicházelo v úvahu ani pomyslet na něco takového. Naštěstí tam byl jen přes noc a ráno jsem ho vyzvedla. Druhej syn byl v nemocnici 10 dnů ve věku 14 let a taky nepadalo na váhu nějaká přítomnost rodiče. BTW tam byl taky zbytečně, klidně mohl bejt nemocnej doma, protože sice ležel na infekčním oddělení s podezřením na mononukleózu, ale coural se tam každej, jak ho napadlo, včetně mě na návštěvy, a nějaká opatření proti šíření možné infekce se nekonala ani náhodou. Od té doby jsem veškeré nabídky na hospitalizaci s díky odmítala, protože mi přišlo, že jenom doktoři potřebujou nějak nahledat ty výkony, aniž by to bylo nezbytně nutný.

    superkarma: 0 27.05.2005, 11:10:11
  18. [15] Ala.Faba [*]

    Absolvovala jsem pobyt v nemocnici se synem ve dvou letech zákrok po kterém nás měli pustit za dva dny, museli opakovat takže z toho byl týden, ještě že jsem tam s ním mohla být. Akorát měli zrovna plno, takže jsme byli na pokoji s dalšíma dětma bez maminek, tak jsem se jim starala o všechny.

    superkarma: 0 27.05.2005, 09:07:59
  19. avatar
    [12] Andula [*]

    Kuře: jak to, že to pojišťovna nezalatila? Kolik jí tehdy bylo? Dítě do 6 let má přece nárok na rodiče v nemocnici automaticky...

    superkarma: 0 27.05.2005, 08:47:43
  20. avatar
    [11] Kuře [*]

    Já jsem byla v nemocnici s Jájou dvakrát. Co se týče oddělení, tak jsme leželi v obou případech na stejném oddělení (šlo o dětskou nemocnici v Brně). Sestřičky byli super, hodné, milé, k Jáje se chovali naprosto dokonale - spíš jako tety, než sestry. Když jí bylo zle a měla bolesti, tak sestřička okamžitě zajistila úlevu. Když malá do postele, tak sestřička nejenom převlíkla postel, ale ještě jí hladila a říkala, jak je dobře, že se ti bacilci dostali z bříška ven a jak jí teď bude líp .
    Horší to bylo s doktory.
    Při prvním pobytu šlo o úraz. Lékař, který nás na chirurgii náhodou uviděl (Jája u mě v náručí, napůl v bezvědomí a na zem) nás okamžitě táhl do ordinace. Byl fajn, zajistil přednostní vstup k ostatním doktorům atp. Byl příjemný od začátku, ale musím říct, že se jeho chování ještě o 200% vylepšilo, když zjistil, že učím na VŠ. Pak následoval příjem a s ním mladý doktůrek, který měl asi nacvičené odmítání maminek. Kdybych nebyla rozhodnutá, že tam prostě Jáju nenechám samotnou, i kdybych měla volat ředitele, tak bych to neustála. Bohužel jsem pobyt musela zaplatit i "s chlupama". Můj pobyt totiž nebyl lékaři shledán nezbytným, tudíž mi ho pojišťovna ani z části neuhradila.
    Podruhé jsem tam s Jájou byla na mandličce. Opět byl problém s lékaři. Zapoměli totiž Jáje předpsat a tudíž i nechat vykapat kapačku s antibiotiky. A já nevěděla, že to má být kapačka, myslela jsem, že ty antibiotika jsou v jedné z injekcí, které dostávala. Naštěstí naše paní doktorka kontrolovala všechny papíry ještě jednou na sále. A tak tam Jája ležela u stěny a čekala, až jí vykape kapačka, aby ji mohli uspat. A pak nám naše paní doktorka musela zvlášť předepsat druhou dávku. Pan doktor na oddělení se totiž neuráčil napsat ani tu . Pododtýkám, že ty antibiotika Jája měla dostat kvůli své srdeční vadě. A v papírech měla i průkazku, kterou má jako takto nemocné dítě vystavenou od kardiologa....
    Na závěr - jsem ráda, že jsem tam v obou případech byla. V prvním případě byla Jája zmatená, vylekaná a nevěděla co bude. Máma jí dodávala jistotu, že všechno bude dobrý. Podruhé mě potřebovala především když se probírala z narkózy. Tak malé děti, když jsou samotné musí přikurtovat. Ona byla volně a já u ní seděla. Vím, že byla několikrát v polovědomí, ale když slyšela můj hlas, tak se vždycky uklidnila.

    superkarma: 0 27.05.2005, 08:43:55
  21. avatar
    [10] Ferdulka [*]

    My jsme leželi s ,když mu byly 2 roky na chirurgii v Motole.Opravdu jsem byla šťastná jak blecha,že tam můžu být.Malý tam byl na vyšetření kvůli zácpě=nesměl jíst,jen pít,přes den klystýrky,nějaký ten odběr krve,pak samotné vyšetření,do toho stíhat kakat,když nestíhal,převlíkat,a hrát si a hrát .Nedokážu si představit,jak v tom provozu,co tam sestřičky mají,by tohle všechno stačily,zřejmě by měl malý plínku a byl v postýlce .Takže fakt klika,že už to jde být s nimi .

    superkarma: 0 27.05.2005, 08:43:43
  22. avatar
    [9] Křeček [*]

    Já byla s v nemocnici, když jí byly tři měsíce. Bylo to strašný, ale jsem ráda, jsem ji tam nemusela nechat samotnou.

    superkarma: 0 27.05.2005, 08:27:09
  23. avatar
    [8] Žábina [*]

    kosmokosmo:

    superkarma: 0 27.05.2005, 08:26:53
  24. avatar
    [7] Žábina [*]

    se starším synem jsem byla na infekčním odd. v jeho asi 3 letech a je to můj nejhorší zážitek s nemocnicí...po týdnu jsem podepsala revers, těžce se pohádala s doktorkou která na mě ječela že už se tam nemáme nikdy ukazovat na čež jsem jí odvětila že větší radost mi nemohla udělat a pak s druhým synem na dětské klinice s respiračními problémy v jeho asi 1/2 roce...to už bylo o něčem jiném

    superkarma: 0 27.05.2005, 08:26:01
  25. avatar
    [6] kosmokosmo [*]

    šája: V Chomutove jsem lezela s mladsi dcerkou taky a vysledek byl KATASTROFALNI. Nebyt dr. Benesove, mohla mit moje dcera tezke celozivotni nasledky.
    Se starsi dcerou jsem stravila ROK zivota/jeji prvni rok, vcetne narozenin/ v Motolske nemocnici. Musim priznat, ze peci jsem mela vybornou .....krome bydleni, pro velky pocet maminek, jsem nejaky cas bydlela na chodbe na kresle........ale presto radim vsem maminkam NIKDY,NIKDY,NIKDY neposlete dite do nemocnice samotne......NIKDY, verte, ze se vam to vrati i kdyby na to mela padnout dovolena, nebo jste meli vzit do nemocnice s sebou i sourozence / to jsem taky uz jednou absolovala, protoze jsem byla v Cechach momentalne bez moznosti kamkoli druhe dite umistit a manzel byl na rok v zahranici/ vsecko jde!
    Drzim palce, at do nemocnic s mrnaty vubec nemusite!

    superkarma: 0 27.05.2005, 08:22:21
  26. avatar
    [5] šája [*]

    Byla jsem v nemocnici několikrát - u kluka v šesti týdnech a třech měsících s infekcí močových cest (Chomutov), pak v roce na operaci hydrokely (Most), ve dvou letech na nosních mandlích(Chomutov) a s holkou po narození na rozkojení (Kadaň)a na operaci pupeční kýly (Most).
    Je opravdu zvláštní, jak se liší přístup k maminkám na jednotlivých pracovištích. V Chomutově jsem měla tak trochu pocit, jsem tam na obtíž.
    V Mostě byl přístup úplně jiný, sice jsem se těžce pohádala se zřízencem, když mi bránil v tom odnést si dítě na předoperační v náručí, když ani po premedikaci nechtělo být v tom jejich kočáru bez jakéhokoli zabezpečení v klidu, ale jinak tam nebyl jediný problém.
    V Kadani byla trochu jiná situace - byla jsem tam v roli psychicky těžce labilní šestinedělky, která nebyla schopna kojit. Dodnes si nhejsem jistá, jestli jsem jim dostatečně poděkovala za to, co pro nás smalou udělali.

    superkarma: 0 27.05.2005, 08:11:11
  27. avatar
    [4] janato [*]

    Pobyt v nemocnici jsem s malým synem absolvovala 3x, ve 3 letech mu trhali nosní mandli, pak ve 4 a 5 letech mu v narkóze voperovali ventilační trubičky kvůli zánětům středouší. Myslím si, že to, jak dítě tuto situaci vnímá, ovlivní kromě mě, matky, nejvíce chování lékařů a sester. Měli jsme celkem štěstí na ochotné a milé lidi(v 1. případě stoprocentně), takže tyto pobyty malý zvládl opravdu dobře(já na tom byla psychicky hůř, velkou oporou mi byl manžel) a když se dnes o tom bavíme, tak o nich mluví beze strachu a celkem vyrovnaně.Od posledního zákroku uplynuly 2 měsíce. Na bolest, kterou přitom cítil, v podstatě zapomněl a spíše vzpomíná, jakou pěknou hračku potom dostal. Přeji všem maminkám, tatínkům a jejim dětem, aby do nemocnice nemuseli a pokud přece jenom, aby drželi při sobě a zvládli to bez zbytečných nervů a utrpení.

    superkarma: 0 27.05.2005, 08:03:59
  28. avatar
    [3] grice [*]

    Já jsem byla se svojí dcerou v nemocnici když jí byly dva a půl,byla na operaci achilovky a první dny byly utrpení.Personál i oddělení bylo super,ale dcera měla velký bolesti,takže je úplně nemyslitelné že by tam byla sama.Byly tam maminky i starších 8-10 letých dětí a myslím si že i v tomhle případě jim jejich děti vděčné,že si mají s kým popovídat a nejsou tam sami,ono i to sebeútulnější prostředí emocnice je pořád jenom nemocnice a to asi nemá rád nikdo z nás. Nejlepší je když se do nemocnice s dítětem vůbec nemusí

    superkarma: 0 27.05.2005, 07:32:18
  29. avatar
    [2] Kekka [*]

    Jo a když už tam budete muset, nikdy tam nenechávejtě své dítě samotné. Viděla jsem tam dost samotných dětí a byly pěkně vyděšené a nešťastné.

    superkarma: 0 27.05.2005, 07:24:39
  30. avatar
    [1] Kekka [*]

    Tak k tomuto tématu se mohu směle připojit, protože jsem návštěvu nemocnice se svým synkem absolvovala dvakrát a v červenci nás čeká návštěva třetí. Není to nic příjemného, ale pžesto se oba pobyty lišily. První dopadl tak, že jsem na přezíravý a protivný personál musela trochu ječet, aby si uvědomili, jak se mají chovat. Podruhé už to bylo na jiném oddělení a dalo se to vydržet. Mám pocit, že vždycky je to vizitka primáře, jak vychované lidi tam má. Snad to v červenci taky přežijem ve zdraví. Přeju všem maminkám, aby se svým prckem do nemocnice nikdy nemusely!

    superkarma: 0 27.05.2005, 07:23:11

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme