Dobrý den milé ženy-in.
 
Já jsem měla za svobodna příjmení Švrčková a každému jsem ho musela říkat nejméně 2x, protože je těžké je vyslovit.

Tady v okolí je to celkem známé příjmení a v obci, ze které pochází můj otec, se takhle jmenuje asi každý třetí. Ve škole mi říkali Švrdla, což jsem nesnášela. Znělo to jako švrdlák.

Teď se jmenuji trochu podobně, žádné extra příjmení. Ale je slovenské.

Můj tchán je totiž Slovák (ne příjmením, ale národem). A když jsem se pár dní po svatbě podepisovala v práci na krabice po konečné kontrole, pracovnice, co měla po nás směnu vykřikla: "Cože, oni nechali nějakou Slovenu dělat na konečné kontrole, to snad ne!" 

A pak ji všichni uklidňovali, že to jsem tam dělala přece JÁ.

Slovenky totiž byly u nás zrovna na brigádě.

No, ona se ta spolupracovnice nejmenovala o moc líp - Hatlapatková.

Nejkurióznější příjmení, se kterým jsem se v poslední době setkala, bylo Rozkošný. Volal mi pán z jedné firmy, a když se mi ozval tímto příjmením, musela jsem se začít smát a on chudák nevěděl proč. Já vím, nemůže za to, ale prostě mi to připadalo v tu chvíli tak strašně moc směšné.

Přeji hezký den a hodně dobré nálady.

Lucka


Milá Lucko, sice každý tvrdí, že na příjmení nezáleží, ale Vy sama jste si s ním zažila problémy už v dětství ve škole. 

Ale prozraďte mi, odkud pocházíte. Protože oblast, ve které se jmenuje skoro každý Švrček, opravdu neznám :-).

Reklama