Rychle! Rychle ještě osprchovat vlasy. Protože pak tady nebudu lítat s ručníkem, že jo. Honem něco na sebe, jo tady ty hrnky dám stranou, a fíkus! A jo, ještě fíkus jsem chtěla odstěhovat od okna! Mám jít pro ty chlebíčky? Ne, už je skoro sedm, a co kdyby přišli dřív! Raději budu čekat tady. Dneska už snad řemeslníci guláš nečekají. Jo prádlo! Ještě prádlo sebrat! Vždyť budou natírat i balkon!

 

Taky je čekáte? Tak přestaňte blbnout a sedněte si do křesla. Jo! Do toho pod igelitem. Klidně ho odkryjte. Do oběda nepřijdou! A pak asi půjdou ještě na oběd. No jasně. Řeknou vám: „Tak, paninko, jsme tady s těma věcma! My si to dáme jen do předsíně a jdem ještě naproti na guláš.“

 

Tak kolem druhé už by mohli zase přijít. Takže si uvědomte, že tohle volno máte jen dneska, neplacené samozřejmě, stoupačky (okna, rozvody, nebo bůhví co) se mění v celém baráku. A rovnou zavolejte do práce, že zítra taky nepřijdete. Domluveno? Fajn. Budou tři hodiny, chlapi se asi už vrací z oběda. Tak půlhodinky budou ještě obhlížet váš byt (to se pak platí jako zaměřování) a nezapomenou vám říct, že takhle blbě přidělané žaluzie ještě neviděli. No možná jen zazvoní telefon a tam vám někdo řekne: „Tak paninko, dneska už se k vám nedostanu, ale zejtra kolem jedenáctý by to mohlo vyjít.“ (Vyjde to až pozítří, ale vy nejste včerejší, takže máte volno na tři dny, že jo?)

 

„A kdy to tady asi tak doděláte?“ ptám se a podávám natěračům nářadí z balkonu, zářícího základovou barvou. „Nooo… nejdřív příští týden.“ povídá chlapík. „Zejtra je pátek, to už mám napsanejch pět bytů, to je tak do jedný. A já tady před víkendem do večera nebudu! Ale to lino si tam nedávejte! Ať mi nestrhnete barvu!“

 

Netrpí vám šéf tyhle třídenní absence? Tak to je pech, protože příští měsíc bude revize oken a pak rekonstrukce balkonových podlah. Nebo něco podobného. Asi byste si měli najít jiné povolání. Něco pružnějšího. Nějakou práci, kde nemusíte kysnout v pátek do šesti. Umíte natírat? No tak vidíte!

Reklama