1) Klíště je roztoč, který se dožívá 3 až 6 let. Existují jich stovky druhů, ale u nás je nejběžnější klíště obecné (Ixodes ricinus).

2) Prochází třemi sacími stadii. V prvním se z vajíček líhnou jako šestinohé titěrné larvy a okamžitě parazitují na drobných hlodavcích a plazech, ale mohou se přisát i na člověka. Už v té době může dojít k infikaci některou z přenášených nemocí. Po prvním nasátí se mění v osminohé nymfy, které už vyhledávají větší hostitele, třeba zajíce. Až když se podruhé nasají, stávají se dospělci a parazitují i na větších zvířatech. To celé trvá kolem dvou let.

3) Samička je větší než sameček a dokáže také nasát více krve, aby se mohla rozmnožit. Svůj objem zvětší až 300krát. Sameček v dospělosti krev již nesaje. Na hostitele leze už jen v touze najít na jeho těle samičku a spářit se s ní. Když se to podaří, samička následně naklade do země tisíce vajíček.

4) Klíště dokáže hladovět i jeden rok. Parazitování pak trvá jeden až dva týdny. A nejde přitom o vybíravého strávníka. Zatím bylo prokázáno, že jeho hostiteli bývá necelých 300 druhů zvířat.

5) Že na nás klíšťata neskáčou ze stromů, to už je celkem všeobecně známo. Nejčastěji na nás číhají na vršku stébel trávy, a to v místech s co nejvyšší vlhkostí. Vysoce rizikové jsou proto listnaté a smíšené lesy, křoviny a vysoká tráva. Ale pozor! Klíště můžete chytit třeba i ve městě nebo na vlastní zahrádce. Jak je vystrnadit? Spadeno na ně má drůbež a ostatní ptactvo, obojživelníci, ale také například mravenci a někteří brouci nebo pavouci. Proto si je na zahradě hýčkejte.

6) Jak klíšťata svou oběť vypátrají? Stačí jim vyčkávat na stéblu trávy a nastražit smyslovou jamku na konci prvního páru nohou. Jde o Hallerův orgán, který jim umožňuje zaregistrovat živého tvora díky vydechovanému oxidu uhličitému a jeho teplotě.

7) Klíšťata přenášejí celou řadu nebezpečných nemocí, ale infikována nejsou všechna. Nebezpečná je podle odhadů zhruba pětina z nich. Mezi nejčastější onemocnění, která přenáší, patří lymská borelióza. Tou v Česku ročně onemocní tisíce lidí. Klíšťovou encefalitidou u nás onemocní „jen“ stovky lidí ročně. Klíšťata přenáší i ehrlichiózu nebo patogenní mikrorganizmy, které způsobují vážné infekční choroby, například babéziózu, bartonelózu nebo tularémii.

8) Čím dříve přisáté klíště odstraníte, tím stoupá šance, že vás nestihlo nakazit. To platí hlavně u boreliózy a dalších bakteriálních onemocnění, u encefalitidy dochází k nákaze mnohem rychleji. Tato rada ale nefunguje stoprocentně, někdy může dojít k nákaze i přes rychlé zneškodnění parazita.

9) K nákaze klíšťovou encefalitidou může dojít i prostřednictví tepelně neošetřeného mléka infikovaného zvířete, především toho kozího či ovčího.

10) Chytit klíště a nakazit se můžete v průběhu celého roku. Nicméně nejaktivnější jsou roztoči na jaře, hlavně v květnu, a pak v průběhu srpna a září. Tak se mějte na pozoru!

Čtěte také:

Uložit

Reklama