Cestování

Rychlík Vindobona je větší vzrůšo!

Naposledy to bylo z CDG. Kufr jsem měla narvaný knihami, protože Peinture Gothique z nejlepšího období nakladatelství Albert Skira jsem prostě v tom antikvariátě nechat nemohla. Nebo tu knihu s vizualizacema Albertiho ideálních projektů. Ať už to bylo cokoli, měla jsem sedm kilo nadváhy, což jsem tušila předem, takže jsem paní u přepážky pravila Zadržte, vylovila z kufru kabelu s noťasem a zmíněným Albertim a ještě několik svazků, které jsem sesypala do igelitky. Po letišti jsem chodila ověšená jako vánoční stromeček, pak jsem si ještě chtěla koupit jakýsi bazmek a bezpečnostní lidé mě donutili všecko rozebrat, musela jsem vytáhnout opasek z kalhot... a přitom si ani nevšimli vysoce smrtelných pletacích drátů, které jsem měla v kabeli. Během letu jsem se namazala, do Prahy to trvá asi dvě hodiny, to se stihne.

Když jsem navštívila CDG před tím, byl to ten terminál, co ho ještě před tím kus spadlo. Ošizenej beton umí i Frantíci. Na žížale budov byla obrovská krabice. Let z Florencie měl zpoždění, já potřebovala chytnout let do Kodaně, takže jsem lítala po chodbách postrádajících jakékoli příčetné značení. Tedy, nějak jsem se zorientovala, ale trasování a prostorová organizace byly dílem sadistického mývala po požití nadměrného množství LSD a let jsem samozřejmě nestihla, protože uběhnout s kabelou na rameni 5 km za deset minut a ještě přitom kličkovat mezi lidma prostě nejde. Paní od Air France mi rutinně přepsala letenku na pozdější let, že no jo, všem, co letěli z tý Florencie někam dál, to ulítlo. Tři hodiny jsem znechuceně tvrdla na letišti. Nesnáším letiště a nesnáším létání. Do Kodaně to taky mělo zpoždění, takže jsem chytla poslední vlak do centra a byla jsem vzteklá.

Nesnáším létání. Ne, že bych se bála, vůbec ne, na něco umřít musím, létání je prostě pruda. Nechápu, proč jsou z toho lidi nadšení, pískající brzdy rychlíku Vindobona jsou větší vzrůšo. Létání je asi jako když si postavíte židli k oknu do kuchyně a šest hodin budete nehnutě sedět a koukat na mraky.
Nejzajímavější letiště jsem viděla asi v Mahé. (Pro romantiky: Seychely jsou strašná díra. Zábava přestává po prvních deseti minutách, kdy si vyfotíte pláž, skálu a palmu.) Ranvej je v moři, letištní barák je bouda z vlnitého plechu, což je vůbec oblíbený architektonický styl v okolí. Žádná klimatizace, což pro únorového Evropana znamená klimatický šok jak prase. První tři dny jsem strávila pod výpustí klimatizace a léčila si úpal otcovou oblíbenou kombinací domorodé kořalky a českého acylpyrinu, i když tuším, že každý lékař by to zakázal. Ale - let byl noční. Takže žádné pobíhající letušky, které by člověka udržovaly v použitelném stavu (rozuměj jedno a půl promile). Velkou láhev vody jsem za chvilku vypila a za další chvilku jsem byla totálně dehydratovaná a asi jako jediná jsem nebyla ospalá, jenom mě šíleně bolely nohy, takže jsem se procházela v chodbičce jumba, občas si chodila pro vodu dozadu k personálu (říct si o panáka mi bylo blbé) a všichni na mě divně koukali.

Nejhezčí architektura je v Kuala Lumpuru. Hlavně ten strop s náhodně umístěnýma žárovkama mě zaujal, ale nevyšly mi fotky, byla tma. Tam nás vysadili asi ve dvě ráno a protože se tam nesmí kouřit, jako ani v letadle, ukradl nejdrzejší Frantík, který už měl třasáka, použitej hrnek a za deset sekund kolem něj byl mezinárodní kroužek dýmačů. Ochranka se je snažila rozehnat, ale nikdo z nich náhle neuměl anglicky. Ani francouzsky. Ani nijak, jak byli s to se domluvit poldíci.
Nejlepší přístup ke kuřákům mají v Sydney. Někde za sto kilometry chodeb je kuřárna, kde se neuklízí. Smrad jak v popelníku, na zemi závěj vajglů. Asi to jednou za čas někdo přijde vykydat vidlema, podle obsazenosti místnosti ta závěj nevznikala dlouho.
I bouřtička byla. Kupodivu mezi Frankfurtem a Prahou a zrovna ve chvíli, kdy se mělo podávat kafe. Od mého posledního uplynulo asi pět hodin, takže jsem měla absťák, ale na kafe už nedošlo. Zato jsem mohla sledovat letušky, jak mění lidem blicí pytlíky za prázdné... chudinky. Ta bouřka, co z několika nešťastníků málem vytřásla duši, nám na Ruzyni přidala další vrstvu sněhu na auto, takže jsme chodili (bylo to v dřevních dobách, kdy tam nebyl parkovací dům) a ometali espézetky.

A asi nejidiotštější zážitek byl, když jsem hledala v Ruzyni jednu Finku. Terminál 2 byl otevřený asi dva dny a já o něm jaksi nevěděla. Telefonovaly jsme si, bylo to jako s tím Jánošíkem, tri dni ma naháňali, predsa ma nedostali, protože ani infoženy docela dlouho nenapadlo, že nějaký kretén neví, že od včerejška funguje nový barák pro schengenské lety.
Zlaté vlaky. A člověk si tam klidně může vzít vlastní flašku.

Gentiana

Nedávno se mi dostala do ruky zpráva, že ČSA poskytují svým cestujícím kuřákům během letu nikotinové náhražky, pilulky a žvýkačky. Aby to nemuseli tajně foukat do záchoda. :-)
Díky za příspěvek, nicméně myslím, že vám bude leckdo tu otravu u kuchyňského okna závidět...
   
25.07.2007 - Zahraničí - autor: Eva Jedelská

Komentáře:

  1. avatar
    [4] Blueberry [*]

    Jo jo, nuda je v letadle priserna... Letos jsem se poprve nadopovala spacimi prasky a 12 hodin z Frankfurtu do Vancouveru jsem proklimbala (jinak neusnu v letadle ani kdyby mi za to platili).

    superkarma: 0 25.07.2007, 20:33:19
  2. [3] gentiana [*]

    paviocko: ony jsou to krásné zážitky. Já jsem špatně vyléčený cholerik, takže nad parkovištěm plným sněhových boulí se uchechtnu a jdu oškrabávat ty espézetky, ale znám lidi, co jsou schopní panikařit nebo ronjit slzy, že tu zmrznou a co mají dělat, když si nepoznají auto, ať s tím někdo něco udělá....
    S vlaky mám taky skvělé zážitky. Nejlepší je asi rodinná historka známám pod krycím jménem Chleba došel.... no, někdy příště.

    superkarma: 0 25.07.2007, 13:34:16
  3. avatar
    [2] paviocko [*]

    Přeju spoustu dalších krásných (?) či zajímavých zážitků. Jak říká má kamarádka "zážitek nemusí být pozitivní, hlavně když je intenzivní"!!!!!

    superkarma: 0 25.07.2007, 13:09:36
  4. avatar
    [1] Májík [*]

    super čtení, jako vždy jsem se u tvých zážitků dost pobavila

    superkarma: 0 25.07.2007, 13:03:00

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme