Práce mediátora je složitá a hlavně klikatá, ale má jasný cíl, který vede k domluvě. Spory, konflikty či rozvodová stání nemusí totiž vůbec končit u soudů. Vyzpovídaly jsme Kateřinu Bělkovou, která je odbornice v tomto, pro někoho neznámém, oboru. 

Vaše profese není příliš známá. Můžete ji jednoduše čtenářkám popsat?
Práci mediátorky  je nejlepší  nazvat povoláním, protože vyžaduje opravdu velký všeobecný přehled, citlivost a zároveň velkou odvahu a pevnost. Jsem velmi zjednodušeně profesionální vyjednavač a odborník na komunikaci. Strany, které mají mezi sebou spory nebo konflikty, mne  vyhledávají samy nebo jim mediaci může nařídit soud, popřípadě OSPOD (pozn. red. Orgán sociálně-právní ochrany dětí). Poté se u mne na neutrálním prostředí sejdou a společně hledáme rozumná a důstojná, mnohdy velmi kreativní a flexibilní řešení, která nemohly, vzhledem k psychologicky zablokovaným pozicím, vyřešit bez zásahu odborníka zvenčí.

Vždy hledáme průniky, kompromisy, ohleduplné a hlavně realizovatelné cesty, které jim zanesu do mimosoudní mediační dohody, která je písemným výstupem mediace. Ten nejdůležitější a téměř vždy přítomný  efekt je hlavně porozumění tomu druhému, projasnění motivů a důvodů, pochopení nedorozumění, narovnání vztahů, zlepšení komunikace a celkově dobrý pocit, který si z žádného procesního jednání neodnesete, tam totiž často prohrávají všichni. Věnuji se opravdu hodně rodinné mediaci, to je velmi smysluplná, prospěšná  a užitečná věc.

Katřina Bělková

Co je na vaši práci nejtěžší? Tipovala bych, že to bude schopnost zůstat v každém ohledu objektivní...
Já své povolání opravdu miluju. Je smysluplné, radostné a naplňující. Nejtěžší pro mne není zůstat objektivní, protože jsem úplně nezávislá a svobodná, jsem zákonem chráněna a zároveň vázána mlčenlivostí a důvěrností, takže je opravdu nanejvýš nutné klientům podrobně  vysvětlit pravidla a principy mediace, že je to jejich možnost, jak se vrátit nohama na zem, posbírat selský rozum a kompetentně a autenticky svoji věc vyřešit sami.

Nejtěžší pro mne je občas pozorovat, jak pro svůj vlastní boj rodiče pokládají na oltář štěstí svých dětí.

Pracujete nejen v Praze, ale i v Londýně. Jak se promítají povahové rysy různých národností do vaší práce? Řeší se spory u nás jinak než v zahraničí?
Mám pobočku v Praze a Londýně a je krásné se mezi těmito světy pohybovat. Charaktery, hodnoty a struktury osobností anglických a českých klientů jsou skutečně úplně rozlišné, právní řády, procesy a pozice mediace obou dvou zemí jsou skutečně téměř schizofrenní.

Mediace je v UK edukovaná a popularizovaná již od mateřských školek, kde každé ráno jedno vybrané dítě dostane na tričko nálepku mediátor a řeší celý den eventuální spory všech dětí. Mediační doložky ve smlouvách, tedy ujednání o tom, že v případě sporu bude prvním krokem mediace a ne soud jsou snad úplně všude. Ve smlouvách pracovních, nájemních, obchodních, prostě všude. Bez prokázání absolvování mediace před podáním na soud také budete velmi znevýhodněni, u soudů pracují soudní mediátoři, a kdo podá na soud žalobu, musí zároveň na žalobě zaškrtnout, zda již absolvoval mediaci a pokusil se o mimosoudní dohodu, pokud ne, mediace mu bývá nařízena před samotným jednáním u soudu.

V České republice je mediace ,,mimino“. Rodí se v porodních bolestech, trošku metodou pokus –omyl, ale i tak je báječně funkční, u mne dosáhne mediačních dohod nebo alespoň dílčích mediačních dohod cca 85-90 % klientů. Téměř všichni říkají, že kdyby o mediaci věděli dříve, ušetřili by si v životě mnoho peněz, času, bolesti, stresu, energie a zoufalství.

Vašich služeb častěji využívají ženy nebo muži?
Tohle je hodně zajímavé. Je to opravdu půl na půl, ale motivy jsou genderově trošku jiné. Muži mediaci velmi často iniciují pro její rychlost, účinnost, pragmatičnost a praktičnost. Důvody pro objednání mediace u žen jsou zase spíše pro zklidnění vyhrocených situací, nastavení pravidel, komunikace, uspořádání a ochrana dětí při komplikovaném rozchodu. Velmi často se z jednoduché mediace ohledně dětí stane kompletní rozvodový balíček, a to včetně tzv. nesporného rozvodu dohodou, vypořádání společného jmění partnerů, budoucí bydlení, finanční vypořádání s hypotékami a závazky, prostě úplné detailní pořešení všeho. 

Jak se vy sama udržujete v duševní pohodě při všech problémech ostatních, které musíte denně rozřešit?
Denně se věnuji meditaci a relaxačním technikám, hodně sportuju a mám skvělé zázemí v rodině a mých třech dětech, hodně rádi cestujeme. Ale úplně největším návodem na psychohygienu je svojí práci milovat a být pro ni zrozen, což takto přesně cítím. Pocházím z právnické rodiny, kde je mnoho soudců, advokátů, právníků a notářů a bylo nabíledni, že budu pokračovat v soudnictví a v taláru stejně jako můj otec. Vždycky jsem věděla, že najdu něco úžasnějšího jen pro sebe a pak jsem se setkala s mediací, která mne úplně ohromila a pohltila.

O dalších Kateřininých zkušenostech z oboru si budete moci přečíst v druhé části rozhovoru, který bude následovat příští týden.

Čtěte také:

Reklama