Reklama

Ve dvaceti ji začaly trápit zdravotní potíže. Viděla dvojitě a špatně ostřila, časem přišly potíže s chůzí a častá bolest kolene. To byl ale teprve začátek. Ve třiceti letech už se Katka kvůli bolestem a celkové slabosti nedokázala ani postavit na nohy. Až tehdy jí diagnostikovali roztroušenou sklerózu. Zákeřnou nemoc, s níž se v Česku potýká přes 17 tisíc pacientů a stále jich přibývá. Jak důležité je přijít k lékaři včas?

skleroza

Roztroušená skleróza není nemocí stáří spojenou se zapomínáním, jak se mnozí mylně domnívají. Toto autoimunitní onemocnění postihuje převážně mladé lidi. Jejich imunitní systém napadá nervová spojení na různých místech mozku (proto roztroušená), a způsobuje postupnou degeneraci. Zákeřné je to, že pacient se zpočátku cítí zdravý a příznakům nevěnuje pozornost. Když už se rozhodne jít k lékaři, může být pozdě.

Jaké jsou příznaky?

Ataka (tzv. relaps) nemoci se zpočátku dostavuje pouze jednou za čas. „U každého se projevuje jinak, často zdvojeným či rozmazaným viděním, brněním končetin, netypickými bolestmi v obličeji charakteru neuralgie trojklanného nervu, zakopáváním nebo slabostí dolních končetin při chůzi. Mohou se objevit i poruchy hybnosti a jemné motoriky. Často si také pacienti stěžují na silnou únavu a unavitelnost. Velmi časté jsou také potíže s močením a pacienti mohou trpět i inkontinencí stolice,“ vyjmenovává některé ze symptomů MUDr. Eva Medová, specialistka na léčbu této nemoci z MS Centra FN Královské Vinohrady.

Vyčkávat se nevyplácí

I když potíže po prodělané atace zase vymizí, není radno s návštěvou lékaře otálet. Hraje se totiž o čas. Nemoc má dvě zásadní fáze a jen v té první mohou lékaři pacientovi ještě pomoci. Další fáze nemoci s sebou totiž přináší degeneraci (ztrátu) nervových buněk, kdy léčba již nezabírá a tělesná postižení pacienta se kvapem zhoršují.

Jedním z ukazatelů aktivity choroby jsou intervaly mezi jednotlivými relapsy. „Častá frekvence relapsů je známkou vysoké aktivity nemoci a pro nás, lékaře, jasným signálem k nasazení, resp. navýšení specifické terapie. Se specifickou léčbou začínáme pokud možno hned po první atace. Jde o léčbu finančně náročnou, ale v naší republice je plně hrazena všemi pojišťovnami,“ vysvětluje MUDr. Medová.

skleroza

Léčba existuje: Tablety namísto injekcí i nová generace léků

V současnosti existují 3 linie léčby. Nejprve se nasazují tzv. léky první linie. Donedávna byly synonymem pro tyto léky injekce, které si pacient píchal několikrát týdně. Poslední dva roky jsou na trhu i tablety, takže komfort pro pacienta se výrazně zvýšil. Díky tomu se poctivě léči i pacienti, kteří hřešili na zprvu neviditelné problémy, a injekcím se vyhýbali.

Může se ale stát, že léky první linie nepomáhají. Pokud má pacient více než dvě ataky za rok, popřípadě nález aktivních ložisek na magnetické rezonanci, přistupují lékaři k tzv. eskalaci léčby. Mění léky za účinnější, s nimiž do té doby vyčkávali, jelikož jsou pro pacienta zároveň i rizikovější. „Úplně nová generace léků by si se zánětem měla umět nadobro poradit. Pacient dostane v prvním roce celkem pět infuzí a ve druhém roce se léčba v nižších dávkách zopakuje. Během dvou let léčba vyhubí všechny lymfocyty, které se podílí na progresi nemoci a tím by měla být degenerace nervů zastavena nadobro,“ popisuje MUDr. Medová s tím, že léčba musí být vždy individualizovaná s přihlédnutím k celkovému stavu pacienta.

Deset let udělalo své

Na doporučení lékaře vyzkoušela nové tablety na roztroušenou sklerózu v rámci klinické studie také paní Kateřina. A ukázalo se, že to byla dobrá volba. „Od doby, co se léčím, jsou mé ataky slabé. Projevují se špatnou chůzí a horší stabilitou a nejčastěji přichází v době, kdy jsem oslabená. Stresem, nebo třeba obyčejnou virózou,“ popisuje Katka, u které problémy s chůzí přetrvávají proto, že se začala léčit až po dlouhých deseti letech. „Každý den se cítím jinak. Už si ani nepamatuju, co je normální stav. Nemůžu vyrazit na pěší výlet, chodím pomalu a na krátké vzdálenosti. Nezvládnu projížďku na kole a asi už si nikdy nezatančím,“ uvědomuje si mladá žena trpící nemocí, proti níž neexistuje žádná prevence a může postihnout kohokoli.