píše ve svém trochu smutném příspěvku čtenářka s nickem Ondrasek74. Přísný otec zakazoval mamince líčení a to se pak přeneslo i na její dceru.

Zdravím všechny čtenářky a dnes cítím potřebu, že se musím ozvat. Patřím mezi ty, kteří se nelíčí vůbec. Ne že bych tak krásná, ba naopak, má pleť vykazuje spoustu chyb. Ale mám otce, který jakékoliv malování zakazoval i mamince, tedy své manželce.

Pamatuji se, že jsem jednou našla u maminky rtěnku a zírala na to, co to vlastně je. Maminka mi to vysvětlila a zároveň mi řekla, že si otec nepřeje, aby se nějak líčila. A rtěnka se stala naše malé tajemství. Než maminka přišla z práce domů, jednoduše si rtěnku setřela a jak se tak říká, vlk se nažral a koza zůstala celá.

Mé první pokusy o malování se odehrály v době, kdy jsem začala chodit do tanečních. Otec to vždy nemístně komentoval a tak mi vlastně snižoval sebevědomí. Připadala jsem si divně. Nikdy jsem se tedy nenaučila líčit se, neměla jsem od koho, kdo by mi poradil.

Na VŠ se párkrát stalo, že mě spolubydlící decentně nalíčila a já se cítila dobře. Hlavně make-up zamaskoval mé jizvičky po akné a mé sebevědomí se zvýšilo.

VŠ je pryč a já si stále nedovolím se nalíčit, co kdyby mě potkal otec, a mám pocit, že se mi všichni budou smát. Doma tedy žádné přípravky nemám, i když někdy závistivě koukám v drogériích do regálů.

Ondrasek74

Milá Ondrásek74, to je strašně smutné, co píšete. Ani nemůžu uvěřit tomu, že může mít někdo tak despotického otce. Copak žijete ve středověku? Vždyť úplně udupal vaše sebevědomí. Zkuste se mu jednou postavit a žít jako dospělá žena, která má právo na svůj život.

Co si o tom myslíte, milé ženy-in? Co byste poradily? Má slepě poslouchat despotického otce, nebo se vymanit z jeho nezdravého vlivu. Já bych udělala to druhé, ale ono se to asi lehko říká.

Napište nám také něco k dnešnímu tématu na redakce@zena-in.cz

 

Reklama