Zdraví

Rozhovor s psychoterapeutkou Pavlou Štěpničkovou: Jsme si sami sobě špatným rádcem.

Rozhodla jsem se vyhledat psychoterapeutku. Ne kvůli sobě, ale kvůli „své“ svěřenkyni, budoucí mamince Aleně Švarcové. Jako její redakční patronka cítím potřebu být jí oporou a sdílet s ní nejen radosti, ale i starosti, s kterými se nám v redakci i vám čtenářkám svěřuje. Jako žena ( doufám, že empatická a citlivá) slyším jakési tiché volání o pomoc.

woman

Jako bych z jejích deníčků vyčetla zoufalý pocit osamělosti. Ona sama si ho možná nepřizná, možná nechce nikoho obtěžovat, ale slyším ho v hlase, když jí zavolám, vidím ho na fotkách, které posílá, čtu ho mezi řádky v jejím deníčku, který píše. Chtěla bych ji pohladit, utěšit a říct jí, že v tom není sama, že jsme tu my, její kamarádky, které jsme si vzaly za své ji podržet ve chvílích, kdy to bude potřebovat. A posledními deníčky mi dává tiché znamení, že ta chvíle právě nastala.

Jako na zavolanou mi přišla do mailu zpráva o psychoterapeutce Pavle Štěpničkové. Zaujala mě hlavně tím, že jejími častými klientkami jsou maminky na mateřské. Řekla jsem si, že by to mohla být cesta, jak Aleně pomoct. Poslala jsem jí Alenin příběh a požádala o rozhovor. Souhlasila.

Daly jsme si schůzku u kafe a hned v úvodu našly společné téma-koně. Nebýt odpovědnosti vůči Aleně, sedíme a povídáme si o nich snad doteď. Nejen kvůli koním jsem měla pocit, že jsme si tzv. sedly, což při rozhovorech nikdy není na škodu.

Ale teď už k otázkám.

Začnu trochu ze široka. Máte hodně klientek z řad maminek na mateřské. Kvůli čemu vás nejčastěji vyhledávají?

Ženy vypadnou z rušného života, zaměstnání, podnikání, kontaktu s lidmi, ztratí volnost rozhodování, nakládání se svým časem. Dříve byly zvyklé vydělávat peníze stejně jako partner a teď si o ně musí říkat. Najednou jsou závislé a muž nad ní získává moc.

Ale ani on to nemá lehké, leží na něm velká zodpovědnost a očekává se od něj pomoc, když přijde ze zaměstnání. V této době nastává velký přetřes ve vztazích a bez vzájemné důvěry a tolerance to nejde. Pro ženu je důležité, aby zůstala v kontaktu sama se sebou. Aby se celá nevydala jen dítěti, ale našla si chvilku jen pro sebe. Být alespoň hodinu sama, odpočinout si, vyspat se. Když jsem byla na mateřské, a dceři byl rok, naskytla se mi příležitost odjet na víkend na terapeutickou skupinu. Bylo to osvobozující. Mít prostor jen pro sebe, vypovídat se, pročistit si hlavu od dennodenních starostí a zápřahu, které s sebou mateřství přináší.

Jenomže to je právě to, co Aleně chybí. Péče o postiženou Elišku ji zaměstnává 24denně. Nechodí moc ani mezi své kamarádky, jako jiné maminky, kde by si mohla odpočinout, vypovídat se, přijít na jiné myšlenky. Zřejmě se bojí srovnávání své dcerky se zdravými dětmi a takovým kontaktům se spíš vyhýbá.

Každá máme je ráda, když je její dítě úžasné po všech stránkách. A když to tak není, přepadají ji různé pocity. Zlost, vztek, smutek, lítost, stud, výčitky. Je to přirozené, každý máme právo na své pocity. A terapie by ji pomohla lépe přijmout svou situaci, lépe ji zvládat. Terapeut je objektivní, nehodnotí, přijímá vás bezpodmínečně takovou, jaká jste.

Žijeme ve společnosti plné předsudků, kterým musíme čelit. Jsme pod neustálou palbou hodnocení. Už od malička jsme zvyklí, že nás hodnotili rodiče, pak ve škole v zaměstnání a my chceme obstát. Člověk často naráží na drsné, hloupé, a necitlivé okolí. Mí známí mají postiženou holčičku, kterou ještě ve dvou třech letech vozili v kočárku. Jednou potkali maminku s holčičkou, které řekla: „Podívej, taková velká a ještě se vozí v kočárku“.
Oni jsou smířeni, nad věcí, a už se na to dokážou podívat s nadhledem a humorem. A paní Alena by se to díky terapii mohla také naučit. Osvobodit se zpět ke své intuici, k tomu přirozenému.

Alena přiznává, že žije v hodně velikém stresu. Má strach, že se situace bude opakovat a někdo zase udělá stejnou chybu, jako při prvním porodu. Přestože prošla řadou vyšetření, miminko je zdravé, dobře se vyvíjí, nedokáže se radovat. Co byste jí poradila, jak se zbavit toho pocitu napětí.

Je tam negativní zkušenost, a vyvozený závěr:“ Takhle se to děje a může se to stát znovu“. Mozek to zná a chce v té situaci paradoxně zůstat. Někdy to bývá nebezpečné, protože si ty negativní emoce přetahujeme. Tady by určitě pomohla relaxace na pozitivní přeladění. Vyvolat představu, že rodí krásné, zdravé dítě. Naše představy jsou živé, vnímáme je všemi smysly. Náš mozek to vyhodnotí jako pozitivní, nerozeznává, mezi představou a skutečností.

Problém je v tom, že ani její partner jí není moc velkou oporou. Alena se zmínila o tom, že se za svou dceru stydí. Nechce se s ní fotit, ukazovat. Nemůžu se ubránit dojmu, že bude upřednostňovat zdravé dítě před Eliškou a tu ještě více vytěsní ze své náklonnosti. Co si o tom myslíte?

Je dost pravděpodobné, že bude upřednostňovat zdravé dítě a jí zůstane to první, k němuž se o to víc upne, aby ho ochraňovala. Žena je víc přizpůsobena k tomu milovat bezpodmínečně, za každou cenu, obětovat se. Tady záleží jen na tom muži. Pokud by sám podstoupil terapii, možná by některé věci pochopil a svůj postoj přehodnotil. Ale to by musel chtít. Bez podpory partnera to musí být pro Alenu hodně vyčerpávající.

Je možné, že druhé dítě časem to první potáhne

Ano, až bude větší, může být parťákem, může se postarat, pomoci.

Myslíte si, že by se ze svého problému mohla dostat sama?

Pokud nemá oporu ve svém okolí, tak by byla pomoc psychoterapeuta určitě na místě.

A byla byste ochotna se jí ujmout?

Ano

Tak to jsem ráda, zkusím to Aleně navrhnout. Jak taková terapie u vás probíhá?

Povídám si, snažím se navodit atmosféru důvěry, nehodnotím, nesnažím se hned najít řešení. Mám pokoru vůči člověku a vím, že to řešení zná jenom on. Ke každému člověku přistupuji s úctou a respektem. V něm je ta síla, jen ji objevit. K někomu najdu cestu při prvním sezení, je to úžasné otevře se a vezme si to, co potřebuje. Někdo je zavřený, a trvá hodně dlouho, než najde důvěru. Je to hodně individuální.

S jakými problémy se na vás lidé nečastěji obrací.

Poslední dobou se hodně objevily vztahové problémy. Někdo chce ze vztahu odejít, ale nemá na to sílu. Nebo ho trápí nevěra a neví, jak to řešit. Frustrace z práce, v životě. Lidé jsou vyhořelí, nemají radost ze života. „Svým způsobem mám všechno, ale neumím se radovat.. Ztrácím motivaci. Nejsem dost dobrý, selhal jsem“,říkají mí klienti. Bolest ze ztráty někoho blízkého. Mámy na mateřské, nebo ženy, které naráží stále na stejné partnery. Problémy s rodiči. Spousta klientů řeší autoritativní rodiče, kteří se stále promítají do jejich života, řídí ho. Každý rodič má rád, a mnohdy si neuvědomuje, že něco dělá špatně. Vždycky to děláme tak, jak jsme se naučili. Rodič je první člověk v životě, který nás ovlivní.

Kdyby tak budoucí rodiče mohli absolvovat terapii před tím, než přivedou na svět dítě, tak by ten svět vypadal úplně jinak. To by bylo krásné. Vyčistit se, vyladit se, vyřešit si vlastní rodiče. Pak by nebyly ani vztahové problémy, lidé by se potkali jako rovnocenní partneři, neřešili by různé přenosy, svá traumata z minulosti, komunikovali by čistě bez nějakých domněnek a očekávání útoku.

Co říci závěrem. Mnozí lidé mají zábrany vyhledat psychoterapeuta, považují to za přiznání slabosti.

Psychoterapie je u nás stále hodně podceňována. Co začíná na „psycho“, tak je vždycky divné. Psychoterapie nemusí být pro jenom toho, kdo je v depresi a potřebuje léky. Ale právě pro toho, který se tomu chce vyhnout. Pro člověka, který je zodpovědný ke svému životu. Který za čas potřebuje toho průvodce, potřebuje ten hlas, který mu to může říct. A ne ten svůj vlastní, který je nastaven proti němu. Ego jde paradoxně proti mně. To jsem já, ale jdu proti sobě. Bojím se změn, nedůvěra, despekt k tomu přirozenému, co v sobě máme. Jsme si sami sobě špatným rádcem. Jsme v pasti. Už nemáme nad sebou tatínka a maminku a jsme si sami sobě přísným hodnotícím prvkem. Naše vnitřní já nám našeptává: „Hele nepouštěj se do toho, to nezvládneš. Vždyť to znáš, vždyť se ti to takhle děje celý život“.

Nebo ve vztazích. „Vždycky mě každý stejně opustí.“ A neuvědomujeme si, že si to děláme samy. Máme strach, začneme být v křeči, až je to pak neúnosné s někým takovým žít. Když budete svému partnerovi neustále říkat: Stejně si najdeš milenku, tak si ji za čas opravdu najde. Opakujeme stejné situace. Žena bude mít pořád muže agresora, stále bude v pozici oběti, stále bude přitahovat takové typy, dokud se nepostaví silou a neřekne dost. Měním.

Vždycky máme šanci ke změně. Neříkám, že je to jednoduché, ale ta cesta je. Když se rozhodnu, tak je. Každý člověk je osobnost, má svoji vlastní cestu, sílu, energii, jen ji probudit.

To byl krásný závěr, děkuji za rozhovor

 

Mgr Pavla Štěpničková

Po studiích Pedagogické fakulty v Ostravě, obor jazyk český, hudební výchova a jazyk německý, se začala intenzivně vzdělávat v oboru psychoterapie. Absolvovala například terapeutický výcvik Poradenství a psychoterapie zaměřená na klienta, základní sebezkušenostní výcvik v dynamické psychoterapii ukončený zkouškou z obecné psychoterapie, cyklus seminářů FFSS EUROPE specializovaný na staré spirituální techniky léčby a tříletý nástavbový program šamanských technik ve Švýcarsku vedený Sandrou Ingerman. Má dlouholetou zkušenost s vedením relaxačních jazykových kurzů a seminářů zaměřených na osobnostní růst člověka formou aktivního nalézání jeho tvůrčích schopností. Pavla Štěpničková je aktivní hudebnicí, zpívá, skládá hudbu, hraje na klavír a akordeon, koncertuje.

 

 

 

   
21.09.2012 - Alternativně - autor: Dana Haklová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [32] tepito [*]

    mě pomůže se vykecat-pak bývám v pohodě..Sml16

    superkarma: 0 20.03.2013, 19:06:59
  2. [31] free [*]

    Někdy si se sebou člověk fakt neví rady.

    superkarma: 0 31.12.2012, 20:53:34

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [30] jithule [*]

    smutné

    superkarma: 0 09.12.2012, 19:17:57
  2. avatar
    [29] cibulicka [*]

    Alenka to nebude mít snadné.....Sml80

    superkarma: 0 12.10.2012, 10:24:39
  3. avatar
    [28] tajnostii [*]

    Smutné ,ale zajímavé

    superkarma: 0 23.09.2012, 17:00:52
  4. avatar
    [27] peetrax [*]

    Učitelka se šamanskými technikami, spirituální techniky léčby... Já vám nevím. Sama bych se k takové osobě nešla. Sml23

    superkarma: 0 23.09.2012, 15:28:29
  5. avatar
    [26] kapkamore [*]

    Zajímavé a smutné, ale i tak se musí žít..

    superkarma: 0 23.09.2012, 10:15:20
  6. avatar
    [25] Krupová [*]

    myslím, že taková špatná zkušenost se při druhém porodu už opakovat nebude. To by musela být velká náhoda. Maminka by měla být v klidu. A jestli chce jistotu, ať jde na císař. Při něm se dítěti nemůže nic stát a není tolik pomačkané a bolavé jako při normálním porodu

    superkarma: 0 22.09.2012, 21:55:21
  7. [24] V19 [*]

    určite je to náročné pre oboch rodičov starať sa o postihnuté dieťa, žiaľ niektorí rodičia sa zachovajú zbabelo

    superkarma: 0 22.09.2012, 19:54:31
  8. [23] Trefa [*]

    Trefa:prala bych jim spokojenou rodinu.jak je v domacnosti postizene dite,ten muz to nese spatne.mysli ze zena nema na nej tolik casu,jako drive.

    superkarma: 0 22.09.2012, 16:03:40
  9. [22] Reni [*]

    Je to náročné, ale měl by si rodič uvědomit, co to dítě potřebuje. Lásku obou rodičů.

    superkarma: 0 21.09.2012, 22:23:33
  10. avatar
    [21] Kytinkak [*]

    málokterý chlap vydrží v rodině kde je postižené dítě

    superkarma: 0 21.09.2012, 21:01:13
  11. avatar
    [20] Jindriska8 [*]

    Dítě potřebuje oba rodiče a měli by vše prožívat spolu.

    superkarma: 0 21.09.2012, 21:00:36
  12. [19] Rikina [*]

    Sml80  Tipuju, že paní psychoterapeutka zjistila, že pokud bude učit češtinu a němčinu, tak nic moc kariéra. A že za psychoterapii se platí víc, zvláště je-li trošku střihnutá něčím exotickým, a je celkem jedno, zamotá-li se do toho tantra, reiki, nebo šamanismus. Hlavně aby to bylo něčím zajímavé a táhlo zákaznice. No a ženy na mateřské jsou snadná oběť, z důvodů, které sama paní psychterapeutka tak hezky popsala. Sml57

    superkarma: 1 21.09.2012, 19:31:12
  13. avatar
    [18] carmi [*]

    lidicka — #1 Často taky chlapi od rodiny s postiženým dítětem odcházejí. Pak je ženská už úplně na všechno sama, a to má většinou i problémy s tím, že nemůže pořádně do práce, protože dítě potřebuje zvýšenou péči.

    superkarma: 0 21.09.2012, 15:53:54
  14. avatar
    [17] pajda [*]

    Dana Haklová — #8 z osobní zkušenosti bych tipla, že je v tom možná tatínek nevinně. Spíš Alena není schopna přijmout, že se o dceru dokáže postarat i někdo jiný než ona a že by ji mohl někdo zastoupit. Aspoň já sama tenhle problém měla, a dlouho trvalo, než jsme se toho zbavila. Rozhodně terapie je na místě, ale terapeutka, vzniklá kombinací češtinářky s kurzy šamanismu? Já nevím...možná je paní naprosto úžasná, ale spíš bych se toho bála.

    superkarma: 2 21.09.2012, 15:47:41
  15. avatar
    [16] kobližka [*]

    kobližka — #15 OPRAVA:láska

    superkarma: 0 21.09.2012, 15:35:41
  16. avatar
    [15] kobližka [*]

    margot — #5 Tak v tomhle s tebou suhlasím,další dítě s takovým mužem bych nechtěla,byť bych po něm toužila sebevíc! Moje lásky by byla asi vystavená pořádné zkoušce.

    1. na komentář reaguje kobližka — #16
    superkarma: 0 21.09.2012, 15:35:08
  17. avatar
    [14] capkova [*]

    Měli by jít oba a myslím že jim to stejně navrhnou...

    superkarma: 0 21.09.2012, 15:18:25
  18. [13] Dana Haklová [*]

    step1 — #10 Já vím, brání jim v tom ješitnost, Alena to nebude mít jednoduché

    superkarma: 0 21.09.2012, 14:39:05
  19. avatar
    [12] ekleinovka [*]

    Oba by tam měli vyrazit. Moc bych jím přála spokojenou rodinu

    superkarma: 0 21.09.2012, 12:53:19
  20. avatar
    [11] hubajda [*]

    blesksoft — #7 take si myslim

    superkarma: 0 21.09.2012, 11:08:06
  21. [10] step1 [*]

    blesksoft — #7 Dana Haklová — #8 Dle mých zkušeností muži psychology a psychoterapie neuznávají. Oni je přece nepotřebují, vždyť nejsou blázni. Snad aspoň Alence paní Štěpničková pomůže.

    1. na komentář reaguje Dana Haklová — #13
    superkarma: 0 21.09.2012, 10:55:42
  22. avatar
    [9] tajnostii [*]

    Je to smutnéSml22

    superkarma: 0 21.09.2012, 10:27:55
  23. [8] Dana Haklová [*]

    blesksoft — #7 Myslím, že byměli jít oba. Alena, aby se nestresovala a potažmo nestresovala nenarozené dítě a partner, aby v sobě našel sílu přijmout děťátko, které je v postižené a potřebuje lásku obou rodičů

    1. na komentář reaguje step1 — #10
    2. na komentář reaguje pajda — #17
    superkarma: 0 21.09.2012, 10:21:16
  24. avatar
    [7] blesksoft [*]

    jestli by rady spíš nepotřeboval tatínek

    1. na komentář reaguje Dana Haklová — #8
    2. na komentář reaguje step1 — #10
    3. na komentář reaguje hubajda — #11
    superkarma: 1 21.09.2012, 09:41:10
  25. avatar
    [6] Žofie [*]

    Doufám, že psychoterapie s Pavlou mamince Alence pomůže.

    superkarma: 0 21.09.2012, 09:26:09
  26. avatar
    [5] margot [*]

    nesleduji tedy tento deníček nijak zvlášť poctivě, tak je možné, že mi něco uniká - ale já bych další dítě s mužem, který se takto chová ke svému dítěti, už nechtěla.

    1. na komentář reaguje kobližka — #15
    superkarma: 1 21.09.2012, 09:09:07
  27. avatar
    [4] Hanula [*]

    lidicka — #1 Sml16 také znám jeden případ, ale tam si to vyjasnili - buď s níma táta zůstane se vším všudy nebo ať jde, zůstal....

    superkarma: 0 21.09.2012, 08:51:40
  28. [3] zzandaa [*]

    Dana Haklová — #2 To jsou, ale vysvětlete to tomu dítěti. Proč si s ním tatínek nechce hrát... je to těžké. Radši tohle nikdy nezažít. Doufám, že paní Alena bude milovat obě děti stejně a nedělat rozdíly. Třeba se to změní, až se malé narodí.

    superkarma: 0 21.09.2012, 08:51:34
  29. [2] Dana Haklová [*]

    lidicka — #1 To je smutné, ale bohužel, asi to tak většinou chodí. V tomhle jsou muži slabošiSml15

    1. na komentář reaguje zzandaa — #3
    superkarma: 0 21.09.2012, 08:04:48
  30. [1] lidicka [*]

    Znám rodinu z okolí, taky starší dcerku mají postiženou. S tou táta nikdy nechodil na procházky, na písek, nevozil ji v kočárku. Po letech se jim narodil zdravý syn a ejhle - tatínek s ním tráví hodně času na hřišti (dětské hřiště mám pod okny), jezdí  s ním na kole, zkrátka vyřádí se s ním. Dcera bohužel skončila na vozíku, nikam nechodí, čas tráví doma s maminkouSml22

    1. na komentář reaguje Dana Haklová — #2
    2. na komentář reaguje Hanula — #4
    3. na komentář reaguje carmi — #18
    superkarma: 0 21.09.2012, 06:56:11

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme