Reklama

Někdy máme tendenci si herce ztotožnit s jeho rolemi. To byl i případ Růženy Šlemrové. Ve většině prvorepublikových filmů se objevovala v rolích intrikánek, hádavých a panovačných paniček ušlápnutých manželů, nepříjemných tchyní nebo matinek, které se snažily co nejvýhodněji udat své nepovedené ratolesti či jim naopak zabránit ve sňatku, který jí nebyl „pochuti“…

Když jsem jako malá občas sledovala pamětnické filmy, tato paní mi rozhodně sympatická nebyla! Dnes je mi jasné, že to musela být skvělá herečka. Své role ztvárnila skutečně bravurně. Komisní, afektovaná, hysterická a arogantní dáma z lepší společnosti, prostě semetrika, to byla její parketa. KatakombyByla taková i ve skutečnosti? Protože nehrála hlavní role, neobjevovala se příliš na stránkách prvorepublikového tisku. A podle všeho se příliš nesnažila o nějakou popularitu.

Narodila se v Plzni v roce 1886 do rodiny historika Bedřicha Macha, který tu učil na reálném gymnáziu. Po maturitě projevila přání být herečkou a její rodiče vůbec nebyli proti. Naopak ji v její snaze podporovali, zejména když se pak rodina přestěhovala do Prahy. Na kariéru herečky se Růžena připravovala v soukromých kurzech u uznávané herečky Národního divadla Otýlie Sklenářové - Malé.

V roce 1909 získala angažmá v nově vzniklém Divadle na Vinohradech a až na drobné intermezzo v době druhé světové války mu zůstala věrná až do svého odchodu do divadelního důchodu. Na Vinohradech se seznámila s Andulou Sedláčkovou a díky ní získala v roce 1914 spolu s dalšími členy divadla svou první filmovou roli v němé komedii Noční děs. Němých filmů ještě natočila devět. Pro její kariéru měl ovšem mnohem větší význam zvukový film. Teprve tam se mohla projevit její výrazná mluva se skvělou artikulací. Od třicátých let to bylo po boku takových hvězd, jako byl Oldřich Nový či Vlasta Burian. Uměla nosit krásné toalety ověšená šperky občas s lorňonem v ruce, který byl pro ni typický. Vždy se jednalo o vedlejší role, hlavní roli dostala jen jednu – ve filmu Paní Morálka kráčí městem.

O hereččině soukromí se toho moc neví. Jejím manželem se stal producent Robert Šlemr, člen správní rady filmové společnosti A-B, která vlastnila hostivařské studio. Ten také působil ve funkci předsedy Filmové ligy československé. Přesné datum svatby se nikde neuvádí, ale je jisté, že do roku 1921 hrála Růžena pod rodným jménem Machová. Podle všeho to nebyla v soukromí vůbec dominantní dryáčnice, ale naopak velmi příjemná a vtipná dáma. Milovala přírodu a každoročně jezdila s manželem do lázní, nejraději do Sliače na Slovensku. Na plátně i v soukromí byla pověstná svou elegancí a dokonale sladěnými outfity. Potrpěla si na nápadné šperky, drahé kabelky a výstřední klobouky.

Harmonické manželství bylo bezdětné. Jestli to bylo ale kvůli kariéře či byl důvod jiný, je opět zahaleno tajemstvím. Měla prostě štěstí, že měl tehdejší bulvár v hledáčku jiné celebrity.

Anděl

Po druhé světové válce natáčela sporadicky, objevila se ani ne v deseti filmech. Typově se do rolí soudružek jaksi nehodila. Opět to byly menší role, mihla se například po boku Jaroslava Marvana ve filmu Dovolená s Andělem. To už ze zdravotních důvodů opustila divadlo. Zemřela v roce 1962…

 

Na našem webu jste si mohli přečíst i o těchto zajímavých ženách: