Bulvár

Rozinkové bombardéry a letecký most

7. a 8. května roku 1945 byla nejprve v Remeši a posléze na nátlak Sovětského svazu i v Berlíně podepsána kapitulace Německa. Většina bojů v Evropě skončila. Zdálo se, že svět vstoupí do nové epochy - epochy míru. Alespoň v to doufali zástupci států, kteří se sešli 24. října téhož roku v San Franciscu a podepsali chartu, na jejímž základě vznikla Organizace spojených národů.

Už tenkrát ovšem ti méně optimističtí tušili, že za dveřmi čeká nová válka. „Od Štětína u Baltického moře po Terst v Jaderském moři, železná opona spadla na celý Kontinent,“ řekl ve svém projevu Winston Churchill. A jedním z prvních bojů začínající studené války se stala blokáda Berlína.

 

Rozdělení a Komandatura
Berlín v roce 1945 dobyla vojska Rudé armády a velkou část města zničila. Mezi obyvateli vládl hlad, mnozí neměli střechu nad hlavou a stalinské Rusko nejevilo příliš zájmu o to pomáhat poraženému nepříteli. Docházelo k rabování obchodů i zásobovacích vlaků. Byla to především pomoc z USA, která v prvních poválečných letech zachraňovala Evropu. Berlín byl mezitím vyčleněn ze sovětské okupační zóny a rozdělen do čtyř sektorů - tři připadly západním spojencům a jeden Sovětskému svazu. Město měla společně spravovat takzvaná Komandatura.

Měnová reforma
Vztahy mezi Západem a Sovětským svazem se ovšem v poválečných letech čím dál tím více vyhrocovaly. Společná správa Berlína nefungovala. Rusové měli v úmyslu provést v části Německa, která jim připadla, měnovou reformu - nová východní marka měla platit i v západních sektorech Berlína, a tím mělo být celé město hospodářsky závislé na NDR. Západní spojenci je ovšem předešli a provedli měnovou reformu o dva dny dříve - 20. června roku 1948. Západní marku pak zavedli i v sektorech Berlína pod jejich správou, přestože podle původních dohod tomu tak být nemělo.

Blokáda
Sovětské velení reagovalo v noci z 23. na 24. června přerušením zásobování elektrickým proudem pro západní sektory a o několik hodin později uzavřelo všechny pozemní přístupové cesty. Jediným spojením západního Berlína se světem tak zůstal vzdušný prostor, jehož užívání bylo zakotveno ve vzájemných smlouvách. Blokáda byla zprvu obyvatelstvu prezentována jako technické potíže. Západní spojenci na ni nebyli ani v nejmenším připraveni, a tak více než dva miliony obyvatel zůstaly odříznuty se zásobami potravin na šestatřicet a uhlí na pětačtyřicet dní.

Letecký most
Zpočátku nebyli ani západní spojenci jednotní v postupu. Jako první zareagoval americký vojenský guvernér Lucius D. Clay. 25. června přikázal zřídit letecký most zásobující město a již příštího dne přistálo na letišti Tempelhof v americkém sektoru první letadlo operace Vittles. O dva dny později zareagovali Britové operací Plain Fare. Využívali vojenské letiště Gatow a vodní plochy jezer pro hydroplány. Do akce se posléze zapojili i piloti z Nového Zélandu, Austrálie, Kanady a Jižní Afriky.

Rozinkové bombardéry
Leteckou cestou bylo dopravováno především uhlí na topení, benzín, potraviny, léky i stavební materiál. Letadla přistávala v minutových intervalech a rekordní váha dopraveného materiálu dosáhla více než dvanácti tisíc tun za jediný den. Jeden z amerických pilotů vyhodil z legrace před přistáním na improvizovaných padácích balíčky sladkostí pro děti - jeho gesto se brzy stalo oblíbeným i mezi ostatními letci a hledání „bomb“ z takzvaných „rozinkových bombardérů“ se stalo pro obyvatelstvo sportem a projevem výsměchu vůči blokádě.

Od blokády ke zdi
12. května roku 1949, téměř po roční blokádě, konečně sovětské velení pochopilo, že neuspěje a západní sektory Berlína takto nezíská. Pozemní cesty byly opět otevřeny, vztahy se ovšem ani v nejmenším nezlepšily. Vše vyvrcholilo v roce 1961 stavbou Berlínské zdi.

Po dobu blokády se uskutečnilo kolem 277 000 letů a bylo přepraveno 2,2 milionu tun zboží. Letecký most si ovšem vyžádal i své oběti - při jeho realizaci zahynulo 39 Britů, 31 Američanů a 6 Němců.

Věděla jste, co byly rozinkové bombardéry? Znáte jméno některého z letců? Viděla jste Berlínskou zeď? Byla jste za minulého režimu v Berlíně? Jak na Vás město působilo?

soutěž Radox

 

 

 

 

 

Soutěž: Dílek č.6

   
10.05.2007 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. avatar
    [3] femme [*]

    Berlín jsem zažila ještě se zdí měla jsem z toho pak ještě několik dní chandru

    superkarma: 0 10.05.2007, 13:31:30
  2. avatar
    [2] ivana.kuglerova [*]

    Nyotaimori: Copak je na Berlínu tak lákavého? Mě přišel šeredný... A lidi jsou tam stejně jako jinde.

    superkarma: 0 10.05.2007, 07:41:04

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme