Reklama

Svou talentovanou porcí poezie se tentokráte vrhla čtenářka krokodýlice na má včerejší slova o dávání v sexu.

Dobrý den!
 
Posílám svůj pidipříspěvek na zítřejší téma:
 
Říkáte „dát mu“, pane Kříži?
Mě tahle formulace tíží.
Jako já jemu, i on mně,
to dávání je vzájemné.

Má dobrá zkušenost mi praví:
K lásce je třeba také hlavy.
Dřív srdcem přilnout ke člověku,
než „prospat“ první „diskotéku“.
 
Hezký den přeje
krokodýlice
Text nebyl redakčně upraven


Děkuji vám krokodýlice za váš text hodný zamyšlení. Na první část vaší básně odpovídám v dnešní první novince. Ano, jsem přesvědčen, že na začátku vztahu bývá muž v podstatě připuštěn. Před tím musí udělat pár tanečků, a když se osvědčí, žena mu dá, po čem touží. Časem se to mění, ale neznám vztah, kde by to tak na začátku nebylo.

Že k lásce je potřeba hlavy i v přeneseném slova smyslu, nepochybuji, ale myslím, že většina zamilovaných ji v počátku vztahu jaksi ztratí, a někdy pak lituje.

A k závěru básně: nedá se nesouhlasit, ale přiznejme si, že každá zkušenost člověka spíše posílí, a kdo nic nezkusil, nic nezkazil, ale také nic nezískal…

Tak a teď na mne..

Těším se na reakce, jak to je mezi muži a ženami s tím dáváním? Tedy podle vás. Já mám jasno...

Téma dne zní:

  • Jak rychle se vaše vztahy vyvíjely, či vyvíjejí?
  • Jak si myslíte, že by to mělo trvat dlouho, než spolu skončí milenci v posteli?
  • Poprvé až po svatbě? Není to jako kupovat zajíce v pytli?
  • Za jak dlouho by se měl vztah posunout z chození v manželství?
  • Znáte nějaké krásné, nebo odstrašující příklady, krátkých unáhlených známostí, nebo dlouhých „uchozených“ do nudy?

Je toho hodně a vy máte jistě nepřeberně historek a zkušeností, tak se těším na vaše příspěvky.

redakce@zena-in.cz

A jednu z vás odměním. Prý květina žádnou ženu neurazí, a tak se můžete na jednu krásnou těšit. Pošlu vám ji asi již zítra odpoledne, protože on-line obchod, kde květiny objednávám, slibuje doručení ještě týž den kamkoliv po ČR.