Reklama

Pojďme se zamyslet nad prostorem kuchyně z hlediska lidí, kteří v ní žijí.

Představme si, že v mnoha různých bytech existuje úplně stejně prostorově řešená kuchyň. Představme si navíc, že tato stejná kuchyň je i naprosto stejně vybavena a zařízena – dobře a účelně. V této stejné kuchyni však žijí různí lidé, a tak po čase vznikne prostor někdy více, někdy méně, ale vždy nějak odlišný. Co všechno může vzniknout z jedné a téže kuchyně?

Kuchyň jako vědeckou laboratoř vytvoří lidé přísní, nesmlouvaví, kteří drží svou fantazii pevně na uzdě. Jsou přesní, pečliví a řídí se jen svým bystrým rozumem. V takovéto „laboratoři“ je vždy dokonale čisto, váží se zde s přesností lékárnických vah, čas se měří s vteřinovou přesností. Nemá zde místo improvizace, nepravidelnost ani spěch. Bohužel, odtud však nějak vyprchala radost z dobrodružství tvoření a ani sliny se nijak nesbíhají.

Docela jinak je tomu v kuchyni, která se vyvinula v neustálé kolbiště. Zde není řád, ani pořádek v ničem. Stále něco podstatného chybí nebo to nelze v pravou chvíli najít. Denně se vede boj s mlékem, aby neuteklo (marně), co chvíli se hasí požár utěrky nebo jídla, věci sypké se rozsypávají, věci tekuté rozlévají v tu nejnevhodnější chvíli na nejnevhodnějším místě.
Takováto kuchyň patří lidem zbrklým, úzkostným a nevyrovnaným. Čím více problémů na ně doléhá, tím méně jsou pány situace.

V kuchyni - výkladní skříni je jako na výstavě naaranžováno všechno, co obyvatelé kuchyně považují za krásné a stylové. Oč vyšší jsou nároky na estetický vzhled kuchyně, o to nižší jsou pak nároky na skutečnou funkci – kuchaření. Jaksi se pak ani nesluší kvůli hloupému vaření ohrožovat tu skvělou nádheru kuchyňské dekorace. Lidé vládnoucí této kuchyni dávají jasně přednost vnějšímu výrazu a podstatný obsah je už zajímá méně. Mohou být povrchní nebo pokrytečtí, k těmto projevům mohou mít své zcela zvláštní důvody. Nebudeme je ani nijak odsuzovat, ale spíše litovat, že se ochuzují, minimálně v kvalitě stravy.

Stejný pocit lítosti vzbuzuje i další model extrémního typu kuchyně. Kuchyň jako nástupiště, kde lidé v největším spěchu vyloví z chladničky či odjinud to jídlo, které v největším spěchu snědí a spěchají pryč. Lidé, kteří vytvořili takovouto kuchyň, se okrádají o jednu důležitou radost v životě, a to radost z jídla.

Další typ kuchyně, kterou vytvářejí lidé nepružní, bez fantazie a nesnadno řešící nové situace, by se dala přirovnat k automatické pračce. Vyznačuje se velkou mírou stereotypnosti. Opakuje se zde s železnou pravidelností několik málo druhů jídel a dodržují se přesně zvyky a rituály stravování.

Opakem je kuchyň, kterou můžeme nazvat mistrovským hudebním nástrojem. Tento typ kuchyně je velkou vzácností a dokáží ji vytvořit jen lidé, u nichž se potkala tvořivá fantazie s nadáním pro kuchařské umění. Tady se jídla neopakují vůbec, každé je unikátním mistrovským kouskem.

Existuje tedy nějaký model kuchyně, který by byl hodný následování?
Ano, existuje a dal by se nazvat jako srdce domova. Je to místo dynamické, rytmické, přátelské, voňavé a útulné. Není zde žádná zavírací doba, ale je v ní vždy možnost splnění základního živícího poslání. Kouzlo kuchyně jako srdce domova není vůbec závislé na dokonalosti jejího vybavení, ani na prostorové dispozici. Malá skromná kuchyňka může tímhle kouzlem oplývat a prostorná luxusní kuchyň ho může zcela postrádat. To kouzlo je zcela závislé na vzájemných lidských vztazích v rodině. S nimi stojí a padá.

Do jaké skupiny patří ta vaše kuchyň?