Reklama

rozvod

V bulvárních plátcích občas prosákne informace o královských alimentech našich celebrit, které se rozvedly s úspěšným byznysmanem nebo golfovou hvězdou mezinárodní úrovně, ale podobné štěstí v neštěstí většina žen nemá. Navíc, pokud se s bývalým manželem nedohodnou, čekají je i tahanice o movitý majetek.

„My jsme se soudili dokonce i o deku a tranzistorák,“ vzpomíná Jana z Kyjova na svůj vztek, s jakým se vypořádávala s „ex“. Navíc se jejich rozvod táhl dlouhé dva roky, protože se muž k soudu nedostavoval a další stání bývalo nařízené až za několik měsíců. Jana sice vysoudila deku i rádio, ale bývalému zůstal byt a ona se i s dítětem stěhovala k rodičům. „Kdybych věděla všechno, co nyní, udělala bych to jinak,“ dodává. Hořkost, ukřivděnost, existenční problémy nebo samota jsou jen některé z emocí, kterým musí člověk čelit. Zároveň se má ale při rozvodu proměnit v ledový a racionálně uvažující rampouch.

Než se však rozpoutá boj, je užitečná malá špionáž do světa právních kliček. Nápomocná vám na modelových situacích bude advokátka Monika Tulachová:

Chcete se bleskově rozvést a definitivně ukončit trápení bez zbytečného trýznění?
Budete se možná divit, ale jde to! Jmenuje se to smluvený rozvod. Náš právní řád tento bleskový rozvod upravuje v ust. § 24a zákona o rodině, kdy formou zkráceného soudního řízení dokáže manželství rozvést dokonce tehdy, aniž by nařídil jediné stání.

Podmínkou je, aby manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežili a uzavřeli mezi sebou dvě písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy upravující vypořádání vzájemných majetkových vztahů. Tyto dohody pak musí předložit společně s návrhem na rozvod manželství. Nabývají však účinnosti ode dne právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Manželé mohou uzavřít také dohodu o budoucím výživném na rozvedeného manžela. Pokud ji ale nepředloží, nárok lze uplatňovat kdykoli v budoucnu.

Manželé mají společnou firmu. Manželka je ale zrovna na mateřské a podniká jen manžel. Manžel si chce nechat podnik v hodnotě zhruba 10 milionů korun, ženě má připadnout byt za 2 miliony. Nezbývá ženě nic jiného než to přijmout?
Je-li taková dohoda pro oba manžele výhodná, mohou ji uzavřít. V opačném případě nelze žádného z nich nutit do dohody, která by ho poškozovala či jinak znevýhodňovala. Tuto situaci by ale bylo potřeba detailně probrat s právníkem.

Je možné, aby i po mnoha letech po rozvodu soud nařídil bývalému partnerovi, že musí platit výživné na druhého, který se ocitl ve finanční nouzi?
Ano, je to možné, ale jen po splnění zákonných důvodů. Nárok bývalého manžela na výživné lze stanovit, pokud není schopen sám se živit. Pozor! Tato vyživovací povinnost má přednost před vyživovací povinností rodičů! Právo na výživné zanikne poskytnutím jednorázové částky, smrtí žadatele, nebo když oprávněný uzavře nové manželství.

Jak je to všeobecně s výživným na partnera? Kdo o něj může žádat a z jakých důvodů?
Manželé k sobě mají ze zákona vyživovací povinnost, a ta trvá po celou dobu manželství. Právo na výživné se dá soudně nařídit, pokud druhý manžel neplní tuto svoji povinnost dobrovolně. Tato vyživovací povinnost má přednost před vyživovací povinností dětí!

Naopak po rozvodu manželství platí, že soud může rozvedenému manželovi, který se na rozvratu manželství převážně nepodílel a současně mu byla rozvodem způsobena újma, přiznat výživné ve stejném rozsahu, jako je vyživovací povinnost mezi manželi. Toto výživné lze ale přiznat nejdéle na dobu tří let od rozvodu.

Dítě, které žije s matkou (otcem), chce studovat na soukromé SŠ, VŠ, kam je přijato, ale otec (matka) se odmítá podílet na školném. Má na to právo a za jakých okolností? Kdy na to právo nemá?
Rodiče mají přispívat na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů a dítě má právo podílet se na jejich životní úrovni. Pokud tedy dojde ke zvýšení potřeb dítěte, ale jeden z rodičů se odmítne podílet na úhradě školného, má druhý rodič právo podat k soudu návrh na zvýšení výživného. Soud přitom zkoumá, zda se povinný rodič nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či majetkového prospěchu, nebo zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.

Při rozvodu se rodiče dohodnou, že otec bude na dítě podle potřeby přispívat nad rámec alimentů a bude mu spořit. V praxi tak ale nečiní. Může ho matka nějak přimět plnit slib?
Povinný rodič má de facto pouze morální povinnost hradit dítěti jeho mimořádné výdaje či jiné náklady nad rámec soudně určených alimentů. Je-li totiž soudem určené výživné pro dítě nedostatečné, je možné kdykoli podat k soudu návrh na jeho zvýšení. Povinného rodiče tedy žádným způsobem nelze donutit, aby plnil mimosoudní dohody. Pokud ale bylo spoření uzavřeno ve prospěch dítěte, otec pojistku zrušil a peníze si ponechal pro sebe, jedná se o neoprávněné nakládání s finančními prostředky dítěte. Matka by se měla obrátit na soud.

Manželé se rozvádějí a jeden za zády druhého odstěhuje všechny věci z bytu a nechá holé zdi. Lze, a za jak dlouho, vymoci něco nazpět?
Jedná se o velice složité případy, kdy jeden z manželů odstraní z bytu věci patřící do společného jmění obou a odveze je na neznámé místo. Tyto případy nedokáže bohužel vyřešit ani policie. Krádež společných věcí je totiž podle práva mezi manželi nemožná! Poškozenému tak nezbývá než vyčkat rozvodu a domáhat se svých práv soudní cestou.

Jak je to s vyplácením druhého? I když zůstává žena sama s několika dětmi a muž odchází sám, přesto se majetek dělí jen na dvě části?
Vypořádání společného jmění je záležitostí pouze rozvádějících se manželů a dělí se tedy „na dvě části“ bez ohledu na to, kolik dětí zůstane v péči jednoho z nich. Soudy však obvykle při rozhodování přihlížejí i k potřebám nezletilých dětí a k tomu, že jeden z manželů má děti v péči.

Na co si dát při rozvodu největší pozor?
Rozvod manželství bývá spor, ve kterém hrají důležitou roli emoce. Proto by se manželé měli snažit vyvarovat se řešení jakýchkoli problémů pod jejich vlivem. A to zvlášť tam, kde jsou nezletilé děti.

Pod vlivem emocí jsem u soudu souhlasila s pro mě nevýhodnou dohodou. Mám možnost rozhodnutí nějak zvrátit dodatečně?
Obecně platí tříletá promlčecí lhůta, ve které lze u soudu uplatnit návrh na určení neplatnosti právního úkonu.