Bulvár

Rozluč se, ženo, se svým příjmením


„Berete si zde přítomného?“ „Ano.“ „Od dnešního dne Vaše nové jméno je…“ Ne! Probouzím se do noci a omluvně pohladím vedle spícího přítele. Nemá ani ponětí, o čem se mi zdálo. Neví, že milovat a nějak se jmenovat jsou dvě zcela odlišné věci.

 

Možná řeknete, že na tom přece nezáleží. Ale já jsem na své příjmení zvyklá. Nechci o něj rázem přijít výměnou za jeden den v bílých šatech a zlatý prstýnek…

 

Je po svatbě. Peněženka prázdná, šaty vrácené, realita opět klepe na dveře a ze mě je rázem někdo jiný. Podpis tolikrát trénovaný mohu navždy zapomenout. Naopak si musím stále připomínat, že je potřeba vyměnit pas, občanku, karty od všeho možného.

 

Zvoní mi telefon. Neznámé číslo. „Dobrý den, Šafránková…“ A sakra. Zase špatně. Tak snad příště.

 

"Ale tohle je nespravedlivé."

"Není, holka. Patříš svému muži, tak máš i jeho příjmení."

"Copak v tom případě on nepatří zase mně?"

"Ale ano."

"Má tedy on nové příjmení?"

"Ne."

 

Samozřejmě že ne. On si jen v pohodě mezi kamarády povídá o tom, jak se jeho novomanželka od svatby změnila. Je neustále podrážděná a pořád si něco mumlá.

 

Nemá totiž ani ponětí, že to, co si pořád znovu dokola mumlám, je moje nové příjmení. To pro případ, že by opět zazvonil telefon. A stále dokola: „Šafránková, zapomenout, nepamatovat. Když já nechci. Musím. Šafránková, zapomenout, nepamatovat.“  Pořád to nějak nejde.

 

Snad to ale jednou půjde. Za pár dnů, měsíců. Třeba až budeme mít děti, ani si neuvědomím, že jsem se někdy jmenovala jinak. Nebude mi už na té změně jména vůbec záležet.

 

Jen když se ozvou spolužačky ze střední, které jsem už několik let neviděla, bude zvláštní jim říct, že už jsem vdaná. Ale ozvou se vůbec? Vždyť ony nemají ani ponětí, jaké je moje nové jméno. Ne. Už se s nimi nikdy nesetkám. Chvíli mě budou hledat a poté se ztratím v propadlišti dějin.

 
Můj manžel bude v pohodě. Moje děti budou v pohodě. Jen já budu ztracená. Už nikdy mě nikdo nenajde. Neee...

 

„Co se děje?“

 

Otevřu oči a překvapeně se dívám na přítele, který se nade mnou sklání. Nechápu, proč se ptá, zda jsem měla špatný sen. Kde vlastně jsem?

 

Je tma a já ležím v posteli. Podívám se na svoji ruku, potom na budík a v tu chvíli se vyděsím hned dvakrát. Poprvé, když na levém prsteníku neobjevím žádný zlatý kroužek a podruhé, když mi číslice na budíku s klidným tikotem oznámí, že už za tři hodiny jdu do práce.

 

Přítele pohladím. Uklidním ho, že to byl jen hloupý sen a v duchu si pomyslím: „Jo jo, Šafránková, chtělo to klid. A hlavně neřešit budoucnost, když můžeš ještě spát.“

 

Hned ráno jsem se obrátila na kolegyně redaktorky. Dano Svobodová, Miro Šindrbalová, Markéto Breníková, povězte mi, co vy a vaše příjmení?!

 

Dano, jak dlouho jsi si zvykala na nové jméno?

Rychle. Ráda jsem zapomněla na jméno bývalého manžela. Byla to pro mne tedy vítaná změna.
Co se tím u tebe změnilo?
Nejen jméno, ale i vztah.

Miro, co ty a tvoje Šindrbalová – měla jsi s „ní“ někdy problémy?

Já osobně s Mirou Šindrbalovou problémy nemám, ale. Mohla bych totiž spočítat na prstech jedné ruky, kolik lidí napoprvé správně zopakovalo či napsalo mé příjmení. Přitom mi to nepřipadá složité. Znám mnohá příjmení, u kterých si člověk může zlomit jazyk, například Ojejoule (správně se čte „ochechule“).


Markéto, uvažovala jsi o tom, že by sis po svatbě nechala svoje příjmení?

Na svém příjmení nelpím, ale je to spíš kosmetická záležitost -  špatně se vyslovuje a každému ho musím vždycky vyhláskovat. Uvažuji ale o možnosti mít obě a používat jeho.



Naše dnešní téma je: Jmenuji se…

Co vy a vaše příjmení?

Máte s ním problémy?

Bojíte se ho vyslovit nahlas?

Nechcete se kvůli němu vdát?

 

A co spolužáci ve škole?

Dávali vám kvůli němu nehezké přezdívky?

 

Vzala jste si cizince a máte s tím jen starosti?

Už máte vymyšleno jméno pro své dítě?
Bude to Antonín po dědečkovi?
 Nebo Leonardo po vašem oblíbeném herci?

Už vás někdy někdo odměnil za to, jak se jmenujete?

Ne?!

Tak budeme první!

 Máme totiž pro ty nejzajímavější příspěvky připraveny dárečky

redakce@zena-in.cz

   
10.01.2006 - Společnost - autor: Iveta Šafránková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [156] musilovahana [*]

    Já jsem si zvykla rychle, protože jsem ho každý den musela mnohokrát v práci psát.

    superkarma: 0 14.12.2012, 12:58:14
  2. [155] jithule [*]

    nevadí mi, že jsem změnila příjmění

    superkarma: 0 14.12.2012, 07:27:04
  3. avatar
    [152] Meander [*]

    Křestním jménem se jmenujustejně jako partnerova exmanželka, extchýně a dcera. Neříkám, že se toužím vdát, ale kdyby se tak stalo, to by byl hukot

    superkarma: 0 12.01.2006, 10:26:13
  4. avatar
    [151] Vivian [*]

    sylva.k: já vedu kariéru stále pod dívčím příjmením, i když se tak už oficiálně nejmenuju, není to problém ale ani jinak to s příjmeníma není opravdu nic složitého

    superkarma: 0 11.01.2006, 22:27:55
  5. avatar
    [149] sylva.k [*]

    Mně na tom štve jen to, že si teď buduju nějaké jméno, kariéru a pak se vdám a nikdo mně pod novým jménem nebude znát. Tak docela uvažuji o dvou jménech: rodné a manželovo. Jen jestli to nebude nějaké složité. No není to sranda.

    superkarma: 0 11.01.2006, 12:49:31
  6. [148] xenie [*]

    chtěla bych mít tyto problémy a rotschildovy prachy

    superkarma: 0 11.01.2006, 09:57:55
  7. [145] hblaziko [*]

    Já byla za svobodna Sedláková a pořád to někdo kondal a oslovoval mě Sedláčková. Vdaná jsem Blažíková, tak jsem se radovala, to je jasný, zřetelný příjmení, nikdo to kondat nebude, ale je to ještě horší, buď jsem Blažíčková nebo Blažková . A moje nejlepší kamarádka se skutečně jmenuje Blažková .

    superkarma: 0 11.01.2006, 08:42:58
  8. avatar
    [144] risina [*]

    Já před těmi víc než 21 lety nesla změnu příjmení dost těžce. Tehd ješt ěnešlo nechat si obě jména. navrhovala jsem, že si nechám to "své" (a z legrace nabízela manžlovi, ať ho přijme taky), ale nechtěl. Teď říká, že nechápe, proč byl tehdy tak přesvědčený, že se musím jmenovat po něm... Travlo mi asi 10 let, než jsem si zvykla a přestalo mi vadit že už nejsem XXXX-ová jako za svobodna. Připadlao mi to jako totální ztráta identity.

    superkarma: 0 11.01.2006, 00:03:49
  9. avatar
    [143] *Kotě* [*]

    Zas se tu dělá z u kulička

    Beru to tak, že změna příjmení po svatbě je místní zvyklost. Ve Španělsku například, či na Islandu, mají zase zvyklosti úplně jiné. Víc za tím v dnešní době nevidím a nehledám.

    superkarma: 0 10.01.2006, 21:36:23
  10. avatar
    [142] Jeremi [*]

    Alfová: A měli jste v porodnici s sebou ten papír z matriky?

    superkarma: 0 10.01.2006, 21:32:12
  11. avatar
    [141] Alfová [*]

    Jeremi: no my se dohodli,že ponese otcovo příjmení,dokonce před porodem a stejně je zapsali s matčiným příjmením,se s tím v porodnici nepárali

    superkarma: 0 10.01.2006, 19:48:44
  12. avatar
    [140] Agnes X [*]

    SarteP: No a jak se teda jmenuje?

    superkarma: 0 10.01.2006, 19:29:33
  13. avatar
    [139] Jeremi [*]

    lilithheta: Když se dítě narodí svobodné matce a otec dítěte otcovství na matrice uzná (asi nemá smysl řešit v téhle debatě složitější případy, kdy se otcovství řeší u soudu), tak součástí toho uznání je dohoda rodičů o příjmení dítěte. A samozřejmě jim nic nebrání, aby se dohodli, že dítě ponese matčino příjmení.

    damanka: Ostatně ani s tou výměnou dokladů se to nemusí přehánět - na řidičák na dívčí jméno jsem jezdila ještě nějakých sedm let po svatbě.

    superkarma: 0 10.01.2006, 18:15:37
  14. avatar
    [137] ratonito [*]

    Tanzánie: Teď teprve pročítám všechny reakce. Taky mám v práci kolegyni Evu Kočí

    superkarma: 0 10.01.2006, 16:09:10
  15. avatar
    [134] lilithheta [*]

    atani: No vidíš, a jak to NIC rozpoutalo pěkně plodnou diskuzi

    superkarma: 0 10.01.2006, 15:40:49
  16. avatar
    [133] lilithheta [*]

    Žábina: Ale proto se snad nemusí jmenovat po otci? To když bych měla (nedejbože) jako svobodná matka a v rodném listě jsem uvedla jméno toho "bídáka", tak by se to dítě jmenovalo automaticky po něm (za zákona)? Kolegyně v práci před 2 roky šla na MD, s přítelem žije na hromádce a asi už to tak i nechají a já se zeptala po kom že se malá bude jmenovat. Ještě půl roku na mě v práci koukali, jako kdybych řekla, že jím psi Nejlepší když pak chodí ke mě maminka platit obědy pro svoje 3 dětičky a každé se jmenuje jinak. Mně je jedno, jak to má (pro mě za mě, ať klidně obcuje s ET), ale chudáci děti, jak se v tom pak mají vyznat

    superkarma: 0 10.01.2006, 15:37:37
  17. avatar
    [129] Bába Bára [*]

    Žábina: To tak není - svobodná matka si sama rozhoduje, jak se dítě bude jmenovat, a to i když jméno otce uvede. Ale když si manželé nechávají každý své jméno, musí už při svatbě uvést, jak (po kom) se případné děti budou jmenovat a prý to už pak nelze změnit

    superkarma: 0 10.01.2006, 14:30:24
  18. avatar
    [128] Bába Bára [*]

    Když jsem se vdávala podruhé, nechala jsem si jméno svého dřívějšího muže (i když bych radši úplně zapomněla) - ale tohle jméno měly i mé dvě děti a po traumatu rozvodu jsem nechtěla, aby si zažívaly další, že se jmenují jinak než jejich máma. Dneska už tohle jméno považuju za vlastní. Ale je fakt, že když se s manželem jmenujeme každý jinak, občas to přináší problémy. Nebo trapasy - když ho někdo osloví mým příjmením nebo když na mě někdo volá jeho jménem a já nereaguju, protože mě to prostě nenapadne, že tím myslí mě.

    superkarma: 0 10.01.2006, 14:28:14
  19. avatar
    [127] Žábina [*]

    lilithheta: protože ho uvede do rodného listu jako otce

    superkarma: 0 10.01.2006, 14:17:14
  20. avatar
    [126] Lilinka [*]

    Beruška Elliah: proč?

    superkarma: 0 10.01.2006, 13:47:11
  21. avatar
    [124] Lilinka [*]

    Beruška Elliah: a neměla jsi náhodou obě jména v profilu??? Dříve?

    superkarma: 0 10.01.2006, 13:44:38
  22. avatar
    [123] lilithheta [*]

    Je jasné, že ženská dříve přebírala jméno po svém manželovi, protože se stala součástí jeho rodiny, a on ji živil. V dnešní době, když by se většina rodin bez platu manželky finančně položila, tak se z toho stal už jen zkostnatělá tradice. Co už ale vůbec nedokážu pochopit a prosím, kdyby jste mi to mohl někdo vysvětlit. Když žijí dva na hromádce a mají spolu dítě, proč se to dítě jmenuje většinou automaticky po chlapovi? Vždyť se o něj převážně stará žena a když se rozejdou, tak ho má na krku zase ta ženská. Tak proč se sakra jmenuje po chlapovi (a to nemluvím o případech, kdy jsou v rodině 3 nebo 4 děti a každé má jiné příjmení)?

    superkarma: 0 10.01.2006, 13:41:03
  23. avatar
    [119] Gabi [*]

    Beruška Elliah: já mám sice druhé křestní jméno (to opravdu křestní), ale do rodného listu to tehdy, zač. 70. let nezapisovali. Ale ani mě nikdy nenapadlo toto jméno používat.

    superkarma: 0 10.01.2006, 13:27:42
  24. avatar
    [115] tyrkys [*]

    Beruška Elliah: také jsem zvědavá . Pošli prosím

    superkarma: 0 10.01.2006, 13:11:02
  25. avatar
    [114] Vivian [*]

    Beruška Elliah: Nyotaimori: to mi připomnělo fakt zajímavou knihu s názvem "Nosíš mé jméno". Napsali to Norbert a Stephan Lebertovi, a jsou to osudy Eddy Göringové, Gudrun Burwitzové - Himmlerové, Martina Bormanna juniora, Wolfa-Rüdigera Hesse, Klause von Schiracha a několika dalších potomků těchto lidí. Je dost zajímavé srovnávat jejich osudy (jaké to je, žít se jménem válečného zločince), jejich životní dráhy, co dnes dělají, jak mluví o svých otcích, jak vzpomínají na dětství... Vřele doporučuju k přečtení

    superkarma: 0 10.01.2006, 13:10:55
  26. avatar
    [113] markeet [*]

    kdybych se nahodou nekdy rozhodla vdat (jakoze to neplanuju), tak sve prijmeni si urcite necham. je to soucast me identity. ale ze bych z toho mela nocni mury a resila jak me najdou spoluzaci ze skoly, tak to me teda fakt netrapi

    superkarma: 0 10.01.2006, 13:08:44
  27. avatar
    [112] P.Martina [*]

    Já si prostě nechám příjmení DVĚ, moje a jeho a je to vyřízené. Stejně si všechny doklady budu muset nechat udělat nové, takže je to jedno.

    superkarma: 0 10.01.2006, 13:06:49
  28. [107] Anai [*]

    Ještě jsem nečetal příspěvky, tak nevím, je-li tam obdobný případ tomu mému: byť rozvedená, nosím jméno svého "ex", ačkoliv po rozvodu si přál, abych se vrátila k původnímu. Nicméně já mu tehdy hrdě odsekla: "Stejně se za chvíli znovu vdám!". No, nevdala, bohužel... Nicméně toto naše jméno, velmi složité (nikdy nikdo mě nenapíše správně), zčásti psané maďarsky (odtud jeho původ), ale poněmčelé, nosí v naší republice (a asi i možná na světě, nevím) jen členi původní rodiny: dědeček, jeho syn (můj ex) a jeho 3 synové. V ženské podobě potom jen já, manželka nejstaršího syna ex z 1. manželství a jeho nově narozený vnuk. Na jednu stranu mi dělá potíže, že ho ani vlastní matka pomalu správně nenapíše, na druhou stranu je originální!

    superkarma: 0 10.01.2006, 12:35:27

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [106] Vivian [*]

    Beruška Elliah: jako Karel Matěj Čapek Chod
    btw.- jak se jmenuješ?

    superkarma: 0 10.01.2006, 12:33:04
  2. avatar
    [105] IMI [*]

    Suzanne: ty i já rozvíjíme teoretické teorie a víme to, že to v praxi funguje jinak. to už je na hlubší filozofii o tom, že pokud už se lidi berou, tak by se měli brát s tou sounáležitostí a láskou a přátelstvím a ne jinak.
    Já znám manželství, kdy kluk přijal jméno ženy z důvodu, že ona byla sirotek a bylo to to jediné, co měla "od rodičů" To je velice hezké gesto. A pak znám manželství, kde sice přijal muž jméno ženy, ale stejně chlastá a bije ji. Ale z toho neudělám závěr, že kvůli tomu není dobré, aby muži přijímali jméno ženy, protože to nefunguje.
    Existujou určité národní společenské kulturní a historické tradice, které dohromady určují a specifikují nás jako národ a zvyklost, že žena přejímá jméno muže mezi ně podle mne patří. POkud jsou nějaké dobré důvody, jako hanlivost, vybudovaná kariéra, komplikované jméno muže, že žena nechce měnit jméno už po x-káté, nepřijala ji jeho rodina a proto jeho jméno nechce, tak proč ne, ale jen tak, abych si něco dokázala že si to prosadím vůči chlapovi

    superkarma: 0 10.01.2006, 12:30:29
  3. avatar
    [103] alko [*]

    Znám také případ, že nastávající se jmenoval (např.) Ivanov a maminka vydupala dcerunce, že se po svatbě nebude jmenovat Ivanovová, ale Ivanová. Všechno jde, když se chce.
    A případů, že si muž vzal manželčino znám několik. V jednom případě měl manžel hezké jméno a vzal si manželčino, ne tak libozvučné, protože měla dítě.

    superkarma: 0 10.01.2006, 12:20:59
  4. avatar
    [102] Smetanová [*]

    Vdávala jsem se před 30ti roky a můj tatínek chtěl ,abych si nechala své příjmení i tehdy ještě přítel s tím byl svolný.Já ,ale chtěla jeho příjmení " no to bych si přece připadala ,jako bych se nevdala

    superkarma: 0 10.01.2006, 12:18:19
  5. avatar
    [100] Vivian [*]

    To je přece jen věc dohody, nikde není psáno, že žena se musí jmenovat po manželovi

    superkarma: 0 10.01.2006, 12:15:42
  6. avatar
    [99] Suzanne [*]

    atani: Určitě
    To je asi jako se svatbou - věc názoru. My jsme po svatbě oba toužili (on dřív než já) a bereme ji jako svátost, i když se ten rituál neodehrával v kostele. Náš vztah se tím nezměnil, ale oba máme pocit, že je to jiné, hezčí. A někdo si může ťukat na čelo, že jsme praštění, že je svatba zbytečná.
    Btw Italky prý, jak je psáno pod jiným článkem, taky nepřebírají jméno. Jde o zvyklost.

    superkarma: 0 10.01.2006, 12:15:07
  7. avatar
    [98] Clerenc [*]

    My uz to s pritelem mame vyresene. Pokud bude chtit, prijmu jeho jmeno, ale necham si i svoje. Sveho jmena bych se nikdy nevzdala, i kdyz je slozite na psani, na vyyslovnost a do kolenek starych urednich dotazniku jsem se nevesla. Je jedine v republice a tak si ho ponecham!

    superkarma: 0 10.01.2006, 12:11:32
  8. avatar
    [96] sigi [*]

    Taky jsem si chtěla nechat své příjmení. Přece se nebudu po 30 letech svého života jmenovat jinak. Navíc mé příjmení se mi líbilo mnohem víc než manželovo. Dlouho jsem stála na svém, ale nakonec jsem se nechala ukecat, hučel do mě nejenom manžel, ale i rodiče a známí. Po pěti měsících manželství se ale stále představuju původním příjmením - nechtěně, prostě mi to automaticky vylétne z pusy

    superkarma: 0 10.01.2006, 11:56:28
  9. avatar
    [95] Suzanne [*]

    IMI: když já znám tolik párů, kde žena přijala mužovo příjmení a přesto jsou pořád 1+1. Já příjmení nepřijala, ale jsem JEHO víc, než si kdokoli dokáže představit. V tomhle to, IMI, opravdu není Partnerství je vnitřní pocit sounáležitosti, lásky a přátelství. Zdaleko to není v každém manželství, ačkoli 99% lidí se jmenuje stejně. Proto to nemůžu vzít jako argument pro.

    superkarma: 0 10.01.2006, 11:47:34
  10. avatar
    [94] tyrkys [*]

    Lidí s mým příjmením je v u nás jen asi 10 a je zajímavé. Sestra je vdaná a pokud bych se vdala a změnila si jméno i já, tak v našem rodě to příjmení už nikdo neponese... Já se ale vdávat - alespoň prozatím - nemíním, tak to řeším jen teoreticky.

    superkarma: 0 10.01.2006, 11:46:17
  11. avatar
    [93] Gabi [*]

    P.S.: Změna dokladů je nutná tam, kde je uveden "STAV" - ten se změní bez ohledu na příjmení.

    superkarma: 0 10.01.2006, 11:31:58
  12. avatar
    [92] Gabi [*]

    Já myslím, že byl měl právo každý se rozhodnout - nechat si svoje jméno, zvolit jedno - muže nebo ženy - nemusí to být vždy jednoznačné. Také jsem zvědavá, jak to dopadne s přechylování příjmení (-ová), možná že je v zbytečná komplikace, ve které se chybuje.

    superkarma: 0 10.01.2006, 11:30:42
  13. avatar
    [88] IMI [*]

    Aprilka1: zaměstnavatel (nebo úřad práce), občanka, pas, řidičák, banka (kreditka je na jméno, ale já ještě dva roky používala starou a starý podpis a všude mi to brali, ač je to asi nelegální), zdravotní pojišťovna, pokud máš na sebe napsané nějaké věci jako plyn, elektřina. pojištění, stavební spoření, pokud třeba platíš daň z nemovitosti na sebe, tak berňák. Katasr nemovitostí. email, pokud používáš tvar jméno-příjmení. pošta(tam jak kde, ale je dobré se domluvit alespoň s pošťačkou nebo nechat ještě nějakou dobu staré jméno na schránce) Všichni doktoři, včetně zubaře, gynekologa a případných specialistů (třeba u optika jsem to nahlásila po 3 letech a v klidu)
    registrace některých interentvých obchodů, kde je kombinace ověření jméno-adresa-číslo kreditní karty

    než se to začně obíhat, vyplatí se pořídit si soupravu ověřených a neověřených kopií oddacího listu

    nevím, proč se tu tak argumentuje běháním po úřadech, vpodstatě kromě dokladů, které se musí vyřídit tak jako tak, kvůli kolonce "stav" se dá valná většina věcí vyřídit ohlášením poštou a krom dokladů taky nikde není termín, dokdy co ohlásit pod sankcí, tkaže když člověk zapomene a přijde na to až po čase nebo se mu hned nechce, tak to prostě nahlásí dodatečně. Obvykle u komerčních služeb dokud člověk platí, tak nikdo nic neřeší.

    Nejdůležitější je občanka a zdravotní pojišťovna.

    Horší běhání jsem měla při každém stěhování, než při změně jména, protože tam to bylo fakt důležité, aby mi veškerá pošta na kterou si vzpomenu začala chodit na správnou adresu a muselo se to stihnout vyřídit s časovým omezením.

    superkarma: 0 10.01.2006, 11:01:53
  14. avatar
    [87] Suzanne [*]

    Tanzánie: znám taky rodinu Kočí, ale tam je zase Kočová. A můj bývalý se jmenuje Bezstarosti, maminku má Bezstarosti a všichni jsou bez starostí. A taky znám jednu Bezstarostovou... Záleží na zvyklostech

    superkarma: 0 10.01.2006, 11:00:54
  15. avatar
    [86] Tanzi [*]

    Já jsem se svým jménem po svatbě spokojená..klidně ho sem i napíšu: Eva Kočí
    Mé dřívější příjmení bylo dlouhé a ted jsem v pohodě..vejdu se do každé kolonky na složence
    AKorát tady v Čechách trvalo, než si lidí na ten tvar Kočí zvykli..logické jim přišlo Kočová.
    Každopádně podle rodových zvyklostí (termín paní matrikářky) je KOčí u nás správně a já jsem za to ráda. Líbí se mi..

    superkarma: 0 10.01.2006, 10:50:13
  16. avatar
    [85] Petronilka [*]

    Tak nevím s příjmením si hlavu nedělám, tedy pouze pokud se neocitnu v případě, že muž si vzal jméno své ženy, po rozvodu si ho již nechal, neb bylo "zabydlené". Našel si rozvedenou ženu s dítětem a jménem po bývalém manželovi a nyní spolu čekají dítě. A teď babo raď, jaké mu dát jméno. Tomu říkám chaos.

    superkarma: 0 10.01.2006, 10:46:24
  17. avatar
    [84] IMI [*]

    proč to všichni berou tak, že si jménem muž "cejchuje" majetek a že je to mužem případně společností vnuceno? Proč to neberete tak, že on, tím, že jí to své jméno DÁVÁ jako kus sebe a symbol toho, že se stala nedílnou součástí jeho života a součástí jeho a že jsou rodina a že společně s tím přijímá také povinnosti s tím spojené a veřejně stvrzuje světu, že je hodlá vůči této ženě, kterou přijal za svoji, plnit.

    Když si každý nechá své příjmení, je to logické, pokud pod je tím jménem třeba pracně vybudovaná obchodní značka. Ale jinak mi to přijde jako to tu už někdo říkal - že pak už nebude dvojice, ale pořád to bude 1+1. Bude to jako by si ta žena pořád nechávala zadní vrátka k případnému odchodu. U rozvedených tu nedůvěru částečně chápu, u ostatních ne.

    Proč žena-protože patriarchát je holt už několik set možná tisíc let historická tradice v našich zemích. Tuším že jsem někde četla, že o něco dál na jihovýchod, myslím v Bulharsku nebo dokonce v Maďarsku, ale nechci kecat, tu zemi nevím přesně, žena přejímá nejen příjmení, ale i křestní jméno manžela, takže od svatby to není Jana Nováková, ale paní Honzy Svobody. Jinde se zas nepřijímá ani příjmení a je pak handrkování o děti. Naše varianta mi připadá náhodou docela dobrá, obzvlášť když ve většině úředních papírů je stejně i kolonka rodné příjmení. Pro běžný provoz by příjmení Hermannmaierová-Vopršálková bylo stejně asi nepraktické z hlediska délky.

    Dodnes si pamatuju, jak říkala jednou v televizi ta mladá herečka, co si vzala režiséra Kachyňu- já nejsem KachyňovÁ já jsem KachyňovA.

    superkarma: 0 10.01.2006, 10:42:22
  18. avatar
    [83] Aprilka1 [*]

    Maaja: katastrální úřady a věci spojené s nemovitostmi,lékaří, stavební spořitelny, banky ........

    superkarma: 0 10.01.2006, 10:38:43
  19. avatar
    [82] Aprilka1 [*]

    já jsem své příjmení měla moc ráda a po svatbě mě celkem mrzelo, že jsem se ho vzdala a i trošku mrzí i ted, ale kvůli které plánujeme chci, abysme se jako rodina jmenovali stejně

    nebo až bych šla k lékaří s a se jmenovalo jinak než já to by mi taky vadilo
    a vzhledem k tomu, že mé rodné příjmení je německé a dlouhé dvě jména by se mi ani nevešly do "kolonek"

    superkarma: 0 10.01.2006, 10:37:48
  20. [80] Hřebíček [*]

    Ahoj Ivet, přečetla jsem si to s nadšením, ale vůbec si nejsem jistá jak to v neděli dopadlo? Ozvi se.

    superkarma: 0 10.01.2006, 10:16:13
  21. avatar
    [79] Fazol [*]

    My uvažujeme o svatbě a přítel souhlasí,že si nechám své příjmení.Jeho příjmení se skoro nevejde do kolonek jak je dlouhé a cizokrajné.Proto nepřichází v uvahu dvě příjmení.

    superkarma: 0 10.01.2006, 10:05:37
  22. avatar
    [75] Arči [*]

    Bože, to jsou problémy...

    superkarma: 0 10.01.2006, 09:42:53
  23. [73] a.... [*]

    atani: no to by se snad mělo řešit tak, že se s manželem na společných dětech předem domluvíte a ne že ho budeš stavět před hotovou věc- pokud předem hovoříte o tom ,že děti nechcete a ty mu pak sdělíš tuhle "sladkou novinku" nemůžeš ani očekávat, že nadšením spadne na záda
    jinak výtaz, že jsme JEHO rodina se mi hrubě nelíbí - jsme prostě rodina všichni dohromady, za určitých podmínek

    superkarma: 0 10.01.2006, 09:37:25
  24. avatar
    [72] Ťapina [*]

    To je teda problém Příjmení se měnit nemusí, můžou být dvě, může si změnit příjmení manžel, tak o co jde? Kdybych se jmenovala Šafránková, tak bych možná taky na chvilku zauvažovala, jestli si to jméno nemám nechat, a aspoň bych minimálně srovnala, jestli zní líp moje nebo manželovo. Já mám ovšem jasno

    superkarma: 0 10.01.2006, 09:31:21
  25. avatar
    [71] werka [*]

    Andilek: V Čechách taky nikdo ženě nic nebere - jak se bude jmenovat je na dohodě obou snoubenců - musí to prohlásit při uzavření manželství a v úvahu připadají všechny varianty (ona si vezme jeho příjmení, on si vezme její, jeden z nich bude ke společnému používat ještě na druhém místě původní, každý si ponechá své). Už to tu zaznělo - třeba od Jeremi. Žádná varianta přitom není zákonem preferována - je to fakt na těch dvou.

    superkarma: 0 10.01.2006, 09:29:54
  26. avatar
    [66] gerda [*]

    Pávča: ledaže by bylo hanlivé...

    superkarma: 0 10.01.2006, 09:20:29
  27. avatar
    [65] Suzanne [*]

    Bisou: zatím nikdo nestřílel

    superkarma: 0 10.01.2006, 09:14:40
  28. avatar
    [64] monuška [*]

    atani: jasně, chlap nemá nikdy 100% jistotu

    superkarma: 0 10.01.2006, 09:14:21
  29. avatar
    [61] monuška [*]

    na střední jsem měla profesora, který říkal, že si nás bude pamatovat jenom jménem, že příjmení stejně změníme.

    superkarma: 0 10.01.2006, 09:10:37
  30. avatar
    [58] Lenika [*]

    To už se tu jednou řešilo, proč by se měly děti jmenovat zrovna po otci Copak nemáme tu rovnoprávnost?

    superkarma: 0 10.01.2006, 09:09:18

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme