Kdo by ji neznal? Byl to přímo hit mezi hlavolamy sedmdesátých let. Školní lavice, ale i pracovní stoly byly zaplaveny tímto geniálním vynálezem, který poslal do světa Maďar, architekt Erno Rubik a tento jeho nápad ho vynesl od rýsovacího prkna na titulní strany nejen tamních, ale i světových novin.

Ve skládání Rubikovy kostky se pořádaly mezinárodní turnaje a jen náhodou se nedostala i na olympiádu..:)

Dnes je její sláva již ta tam. Ale jen pro laickou veřejnost. Vypadá to, že vědecké obci přeci jen nedá spát. Matematici ji řeší stále.

Přou se totiž, jakým nejmenším počtem tahů lze tuto věcičku složit, když dosavadní rekord je 27 tahů za sedm sekund. Tento rekord drží Holanďan Erik Akkersdijk.

Současní matematici se ale domnívají, že lze kostku složit pouhými dvaceti  tahy. Na ověření této teorie budou ale potřebovat program na super počítačích, protože – světe div se, žádný současný počítač nemá na 43 trilionů možných konfigurací kostky prostě dostatek paměti.

Osobně jsem se nedostala k víc, jak jedné straně. A to ještě se zpocenými zády. V životě jsem nepochopila ani princip, jak se dopracovat ke složení celé kostky. Umím ji jen promíchat..:) Ale naučila jsem se s tím žít.

Složíte Rubikovu kostku celou? Za jak dlouho?

Reklama