Sladkosti můžu,
ovšem snažím se držet chutě na uzdě.
Když jsem byla malá, moje máma byla přímo odpůrce sladkostí, a tudíž jsem si jich užívala u babiček.
Samozřejmě měly obě babičky zákaz od mé matky, který platí dodnes.
Babička přimhouří oko a stejně vnoučata podpoří sladkostmi, tak také moje babičky mi s radostí sladkosti dopřávaly.

Když byly moje děti malé, při návštěvě je moje matka obdarovávala rozinkami, které již nemohly ani vidět.
Dostala přezdívku: rozinková babička, samozřejmě dodnes o přezdívce neví.
Měla jsem zásobu rozinek do pečiva na hodně dlouhou dobu, a to jsem kamarádkám rozdávala.
Ano, je pravdou, že rozinky jsou zdravé, ale nesmí jich být mnoho. Díky tomu jsem asi získala tu občasnou a nesmírnou chuť na sladké.
Není to pravidlem, ale takový větrník, věneček mě nikdy nenechají chladnou, slintám jak bernardýn a musím si ho koupit.
Nejlepší je domácí piškotový dortík s máslovým krémem a kakaem, přidat rumíček, a to je ňamka!
Tvarohové domácí buchty, buchtičky se šodó, no a opět slintám.

Nikdy nezapomenu na nádhernou barvu a chuť fialek, na mejdlíčka a různé krabice máslových sušenek, které se dnes již nedají sehnat, protože mají zcela jinou chuť.
Princezka, jejda tu bych si také dala.
Na poutích balený cukrkandl, turecký med a jiné pochutiny.

Tím vás všechny zdravím a přeji všem krásný den a co nejméně záplav.

Věrulinka


Milá Věrulinko,
tak fialky jsem nikdy neochutnala a mejdlíčka mi chutnala jen žlutá.
A princesky se stále prodávají. Jsou strašně tvrdé, ale připomínají mi dětství, tak jim to odpouštím.

Reklama