Bulvár

Rozhovor se ženou za pultem: Pracuji 363 dní v roce a dovolenou nepotřebuji

Pokud si klepete na čelo a myslíte si něco o bláznech, je to na vás, ale já tuto drobounkou ženu plnou energie a životního optimismu upřímně obdivuji. Proto jsem ji také požádala o rozhovor, protože si myslím, že by nás mohla svým životním postojem nejen inspirovat, ale třeba i v dobrém nakazit.

,

Dovolte, abych ji v krátkosti představila: Jmenuje se Marie Tolarová (mám na obdivuhodné ženy tohoto jména štěstí, že) má malou prodejnu v malé vesničce jménem Nové Mitrovice. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, kdyby neměla otevřeno denně, snad kromě Nového roku a Hodu Božího, kdyby se u ní nedalo platit kartou, kdybyste u ní nesehnali vše možné a nemožné na požádání. Maruš (jak jí s mužem soukromě říkáme), ženuška měřící sotva sto šedesát centimetrů a vážící sotva pětačtyřicet kilo má stále spoustu energie, stále dobrou náladu, nikdy si nebere dovolenou a nikdy není nemocná. Jak to jen dělá? No uznejte, na to jsem se jí musela zeptat.

Počkala jsem, až zůstaneme v krámku samy a požádala ji o rozhovor. Vytřeštila na mě oči a když jsem jí vysvětlila, že píšu do magazínu pro ženy o zajímavých ženách, řekla: „Tak jo“, i když v jejím hlase byla kapka pochybnosti. Ale tak už to chodí, lidé, kteří jsou něčím výjimeční, bývají i neuvěřitelně skromní. Ale to prý není její případ, jak se dozvíte z následujícího rozhovoru, který mne samotnou hodně překvapil. Chtěla jsem se bavit hlavně o jejím podnikání a ona na mě s numerologií, esoteriku a jógou.

A u té skromnosti jsme vlastně začaly

Já vůbec nejsem skromná, naopak, mým životním číslem je jednička a ta je hodně ctižádostivá a velká bojovnice (směje se a já valím oči)

 …a s tím souvisí i moje podnikání. Je pravda, že jsem nikdy nechtěla být na nikom a na ničem závislá.

Ctižádost a určitá zaťatost je přece v podnikání užitečná, ne?

To ano, ale nic se nemá přehánět. Když o těchto vlastnostech víte a neumíte je ukočírovat i ve prospěch druhých, tak to také není dobře. 

Vy se zajímáte o esoteriku?

Ano, ale víc než znamení a horoskopy mě zajímá numerologie, protože se dá ověřit. A když se nad tím zamýšlím, tak v osmdesáti procentech to na člověka sedí. Ale nesmí se to brát jako dogma. Je to spíš o zamyšlení se nad sebou, abychom věděli, které vlastnosti máme rozvíjet a které spíš potlačovat.

Když jsem u těch znamení, jaké je to vaše?

Jsem lev…

No, to je bomba, pardon…ideální kombinace. Jednička a ještě k tomu lev, to mnohé vysvětluje.

Jenomže takový člověk si musí dávat pozor, aby se z něj nestal sobec a egoista.

Určitá dávka sobectví a egoismu je ale zdravá a v podnikání téměř nezbytná, nemyslíte?

To sice ano, ale už od puberty si moc dobře pamatuji slova svých rodičů: Ty, když si za něčím jdeš, jdeš za tím přes mrtvoly. Byla jsem vždycky strašne hr a chtěla jsem všechno hned. Takže se musím trochu krotit.

To je dobře, že máte sebereflexi.

Proto je dobré rozvíjet dobré vlastnosti a špatné potlačovat, když to není vyvážené, nedělá to dobrotu.

A jaké jsou vaše špatné vlastnosti?

Právě ten sklon egoismu. Ale jednička má i dobrou vlastnost, je bojovník a nic nevzdává. A to na mě přesně sedí. Ale někdy to stálo dost úsilí a trpělivosti. Člověk si musí umět počkat a nechtít všechno hned.

Jak dlouho vlastně podnikáte?

Už z kraje devadesátých let. Ale tenhle obchůdek mám od roku devadesát tři. V objektu restituovaném manželovou mámou, a protože manžel rok nato skončil v místní STS, tak jsem ho zaměstnala já.

(Pro upřesnění: Manžel Jarda naváží zboží a dělá i rozvážkovou službu pro potřebné, hlavně starší občany do okolních vesnic, kde není žádná prodejna potravin.)

Jak vás vůbec napadlo pracovat i o víkendech?

Musela jsem být lepší než konkurence. A když je člověk mladý, tak mu to ani nepřijde. A to jsem při sobotách a nedělích měla děti, které chodily do školy, takže jsem musela stíhat i domácnost a první rekonstrukci bytu. To by člověk nevěřil, co všechno se dá zvládnout, když je mladý. Ale možná bych to zvládla i dnes. Už jsem si zvykla.

A baví vás to?

Baví, jinak bych to nedělala. Musí vás to bavit. Tady na vesnici si sice všichni myslí, že z toho máme bůhví kolik, ale opak je pravdou. Kdybych ten čas, co tady trávím, rozpočítala na hodiny a peníze, tak by si každý řekl, že by to nedělal. Jiné by to bylo, kdyby turistická sezóna trvala déle. Přes půl roku to není žádná sláva.

Kde barete tu energii, čím se dobíjíte, máte nějakého koníčka, když nejste zrovna v práci?

Já právě studuji tyhle věci – numerologii a ezoteriku. Dostala jsem se k tomu vlastně náhodou, když jsem v šestadvaceti prodělala těžkou ledvinovou koliku. Doktor mě chtěl poslat do nemocnice, ale protože jsem se po rozvodu musela starat sama o dvě děti, musela jsem zůstat doma a tři dny jsem vyloženě ležela jako Lazar. Ale dostala jsem se z toho a to byl vlastně první impulz, abych se nad sebou zamyslela a začala se svým zdravím něco dělat. Tenkrát se mi dostala do ruky knížka Křížovka života dr. Jonáše a ta mě tak nadchla, že jsem si pořizovala další knihy s touto tematikou i od zahraničních autorů, vzájemně je porovnávala a nacházela souvislosti. Pak jsem v nějakém časopisu objevila článek o lichořeřišnici, která mi pomohla dát do pořádku ledviny. Je přírodním antibiotikem, a mimo jiné čistí ledviny a močový měchýř. Byla to stejná náhoda, jako když jsem objevila časopis s článkem o józe a začala ji podle něj cvičit. A jako správný lev jsem ze dne na den změnila i životosprávu. A to mě dodnes udržuje v kondici, zdravou a v dobré náladě. (Smích).

Ale začátky byly docela drastické. Úplně jsem vyřadila lepek a mléčné bílkoviny. Ale výsledky se brzy dostavily. A to ještě není všechno, objevila jsem Tibeťany a tzv. omlazovací cvik, kterému jsem se tehdy smála, ale pomohl mi od dalšího velkého problému, který mě trápil léta. Trpěla jsem velkými bolestmi od vyhřezlé plotýnky a díky cvičení se mi plotýnka vrátila zpět a od té doby mám pokoj. Tahle práce by se s bolavými zády dělat nedala. A když se to začne zase připomínat, tak se i tady v krámě „vyvěsím“ a uleví se mi. A to říkám každému: „když vás bolí záda, začněte cvičit“. A cvičím samozřejmě dodnes. A pak mi došlo, v čem jsou ty cviky omlazující, vrací páteř do původní polohy!

Vy byste si měla otevřít nějakou poradnu alternativní medicíny.

Já o tom moc nemluvím. Už Nostradamus říkal, že nemá cenu bavit se s lidmi, kteří nevěří, nebo je ta problematika nezajímá. A já už to na lidech poznám, jestli chtějí radu, nebo ne. Už když říkají: mohl bych a ne chci, tak je mi jasné, že nechtějí. Ale je to škoda. Stačí si vzít příklad z dětí, když přijdou do obchodu, také neříkají, já bych chtěl, ale já chci! Ale párkrát jsem poradila a s úspěchem. Dokonce jedna známá chodí na lichořeřišnici k sousedce do truhlíku a ta si pak stěžuje: „zase jsi mi ožrala tu kytku“. (Směje se).

A nemáte tendenci nabádat zákazníky, aby si nekupovali nezdravé jídlo?

Nemám, od toho se musím oprostit, jsem přece obchodnice a prodávám zboží, které lidé žádají. Ale svým dětem bych nikdy nenabídla, co sama nejím. Při všech oslavách narozenin, na kterých se všichni scházíme, vařím to, co sama jím. A zatím si nikdo nestěžoval

Jste vegetariánka?

Nejsem! Nemůžu být, měla bych pořád hlad. Ráda jím, ale kdybych dala na stůl, co sním za den, tak někdo řekne, že to má tak na svačinu.

A jaký je váš denní režim? Stačíte se vůbec v práci najíst?

V pondělí až pátek vstávám v půl sedmé, v sobotu musím dřív, protože jezdíme do velkoobchodu do Plzně. Ráno si tedy dávám trochu rozdrobeného droždí do horké vody, jako „snídani“. Vypiju a jdu do práce. A třeba kolem deváté si dám kousek hořké čokolády. A v poledne žitný chleba s olivovým olejem. To není zaměstnání, kde si můžete sednout k jídlu. Takže průběžně „zobu“ celý den. A večer si dám dušenou zeleninu s masem nebo vajíčkem. Potřebuji živočišnou bílkovinu, ale jím jen ryby a hovězí. Vepřové nejím vůbec.

A co na to váš manžel? Ten zrovna nevypadá, že by dodržoval zdravou životosprávu. Zkoušela jste mu poradit?

To nemá cenu, už jsem to vzdala, on patří mezi lidi, co se asi nemají rádi. Člověk musí sám chtít. Pokud si ve své hlavě neudělá pořádek, nic se nezmění. Třeba přestat kouřit. Znám spoustu lidí, do kterých bych nikdy neřekla, že přestanou, což vyžaduje hodně pevnou vůli, a přestali. A to samé je i s životosprávou. Souvisí to s psychikou. Psychika je pěkná potvora! Pozoruji to na sobě, člověk je nastaven na určitý režim, a jakmile ho poruší, a překročí své nastavení, začne být nepříjemný. Fungujeme na fyzickou energii, pak je ještě ta psychická, ale ta nemá tu výdrž. Musíme znát své hranice, jinak onemocníme. Zkrátka, musíme poslouchat své tělo a svůj instinkt!

Ještě jsem neviděla, že byste měla někdy třeba týden zavřeno. Kolik dní v roce pracujete?

Ne, 1. ledna, a 25.prosince jsem doma a odpočívám. Ale víkendy držíme. Zavíráme ve tři odpoledne a jezdíme za vnoučaty. Máme čtyři, takže je musíme střídat. Když to jde, nedělám ani domácí práce, jako žehlení, praní atd. ty zvládám v týdnu po večerech.

Vážně vám nechybí dovolená?

Nechybí, dřív jsme jezdívali, ale dnes mi to nechybí. Navíc si říkám, že na to budu mít ještě dost času. Až přestanu pracovat, a jednou ta situace nastane.

A až nastane, neláká vás třeba Indie?

Neláká, ale ráda bych se podívala třeba do Řecka, líbí se mi Středomoří. Ale až jednou přestanu pracovat, chtěla bych si postavit domek a mít zahradu. Ale to je ještě daleko, na důchod se ještě zdaleka nechystám.

Děkuji moc za krásný rozhovor a impuls k zamyšlení. Také se budu muset naučit říkat Chci a ne měla bych!

   
10.09.2014 - Rozhovory - autor: Dana Haklová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [49] Anai [*]

    Líbí se mi rozhovor a ta žena taky, především tím, jak je pozitivní! To je totiž největší vzácnost v jejím (asi i mém...?) věku! Ten jídelníček mně zrovna přijde normální, až na to droždí, to je tedy síla, to bych nemohla!

    Přeju jí hlavně, aby přece jen přišla na to, že nejen prací živ je člověk - pořídila si třeba na léto brigádnici a zajela si do toho Řecka! Možná tam je opravdu ten syndrom venkovských předků, kteří měli pocit, že rekreace (tedy zahálka) je nepřípustná a že by je lidé odsoudili.

    superkarma: 1 03.10.2014, 13:34:07
  2. avatar
    [48] wich [*]

    pinokio — #47 No přesně jak můj táta Sml68Sml79 Neumět si odpočinout není hrdinství. Je mi líto, že diskuze vyzněla asi jinak, než si paní při poskytnutí rozhovoru přála, ale třeba to vezme jako dobré varování včas, že s takovou životosprávou to nemusí mít dobrý konec a v důchodu by si MOHLA užívat místo dovolenky rozpis léků Sml79

    superkarma: 0 11.09.2014, 09:19:41
  3. [47] pinokio [*]

    Taky jsem takto pracovala,takto jedla a skončila jsem s Crohnovou chorobou a vývodem

    1. na komentář reaguje wich — #48
    superkarma: 0 10.09.2014, 19:36:37
  4. avatar
    [46] samecka [*]

    Děkuji za impulz k zamyšlení. Neříkám Nechtěla bych,říkám Nechci. Takhle žít.

    superkarma: 2 10.09.2014, 17:50:58
  5. avatar
    [45] wich [*]

    haluška — #39to je taky vec... Muj tata taky takhle hodne pracoval a malo jedl... No a ted ma komplikovane strevni onemocneni plus k tomu pridruzene komplikace... Jak by rad vratil cas a pred lety slevil. Pracovat se ma, ale zivot je predevsim o rodine a koniccich

    superkarma: 0 10.09.2014, 16:46:08
  6. avatar
    [44] kobližka [*]

    gerda — #42 To předpokládám.

    superkarma: 0 10.09.2014, 15:43:19
  7. avatar
    [43] lalica [*]

    Sml16 Mně se rozhovor líbil a myslím si, že je to šťastná žena. Má práci, která ji naplňuje a baví, má koníčky, které jí zpěstřují život. Jak se stravuje je čistě její věc, hlavně, že jí chutná a je ku prospěchu to, co má zahrnuto ve stravě.

    Kdyby manžel a ostatní rodina nechtěli konzumovat jídlo, které připraví, určitě by to nedělali, k tomu nikoho nedonutíte, vím to z vlastní zkušenosti.

    Také občas připravuji zvláštní pokrmy a nápoje, denně vařím hned z rána bylinkové " lektvary" pro sebe i manžela. Příležitostně slupnu i něco vyslověně nezdravého -Sml16jako jsou hranolky nebo křupky nebo si upečeme kus bůčku. Myslím si, že jak život samotný, tak i strava má být pestrá a sami nemůžeme přesně stanovit, co je už " mimo mísu"....

    superkarma: 1 10.09.2014, 14:56:18
  8. avatar
    [42] gerda [*]

    kobližka — #37možná se mezitím krmí něčím normálním a to neprozradilaSml57

    1. na komentář reaguje kobližka — #44
    superkarma: 0 10.09.2014, 14:38:38
  9. [41] Pavla_b [*]

    Rikina — #40 souhlasím do posledního písmenka Sml22

    superkarma: 0 10.09.2014, 13:54:50
  10. [40] Rikina [*]

    Čili kdybych to měla shrnout, plně chápu, že je paní v tom krámě pořád, a že se snaží, aby ten její krámek byl něčím zajímavý, zejména jestli je ve vsi ještě jiný obchod. Její strava je mi jedno, pokud si to nechává pro sebe, a nenutí zákazníkům "dobré" rady (a to ona zřejmě dělá, i když ne všem, ale jen těm, co odhadne, že by na to mohli slyšet). Manžel je asi odolný a dovede si prosadit normální jídlo, a ostatním do toho nic není. Sml57 Nicméně si nemyslím, že je to celé nějak chvalitebné a hodné následování, jak nám to zde bylo předloženo. Naopak já to chápu spíš jako odstrašující příklad, jak by to dopadnout nemělo. Sml80

    1. na komentář reaguje Pavla_b — #41
    superkarma: 4 10.09.2014, 13:46:27
  11. avatar
    [39] haluška [*]

    Všetko necháva na "raz až..."No len aby potom nezistila, že život jej pretiekol medzi prstami a na to "raz až..." jej už nezostali sily.

    Takýto život by som rozhodne žiť nechcela a neobdivujem ani jej životný štýl. Na to je život príliš krásny a my sme tu len na krátky okamih.

    1. na komentář reaguje wich — #45
    superkarma: 6 10.09.2014, 13:38:29
  12. [38] Rikina [*]

    34] Teď je něco, co tady 40 let nebylo - konkurence. Jestli chci, aby mi lidi platili za to, co dělám, musí jim to být k užitku, a musím jim to nabízet tak, jak oni potřebujou, ne jak by se mi chtělo. Sama se tak chovám taky, když mi někdo nedokáže potřebnou službu/zboží poskytnout/dodat tak, jak se mi to hodí, no tak si najdu jinou firmu, co mi vyhovět umí. Jasné, logické. Když nebude mít krám otevřeno, nakoupím jinde a tam, co jsem neuspěla, se už nevrátím. Sml80

    superkarma: 0 10.09.2014, 13:36:11
  13. avatar
    [37] kobližka [*]

    gerda — #36 Překvapuje mě,že někdo snídá teplou vodu s droždím,obědvá krajíc chleba s olivovým olejem a večer zeleninu s vajíčkem nebo masem.To je přímo život hodný askety a jen se divím kde a z čeho paní bere sílu Sml80

    1. na komentář reaguje gerda — #42
    superkarma: 1 10.09.2014, 13:34:08
  14. avatar
    [36] gerda [*]

    denkas — #34kdosi určil zdravou normu, že 24 hodin se má spravedlivě dělit na 8 hodin spánku, 8 práce a 8 odpočinku. Pokud se chceme dožít vyššího věku, myslím, že by se tím měl (aspoň rámcově) řídit. Vždycky to, pravda, nejde. Mimino odmítá v noci spát, je potřeba nasadit síly při dokončování zakázky atd.....ale to by měly být výjimky, které, když čas pomine, nahradí režim lepší.

    1. na komentář reaguje kobližka — #37
    superkarma: 1 10.09.2014, 13:27:49
  15. avatar
    [35] wich [*]

    denkas — #34 V tom soukromém sektoru, když dělá člověk sám na sebe, tak je to trošku jiné. Taky pracuju i o víkendech, ale je to prostě dáno charakterem mé práce.

    superkarma: 2 10.09.2014, 13:20:38
  16. avatar
    [34] denkas [*]

    Já to nechápu.Za nás zrušili soboty a když potřebovali přesčas,tak nás slušně požádali až přemlouvali a i dobře zaplatili. A teď je každej hrdej na to ,jak dělá 24hodin denně, Sml80Mě to připadá krok zpětSml22 Já sem taky měla svoji práci ráda,ale ráda sem měla i volný čas,kdy sem se věnovala dětem,kamarádkám,zájmům. Je to fakt divná dobaSml57 Jinak chápu,že lidi sou rádi,že tam ten krámek mají a i to ,že ta pani si nemůže dovolit další prodavačku. K její stravě se nebudu vyjadřovat,když ji to tak vyhovujeSml80Asi by zase nejedla co jim jáSml30Jen se divim,že při tom jejím pracovním nasazení už nezkolabovala.

    1. na komentář reaguje wich — #35
    2. na komentář reaguje gerda — #36
    superkarma: 1 10.09.2014, 13:06:24
  17. avatar
    [33] wich [*]

    Dana Haklová — #28 Já taky vždycky radši zajdu do těchhle menších obchůdků. Z hypermarketů jsem na nervy. Než přejdu z jednoho konce na druhý, měla bych nakoupeno v pekárně, zelenině i v masně každém zvlášť.

    superkarma: 1 10.09.2014, 12:18:12
  18. [32] zwiki [*]

    Takových obchodů je tady málo.Snad asi jeden -dva.

    superkarma: 0 10.09.2014, 12:15:26
  19. [31] tetička25 [*]

    Paní Maruška je velmi "odvážná školačka" když v obci, kde žije asi 350 obyvatel, provozuje obchod a konkuruje prodejně COOP. Paní má otevřeno od 8 do 17, COOP od 7 do 16,30 a v sobotu a v neděli od 8 do 15, COOP od 8 do 12, navíc zaměstnává i manžela. Zřejmě budou mít obchod ve svém domě, teda spíše asi v tchýnině domě, kde jí asi nic neříká pane, ale asi neplatí nájem, pouze energie. K životu jí to asi stačí, takže je spokojená. Přeji hodně elánu a energie.

    superkarma: 0 10.09.2014, 11:51:04

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [30] kobližka [*]

    Nějak si neumím představit,že bych ztrávila život zavřená v krámě a byl to jediný smysl mého života.I když paní má plno jiných zájmů.Nicméně,život je krátký na to,abych se takhle uvázala k pultu a vše ostatní doháněla po večerech Sml80

    superkarma: 1 10.09.2014, 11:48:36
  2. avatar
    [29] rendvo [*]

    Aspoň že si pani odpočne o víkendu. Já musím říct že moje mamka je to samý ta pořád pracuje a tak když ji vidím tak to nutí i mě.Mamka ještě před rokem taky dělala v obchodě, ale nakonec to musela vzdát jelikož její plat už byl tak nízký že by měla strašně malý důchod. Tak odešla a teď dělá na Odasu třídí odpad. Přijde dom a teď jde většinou na zahradu a když prší tak si najde vždy nějakou práci např. dělá nudle do polévkySml16

    superkarma: 0 10.09.2014, 11:40:37
  3. [28] Dana Haklová [*]

    Rikina — #22Tady se nic objednávat nemusí, mají všechno zboží včetně několika druhů pečiva a uzenin krásně čerstvé, žádné "očumělé" potraviny, jak to u venkovských obchodů bývá. U zeleniny a ovoce má vždy uvedený původ. Mají i zákusky, samozřejmě čerstvéSml79

    Ale když chcete něco speciálního, co v krámku nemá, třeba limetky, tak vám je přiveze druhý den.

    Podle mě je to skvělá služba právě pro ty chataře a chalupáře, aby nemuseli tahat jídlo s sebou. A platba kartou je super bonus, který nenabízí ani mnohde v Praze.Sml67

    1. na komentář reaguje wich — #33
    superkarma: 1 10.09.2014, 11:01:38
  4. avatar
    [27] datura [*]

    Rikina — #26taky to nechápu, žiju jen jednou, tak proč trávit veškerý čas zavřená v krámu, o stravě ani nemluvím a plánovat si stavbu domku až na stará kolena, no nevím, jestli se paní těch starých kolen vůbec dočká Sml80

    superkarma: 1 10.09.2014, 10:53:45
  5. [26] Rikina [*]

    No a životní postoj paní z článku mně osobně připadá děsivý. Takhle bych žít neuměla a nechtěla. Sml80

    1. na komentář reaguje datura — #27
    superkarma: 2 10.09.2014, 10:36:00
  6. [25] Rikina [*]

    gerda — #24 No jo, to byla zemědělská vesnice, a místní měli skoro všechno svoje - zeleninu, ovoce, králíky, slepice, ovce, prase. Oni asi fakt v tom krámku moc věcí nepotřebovali. Ale já neměla na chalupě nic, takže když jsme jeli na chalupu, museli jsme táhnout vlakem zásoby jídla na celý víkend, věděla jsem, že co nedovezu, tak nebudu mít. Pro mě jako by tam ten obchod vůbec nebyl. Sml15

    superkarma: 0 10.09.2014, 10:29:21
  7. avatar
    [24] gerda [*]

    Rikina — #22to je jiným způsobem života. Dá se to naplánovat, pokud máš vymyšlený jídelníček na týden, vajíčka a zelenina jsou doma, prase v mražáku - to se ani moc nepotřebuje. Taky pamatuju, když jsme jezdívali na chatu do Jeseníků, že paní v jediném obchůdku dole ve vsi brávala objednávky na chleba. Pivo ale měla vždyckySml30 Jeden druh sýra, máslo, nějaká mouka, cukr...člověk toho vlastně moc nepotřebuje, když se to tak vezme.Sml58

    1. na komentář reaguje Rikina — #25
    superkarma: 1 10.09.2014, 10:21:13
  8. [23] murat [*]

    zajímavý rozhovor, paní je příjemná, našla si svůj styl, který jí vyhovuje, a je spokojená. to je nejdůležitější Sml22Sml67

    superkarma: 1 10.09.2014, 10:14:33
  9. [22] Rikina [*]

    Tyhle malé krámky na vsi nemají na výběr, musí fungovat takhle nějak podobně všechny. Jinak by tam nikdo nešel. Včetně mě, taky už jsem zmlsaná civilizací, a zvyklá na to, že nákupní centrum má otevřeno večer do devíti, ale když to nestihnu, tak soukromník má do jedenácti, potom tedy jdu k němu, ale v šest bych k němu nešla, protože má všechno dražší a menší výběr, než v tom velkém nákupním centru. Sml80 A o placení kartou většinou ani neslyšel. Sml57 Dokud jsem měla chalupu na vsi, tak tam se v krámku muselo zboží objednávat. Člověk tam došel, donesl paní seznam, ona to objednala, za dva dny to dovezli a teprve další den si člověk došel pro nákup. Čili objednal v pondělí a ve čtvrtek teprve měl zboží. Místním to připadalo normální, a já myslela, že zešedivím, protože když něco v krámě potřebuju, tak hned, a ne za tři dny. Sml80

    1. na komentář reaguje gerda — #24
    2. na komentář reaguje Dana Haklová — #28
    superkarma: 0 10.09.2014, 10:00:01
  10. avatar
    [21] gerda [*]

    Dana Haklová — #19otázka je, na jak dlouhoSml15 Paní vypadá zatím hezky a svěže, ale tělo jí to spočítá. Bohužel mi názorově připomíná paní, která přes vysokoškolské vzdělání razila alternativní způsob života, který vyústil v neléčenou cukrovku. A neléčená cukrovka má jediný konec...Sml15Sml15Sml15

    superkarma: 0 10.09.2014, 09:43:26
  11. avatar
    [20] gerda [*]

    Pavla_b — #12jo, k tomu se dá říct akorát to, že je to hrůza! Snad takovou stravu v obchodě moc nepropagujeSml30 Nalít se kvasnicemi, tak bublám horem spodemSml80 Neříkám, že třeba sušené Tebi není dobré - je! Ale jako dochucení pokrmu, ne že bych ho jedla s vodou.Sml23

    superkarma: 0 10.09.2014, 09:38:31
  12. [19] Dana Haklová [*]

    Přesně takSml67 a já jí fandím. Bylo mi jasné, že vás její jídelníček vyděsí, ale pokud vyhovuje jí, tak není co řešit.

    1. na komentář reaguje gerda — #21
    superkarma: 2 10.09.2014, 09:38:05
  13. [18] Elis19 [*]

    Také nevidím na jejím způsobu života nic povznášejícího, sama jsem nějakou chvíli prodávala, sice ne v malém krámečku ale ve větší samoobsluze, i když nejsem vyučená, moc mě to bavilo. Ale abych práci podřidila celý svůj volný čas to bych nechtěla. Však ne nadarmo se říká čas k dílu, čas k jídlu a já ještě dodávám čas k odpočinku,kultuře.......Sml22

    Ani její jídelníček mě neoslovil, možná nejím úplně zdravě ale proč bychom byli jinak na světě nemít občas i nějakou tu chuťovou radostSml30

    A v neposlední řadě by se svým krámkem brzy zkrachovala, kdyby všichni její zákazníci konzumovali množství a složení potravy podobně jako onaSml30

    superkarma: 0 10.09.2014, 09:37:02
  14. avatar
    [17] wich [*]

    Pavla_b — #15 A tak droždí jak droždí, v rámci detoxu už jsem taky vypila všelijaké chuťovky Sml30 Paní ale vyloženě hladoví. Žádná snídaně, žádná svačina ani dopo ani odpo, k obědu plátek chleba. To je na metabolický rozvrat...

    superkarma: 0 10.09.2014, 09:34:01
  15. avatar
    [16] enka1 [*]

    gerda — #7 U nás na sídlišti v jednom paneláku začal řezník, sám zpracovává půlky zvířat od "svého" dodavatele (v pátek se sídlištěm line vůně čerstvých škvarkůSml20), časem přidal i základní potraviny, nějaký zákazník v krámku je pořád, přestože máme v blízkém okolí tři supermarkety. Zavřeno má v pondělí a třeba ve sněhové kalamitě je nákup v jeho prodejničce k nezaplacení

    superkarma: 0 10.09.2014, 09:15:23
  16. [15] Pavla_b [*]

    wich — #14 No já bych tak žít taky nemohla..Navíc musím myslet na to rozdrobené droždí v horké vodě..Sml57

    1. na komentář reaguje wich — #17
    superkarma: 0 10.09.2014, 09:14:11
  17. avatar
    [14] wich [*]

    Pavla_b — #13 Každému, co jeho jest. Mě by tento život omezoval.

    1. na komentář reaguje Pavla_b — #15
    superkarma: 0 10.09.2014, 09:07:36
  18. [13] Pavla_b [*]

    wich — #10 Ale tu paní to asi baví a naplňuje..Sml80

    1. na komentář reaguje wich — #14
    superkarma: 1 10.09.2014, 08:53:30
  19. [12] Pavla_b [*]

    Souhlasím s pajdou, má sice otevřený obchod, ale určitě tam celou otevírací dobu nestojí za pultem.Sml58

    A rozdrobené droždí v horké vodě jako snídaně mě tedy dostalo. Její způsob stravování vůbec nevidím jako zdravý.Sml80

    1. na komentář reaguje gerda — #20
    superkarma: 0 10.09.2014, 08:52:53
  20. avatar
    [11] Pentlička [*]

    Takový život by mě nebavil. Potřebuju volný čas, zábavu, odpočinek, cestování, kulturu. Každý den celý den v práci, to není nic, co bych si v životě přála. Ale pokud to paní vyhovuje, proč ne? Každý z nás je jiný, co se jednomu líbí, druhý naprosto nesnáší.

    superkarma: 0 10.09.2014, 08:33:17
  21. avatar
    [10] wich [*]

    Já nevím, mě by prostě život na jednom místě neuspokojoval. Život u mě není jen o pracovní strance, ale i o žití a k žití cestování (dovolená + výlety) a kulturu prostě potřebuji.

    Sama píše, že největší frmol má v turistické sezóně a pak je to spíš nevalné, takže má jen lidi naučené, že tam pořád je. Čili kdyby v sobotu ve 12 zavřela, svět se nezboří. Dobré podnikání spočívá i v umění zacházet s časem Sml22

    Způsob stravování paní v článku je stejně nezdravý jako ten jejího manžela, byť ona třeba konzumuje zdravější potraviny.

    1. na komentář reaguje Pavla_b — #13
    superkarma: 1 10.09.2014, 08:26:05
  22. avatar
    [9] cherinka [*]

    Mě teda fascinuje jídelníček. Sml80

    superkarma: 0 10.09.2014, 08:07:43
  23. avatar
    [8] OlgaMarie [*]

    Stihla si po rozvodu nalézt nového manžela nebo si opět vzala prvního?

    Jinak pracovní vytíženost ve venkovském krámku vidím jako *pajda*. Rozhodně tam není cvrkot jak u kasy v supermarketu. Rozhodně tam celý den nestojí na nohou u pultu. Tráví tam spoustu času, neboť si lidi naučila, že tam je.

    superkarma: 0 10.09.2014, 07:04:33
  24. avatar
    [7] gerda [*]

    pajda — #5u nás na sídlišti je malinkatý krámek, který původně začínal jako trafika ve vyřazené maringotce. Majitel si pak zbudoval stánek zděný, taky napřed s novinama, ale postupem doby přešel i na smíšené zboží. Je úžasně podnikavý. Důchodci a vůbec každý, kdo nemá rád supermarkety, kam to mají ostatně dál, tam pro chleba a základní potraviny chodí pravidelně. Má tam pořád lidi, děti z vedlejší školy chodí na skvělé čerstvé pečivo, má i zeleninu...ale i on už přišel na to, že prostě MUSÍ mít aspoň v neděli zavřeno. Aby měl něco ze života a nebyl pořád za pultem...je úžasně pracovitý, funguje i jako psychologická poradnaSml16 - dovede s každým promluvit, a to se cení. Však je vystudovaný učitel.Sml58

    1. na komentář reaguje enka1 — #16
    superkarma: 0 10.09.2014, 06:40:38
  25. [6] icandat [*]

    glady — #2naprosto s tebou souhlasím Sml59

    superkarma: 0 10.09.2014, 06:37:43
  26. avatar
    [5] pajda [*]

    Sousedka takový krám má. Nejvíc lidí má "ve frontě" v neděli ráno, to jich tam bývá i osm, jinak obvykle dva, maximálně tři a to ještě jen ve špičce, tedy kolem půl sedmé ráno. Jinak je v obchůdku převážně sama a u nás dokonce zavedli zvoneček - chce-li někdo obsloužit, zazvoní, protože majitelka tam samozřejmě nesedí a nečeká, to by za pultem uschla. Takže mít otevřeno "pořád" znamená prostě nezamykat krám, nikoliv stát pořád za pultem, jak je tady prezentováno. A kromě obchodu stihne zahradu, tři děti, drůbež a pole. Otevírací doba od šesti do šesti i o víkendu...když se sbírají hrozny nebo brambory, zastoupí děda nebo matka, kteří jsou psáni v obchodě jako výpomoc. Celkem dělá cca tři hodiny denně a na to je plat víc než slušný. Ale zase - POZOR - doba, kdy pracuje, není celá otevírací doba, ale jen ta doba, kdy obsluhuje nebo dělá jiné práce v krámě...na roozdíl od Jednoty stíhá i doplnění zboží a úklid krámu během otevíračky, kasu si dělá průběžně a placení kartou je nutnost. Jinak by totiž llidi ve vesnici, kde není žádný bankomat, odešli platit tam, kde to jde. Neříkám, že závidím, jenom konstatuji, že se rozhodně nepředře a celkem chápu, že nepotřebuje dovolenou.

    1. na komentář reaguje gerda — #7
    superkarma: 3 10.09.2014, 06:11:56
  27. avatar
    [4] gerda [*]

    Na dřívějším venkově bývali lidé hodně pracovití, říkalo se jim dříči. I moje tchyně byla taková. Chodila manuálně pracovat do chemičky a po příchodu domů se ani neposadila. Hned navázala směnou na zahradě, dvorku....jednou měla chudák všecko hotovo a byla z toho natolik nesvá, že mě přišla poprosit, jestli by nám nemohla okopat záhonky. Že nemá co dělat a je z toho nervozní. Ale to bylo dřív, tchyně vyrůstala za první republiky, kdy pro ženu vlastně nic kromě práce neexistovalo.... Paní z dnešního článku je workoholička jak vyšitá, měla by si to uvědomit a brzdit.Sml58 Nic chvályhodného na jejím denním režimu nevidímSml80

    superkarma: 2 10.09.2014, 06:02:38
  28. avatar
    [3] LudPa [*]

    dovolenou potřebuje každý, ono se to dříve nebo později projeví

    superkarma: 2 10.09.2014, 05:57:37
  29. avatar
    [2] glady [*]

    Nedovedu si představit takový život.. Paní je sice zajímavá, ale myslím si, že mnoho přichází, ať už o častější a delší kontakt s vnuky. Na takové to, až nebudu pracovat, budu si užívat, na to já nevěřím. Ono to třeba už nepůjde (určitě to paní Maruš nepřeju). Život se musí žít a užívat teď, každou chvilkou. Sml22

    1. na komentář reaguje icandat — #6
    superkarma: 8 10.09.2014, 05:53:24
  30. avatar
    [1] gerda [*]

    Paní je zajímavá, ale jako vzor by sloužit asi neměla. Pro nakupující je fajn, když je někdo takhle pracovitý, jenže já to vidím spíš jako extrém. Navíc - úvahy nad slovy "chci, mohu" jsou taky zavádějící. Protože říct naplno "chci" může svědčit o bezohlednosti, kdežto pokud někdo vysloví větu s "mohl bych", pak to svědčí o člověku jemném, taktním a ne o člověku, který je negativní vůči jejím radám! Před esoteriky se mám trošku na pozoru.Sml24

    superkarma: 3 10.09.2014, 05:39:12

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme