Alergii lze chápat jako nepřiměřenou reakci imunitního systému na opakovaný střet s vnějším prostředím, kdy jednotlivé položky vnějšího prostředí jsou označovány jako alergeny. Domácí prach je jedním z bohatých zdrojů alergenů - hlavním alergenem domácího prachu jsou pak roztoči. Výskyt roztočů lze omezovat vhodnými úpravami interiéru - vytvoření vhodného domácího prostředí je tak důležitou součástí péče o alergického pacienta a přímo tak ovlivňuje i úspěšnost jeho léčby

roztoči

Domácí prach je bohatým zdrojem bytových alergenů. Je tvořen chemickými látkami a biologickým materiálem typu bakterií, plísní, lidských a zvířecích odpadů a roztočů. Pravidelné větrání místností v období příznivého stavu ovzduší vede k regulaci domovní teploty a relativní vlhkosti vzduchu. Tím nepřímo klesá koncentrace alergenů v domácím ovzduší. Stejný účinek má časté vytírání podlah a užívání výkonných vysavačů s kvalitními filtry. Ideální jsou dobře omyvatelné podlahy bez koberců, byty bez záclon a závěsů. Výskyt prachových alergenů snižuje také užívání čističek vzduchu. Prašnost bytového a domovního prostředí závisí na poloze domu, na klimatických a zeměpisných podmínkách, na ročním období, na způsobu vytápění, na vnitřním zařízení bytu, na počtu osob, které domácnost obývají. Jiný je domácí prach ve městě a jiný na venkově.

Hlavním alergenem domácího prachu jsou roztoči. Jsou to drobní členovci podobní klíšťatům. Jsou asi 0.3 mm velcí a pouhým okem neviditelní. Jejich tělo je tenké, lehce bílé až průsvitné. Roztoči a jejich výměšky představují pro alergiky a přecitlivělé osoby velké zdravotní riziko. Roztoče nacházíme v kobercích, čalouněném nábytku, plyšových hračkách a především v našem lůžku a lůžkovinách, kde mají ideální vlhkost, teplo a dostatek obživy Roztoči se živí z 85 % kožními šupinami, ale také plísněmi, bakteriemi a kvasinkami. A zdrojem přísunu vody je pro ně okolní vlhkost. Roztoči vodu nepijí, ale vstřebávají ji povrchem svého těla. Dospělí roztoči D.pteronyssinus a D.farinae přežívají za vhodných podmínek několik týdnů. V tomto časovém období se páří 3-4x. Jsou sexuálně dimorfní (oboupohlavní). Samička za svůj život naklade 40 – 80 vajíček. Než dosáhne nový jedinec dospělosti a pohlavní zralosti, prochází pěti stádii: vajíčko, larva, protonymfa, trionymfa, dospělý jedinec. Tento vývojový proces trvá 23 – 30 dní.

roztoči

Roztoči za svůj život vyprodukují až 200 krát více exkrementu než sami váží. Ideální pro jejich zdárný rozvoj je teplota 22 – 26°C, tma, vlhkost 70 – 80 %. Zabíjí je mráz, teploty nad 55°C, sluneční svit a sucho, pod 50 % vlhkosti. Alergeny jsou právě především jejich exkrementy. Jsou oproti ostatním alergenům relativně velké a těžké a po rozvíření při luxování, stlaní nebo chůzi, se do 15 minut usazuje až 90 % roztočových alergenů. Do jedné hodiny se usadí zbytek roztočových alergenů.

peřinyNejvíce roztočů je v ložnici, na lůžku, a to v matraci.  Na jedné matraci je až několik milionů roztočů (jeden gram prachu odebraný z těchto míst může obsahovat 2000 až 15000 jedinců), dále jsou pak hojně v polštářích a přikrývkách. Roztočům se daří i ve výplních dutých vláken, pokud nemají speciální antiroztočovou úpravu, stejně tak jako v peří, vlně a bavlně. Průměrně 85 % roztočových alergenů v bytě pochází z postelí.

Co se vlastně odehrává  za „ triller“ v našich postelích, zatímco my si klidně spíme? Naše tělo lůžko vytápí. Dá se říci, že lůžko, kde spí muž je vytápěno na teplotu 36–37 °C a lůžko ženy pak na nižší teplotu 34–36 °C. Dýcháním, pocením a odpařováním zvyšujeme vlhkost a také každou noc zanecháváme v posteli určité množství částeček oloupané pokožky. Dle údajů odborníků údajně vypotíme 500 ml/noc a ztratíme několik mg kůže. Speciální mikroklima našich lůžek, které se tak zásadně odlišuje od ostatního okolí a dostatek potravy zajišťuje roztočům nejlepší podmínky pro jejich růst, vývoj a množení.

Roztoči jsou tzv. celoročními alergeny, přesto je jejich koncentrace nejvyšší na podzim a v zimě. V tomto období je zapnuté topení, méně se větrá a je zvýšená cirkulace vzduchu uvnitř místností. Alergické příznaky jsou nejsilnější v noci, kdy jsme vystaveni přímému kontaktu roztočům po řadu hodin.

Řekne-li vám tedy lékař, že máte alergii na „bytový prach“ máte vlastně alergii na roztoče bytového prachu. Snížení množství roztočových alergenů v domácnosti je v oblasti alergologie otázka číslo jedna a má příznivý léčebný i preventivní účinek na tento typ onemocnění alergií. Důležitá je informovanost, pochopení problému a v poslední řadě odhodlání změnit zdravotně nepříznivé podmínky v domácnosti, které nemusí být na první pohled patrné. Doporučovaná změna je důležitá v případě, že už žijeme v jedné domácnosti s alergikem ale i tehdy, jestliže si teprve alergii pěstujeme.

roztoči

Proto vytvoření vhodného domácího prostředí je důležitou součástí péče o alergického pacienta a přímo tak ovlivňuje i úspěšnost jeho léčby. Alergický pacient vyžaduje zvláštní pozornost, která zasahuje do života všech členů rodiny.

Zeptali jsme se Martiny Jelínkové ze Studia zdravého spaní www.loznice.cz, na několik zajímavých otázek:

Jak často bychom měli měnit povlečení?
Rozumná doba je cca 2 týdny. Při nemoci, vyšší potivosti, atd. i častěji.

Čím déle máme jedno povlečení, tím více je v posteli roztočů? Převlékáním tedy můžeme regulovat jejich výskyt?
Roztoči se nedrží jen v povlečení, ale i na ploše matrace a přímo v „peřinách“. Proto je důležitá údržba celého lůžka, a nikoli jen povlečení. Základem je pořídit takové vybavení lůžka, které umožní dobrou údržbu. Tj. polštář a přikrývka, které se dají prát. Ohledně povlečení je ideální tzv. „protiroztočové“ –  tj. vyrobené z látky s velmi hustou strukturou mikrovláken, která zajistí neprostupnost látky pro roztoče, a tím zabrání pronikání alergenů ke spáči.

Na jaké teploty bychom měli povlečení prát?
Na 60 °C.

Má vliv na roztoče i teplota a vzduch – například když ve slunném počasí vyndáme peřiny na sluníčko? Co se pak s nimi děje?
Určitě ano, roztoči sice mají rádi teplo a vlhko, ale nemají rádi ani mráz, ani horko. Takže určitě pomůže vyslunit peřiny, nebo naopak např. plyšové hračky dát třeba „zmrazit“ do mrazáku.

Co s matrací – tam se také roztoči množí, jak ji vyčistit? Máme ji občas obracet? Luxovat? Pomůže to?
Základem je kvalita matrace – tj. z čeho je vyrobena, i její konstrukce. Ideální je matrace ze speciální PUR pěny, která obsahuje celulózu – ta na sebe váže vodu a rychle ji odpaří. V matraci se tak drží méně vlhkosti, a tím se vytváří prostředí, které je méně příznivé pro život roztočů a dalších mikroorganizmů. Také potah matrace by měl být vyroben z materiálů, které dobře odvádějí vlhkost. Větrání a luxování matrace má určitě smysl, stejně tak i občasné praní jejího potahu – na 60 °C. Potah tedy musí být snímatelný a ideálně se zipem po obvodu matrace, aby se potah dal rozdělit na dvě poloviny a vešel se i do běžné pračky.  

jmp

Reklama