Všichni vás znají jako tanečnici, ještě se své profesi věnujete? Nebo si užíváte jen rodičovské dovolené?
Profesi tanečnice se kvůli nemocným zádům nevěnuji už několik let. Ještě v době, kdy jsem účinkovala v divadle, jsem myslela na zadní vrátka, a tak jsem si zvolila další profesi kosmetičky. Proto mě konec taneční kariéry nepřekvapil. Pozvolna se práce v kosmetickém salónu stala moji hlavní profesí. Momentálně jsem s Elinkou na mateřské dovolené a do salónu si odskakuji jen dva dny v týdnu na pár hodin.

Kromě roční dcerky máte ještě desetiletého syna. Který z nich vám aktuálně dává více zabrat?
Oni se krásně doplňují. Pravda je, že s Matym je to teď o něco těžší, začíná nám trochu vystrkovat růžky puberta. Elinka zatím objevuje svět a hltá vše, co ukazujeme a snažíme se ji naučit.

Mezi dětmi je bezmála desetiletý věkový rozdíl. Užívá si člověk mateřství jinak po dvacítce a jinak po třicítce?
Ten pocit bezprostřední lásky a zodpovědnosti je stejný jako před deset lety. Jinak se toho za tu dobu stalo spoustu, co mě změnilo a posunulo dál. Teď jsem ve větším klidu, nikam se neženu a snažím se užívat si s rodinou, protože si toho, že ji mám, velice vážím.

Máte to štěstí, že máte syna i dceru. Je znát už teď rozdíl ve výchově a chování chlapce a dívky?
Elinka je o něco klidnější miminko, které spinkalo od narození i šest hodin. Jinak je na srovnávání ještě brzy. Mají ale jedno společné. Maty byl pozitivní, stále usměvavé miminko, jako je Elinka.

Jak vlastně syn vzal to, že má sestřičku? Nežárlil? A pomáhá v péči o ni?
Maty si přál sourozence dlouho. Proto byl šťastný, když jsme mu takovou novinu řekli. Bylo to až dojemné, dívat se na něj, když ji poprvé uviděl. Je to velký ochránce, pomáhá, když je potřeba, umí si s ní hezky hrát, je k ní krásně jemný a trpělivý.

Některé maminky se doslova vyžívají ve strojení svých holčiček, stále pro ně nakupují nové a nové oblečení. Patříte mezi ně, čančáte Elinku?
Samozřejmě i já jsem trochu ulítlá na oblečky. Ráda ji strojím a kombinuji. A tatínek jí taky rád nakupuje, takže šatník má větší než já.

Za jakou maminku byste se označila? Umetáte dětem cestičku, nebo je naopak necháte, aby si ji proklestily samy?
Myslím, že umetat dětem cestičku jim do života nic dobrého nedá. Je důležité, aby si cestu vyšlapaly samy a potom si všeho víc vážily. Samozřejmě s podporou a oporou rodiče.

Co je podle vás ve výchově nejdůležitější?
Podle mne je nejdůležitější vychovávat děti v lásce. Aby věděly, že můžou kdykoliv a s čímkoliv za rodiči přijít.

Dnes je v módě takzvané alternativní rodičovství, nedostihlo i vás? Jak se díváte například na očkování dětí? Považujete ho za důležitou prevenci, nebo spíše zbytečnost?
Nedostihlo. Já jsem v téhle věci konzerva. Děti očkuji. Nechci, aby se vracely nemoci typu spalničky, které se v minulosti díky očkování už nevyskytovaly.

Necháváte své děti očkovat i nepovinnými vakcínami, jako například proti pneumokoku? Nebojíte se nežádoucích účinků?
Snažím se v očkování najít zlatý střed. O tom, proti čemu a kdy očkovat, se radím se svou pediatričkou, které důvěřuji. Zná moje dítě lépe než rádci z internetu. Moje děti mají všechna povinná očkování. Z nepovinných jsou očkovány proti pneumokokům. Mám vlastní zkušenost se zánětem mozkových blan a není to nic příjemného. Jsem ráda, že jsem to zvládla bez následků.

Když jsme u toho internetu, mohou vás ostatní maminky potkat na diskusních fórech takzvaných „miminkovských“ webů?
Celkově se snažím trávit čas jinak než u počítače. Občas si přečtu diskuze ohledně nějakého výrobku pro děti, který bych ráda pořídila. Ale to je asi tak vše. Do diskuzí se nezapojuji.

Jak s dětmi nejraději trávíte volný čas?
Nejraději jsme s venku. Maty skáče parkour a Elinka se vozí v kočárku a poznává svět. 

Foto: Profimedia

Čtěte také:

Reklama